McJob

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termín McJob se objevil v USA již v osmdesátých letech 20. století. Označuje nepřitažlivé, špatně placené činnosti s nevelkými, často nulovými, vyhlídkami do budoucna. Původně označoval práci pro McDonald's, nyní se používá jako označení pro každou práci, pro kterou je typická vysoká fluktuace zaměstnanců, nízký plat, minimální nároky na vzdělání a praxi a obecně se jedná o nepříliš perspektivní zaměstnání. Termín McJob se nejčastěji objevuje v souvislosti se zaměstnáním ve fast-foodech, telemarketingu, velkoobchodech a maloobchodech a ve společnostech zajišťujících kurýrní služby.

McDonald's se však původní definicí cítil poškozen, proto požádal vydavatelství Oxford English Dictionary, nejdůležitějšího výkladového slovníku anglického jazyka, kde je výraz definován od roku 2001, aby bylo heslo odstraněno. Pro podporu svého požadavku dokonce vytvořil on-line petici. V českém Slovníku neologizmů se termín objevil v roce 2004.

McJob je původně označení pro zaměstnání v řetězcích rychlého občerstvení McDonalds.

V přeneseném významu se tento termín začal užívat pro všechna nezajímavá zaměstnání charakteristická nízkými mzdami, vysokou fluktuací zaměstnanců z důvodu jejich snadné nahraditelnosti, malou možností seberealizace a postupu v rámci firmy a celkově nepříliš dobrou perspektivou. V této souvislosti se začal postupně rozšiřovat též termín McEmployee, což je člověk vykonávající McJob.

McJob klade minimální nároky na vzdělání, avšak často velmi vysoké a neustále rostoucí nároky na výkon zaměstnanců. Tyto nároky jsou spojené s nároky časovými, tedy jedná se o přístup, kdy se často nezohledňuje pracovní doba zaměstnance a zaměstnanec nesmí opustit pracoviště, dokud jeho nadřízený nepotvrdí, že jsou skutečně všechny úkoly na 100 % splněny.

Manažeři či jinak nazvaní nejvyšší členové vedení konkrétních pracovišť poskytujících McJoby nemají většinou příliš složitou úlohu, neboť pro řízení týmu složeného z McEmployees nejsou potřeba žádné mimořádné manažerské schopnosti ani dovednosti. Plně postačuje agresivní autorita spojená se silně direktivním stylem řízení, mnohdy plným arogance a opovržení a prostým jakékoli diskuze a vyslechnutí argumentů protistrany. Toto plyne ze skutečnosti, že vedoucí pracovník si je zde plně vědom, že McEmployees jsou často lidé ve špatné životní situaci, kterým nezbyla jiná možnost, než přijmout nabídku McJobu, mají strach z jeho ztráty, a proto jsou maximálně poslušní, tudíž snadno ovladatelní a spolehlivě reagují na další eso v rukávu vedoucích pracovníků, a to prohlášení typu: „Pokud se Vám tu nelíbí, můžete jít, protože na Vaše místo čeká deset dalších.“ Zaměstnanec toto vnímá jako výhrůžku, proto většinou ve sporu s manažerem ustoupí. Manažer vědom si nezpochybnitelnosti tohoto tvrzení ho ale vnímá jako motivační prostředek vedoucí ke zvýšení efektivity daného zaměstnance a často jako finální argument, na který nelze, pokud nechce McEmployee přijít o místo, nijak zareagovat.

Základním pozitivem existence McJobů je fakt, že společnosti, které je poskytují, vytvářejí obrovské množství pracovních míst. Pro jedince bez vhodného vzdělání či kvalifikace, bez zajímavé praxe, bez zkušeností či bez talentu jsou často jedinou možností, jak se uplatnit na trhu práce. Mohou být samozřejmě odrazovým můstkem k lepšímu zaměstnání, což je ale skutečnost vyskytující se velmi vzácně.

Velkým negativem McJobů však je, že jsou často příčinou psychické otupělosti či v horším případě přímo psychických problémů. V důsledku doby strávené v McJobu se u jedinců v tomto zaměstnání nespokojených nezřídka vyskytuje rezignace na životní cíle a sny, ztráta ambicí, ztráta schopnosti pozitivně myslet a s tím spojená ztráta víry ve zlepšení situace a v lepší budoucnost. Nekompetentní, tedy po odborné i lidské stránce nevhodný vedoucí pracovník, kteří bohužel nejsou na těchto pracovištích výjimkou (spíše naopak), dokáže svým jednáním a chováním zanechat stopy na sebevědomí zaměstnance a negativně ovlivnit jeho hrdost a důstojnost, neboť McEmployees se velmi často neumí nebo jednoduše nemohou bránit. Častým problémem McJobů je také skutečnost, že se velmi experimentuje s pracovními úvazky a typy pracovních smluv. Klasická pracovní smlouva na dobu neurčitou se vyskytuje čím dál vzácněji, naopak přibývá smluv, umožňujících rychle a bezpracně se zaměstnance zbavit, včetně nejrůznějších nesrozumitelných doložek a rozmanitých právních kliček, kterými si zaměstnavatel ulehčuje na úkor zaměstnance situaci. Smutné je, že ekonomická věda toto považuje za pozitivní jev – tzv. „pružnost pracovního trhu“.

McJob je typickou ukázkou mezer kapitalistického systému. Vyplácené mzdy ani zdaleka neodpovídají vynaloženému fyzickému i psychickému úsilí, míře stresu a nejistoty a čím dál vyšším nárokům na časovou i mobilní flexibilitu zaměstnanců. O to hůř se tyto negativní jevy obhajují, když poskytovatelé McJobů jsou velmi často silné nadnárodní firmy s astronomickými zisky. Druhým a neméně významným nelogickým jevem je skutečnost, že neustálý tlak na donekonečna se zvyšující nároky na úsilí, výkon a tzv. efektivitu zaměstnanců přináší naprosto opačný efekt, kdy vystresovaní, nervózní a vyčerpaní zaměstnanci dělají spoustu nejrůznějších chyb. V profesích charakteristických přímým kontaktem se zákazníky je tato navenek zjevná frustrace a nespokojenost též velmi kontraproduktivní, neboť výše zmíněný stres a únava, z nichž plynou chyby v činnosti zaměstnanců, špatná atmosféra na pracovišti a nezřídka negativní přístup zaměstnanců k zákazníkům, ve finále tolik omílanou efektivitu a dost možná i obchodní výsledky zaměstnavatele krátkodobě i dlouhodobě snižují. Třetím významným problémem spočívajícím ve vykonávání McJobu je velmi složité vymanění se z tohoto zaměstnání. Často totiž nestačí jeden McJob pro zajištění standardní životní úrovně, hlavně v případě, kdy se McEmployee stará o rodinu. S toho plynoucí nedostatek času a energie nedává příliš možností na sobě dále pracovat, například formou účasti na nejrůznějších odborných či jazykových kurzech, o dálkovém studiu vysoké školy ani nemluvě. Negativní vliv McJobů na osobní či rodinný život zaměstnance a na celkovou kvalitu jeho života v této definici hlouběji rozebírat nebudeme.

Mezi McJoby se kromě zaměstnání ve fast-foodech nejčastěji řadí obory jako:

- velko- i malovýroba (práce ve fabrikách, pásová výroba),

- práce ve velko- i maloobchodě (doplňovači zboží v obchodních řetězcích, pokladní, zaměstnanci obslužných pultů, klasičtí prodavači v malých obchodech, skladníci apod.),

- telemarketing a obecně práce operátora na telefonu (zde se sice jedná o sedavé zaměstnání ve většinou pohodlných a moderních interiérech, ale zaměstnanec je zde díky moderní technice dokonale kontrolován, díky čemuž je zde možné klást obrovský důraz na maximální využití doslova každé sekundy zaměstnancovy pracovní doby, což ústí v obrovskou psychickou únavu a přemíru stresu),

- kurýrní a roznáškové služby (např. pošta, kurýrní společnosti),

- pracovníci bezpečnostních agentur (zde máme na mysli ty zaměstnance těchto agentur bez profesionálního výcviku a bez předchozího působení v bezpečnostních složkách jako policie či armáda, nejčastěji pracovníky ostrahy průmyslových objektů či nákupních center),

- námezdní práce (nekvalifikovaní pracovníci např. na stavbách, v zemědělství, různé pomocné práce)

Výčet není samozřejmě konečný, a to i z toho důvodu, že nelze objektivně posoudit, co ještě je a co už není McJob.

Závěrem bych rád podotkl, že tato charakteristika termínu McJob si neklade za cíl kritizovat kapitalismus, urážet vedoucí pracovníky nebo jakkoli hanit určité profese, jakož i ponižovat či zesměšňovat lidi, tyto profese vykonávající.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]