Maňas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obecné informace o příjmení
mužská podoba: Maňas
ženská podoba: Maňasová
původ: český
Statistika pro Česko (2010)
Maňas
četnost: 493
pořadí: 1 535−1 578,
Maňasová
četnost: 402
pořadí: 1 500−1 512,
Původ, četnost, osobnosti a mapy (Příjmení.cz)
Graf četnosti po ročnících
Mapa rozšíření v ČR (KdeJsme.cz)
Zdrojové seznamy MV ČR

Staročeské příjmení Maňas je pravděpodobně odvozeno od sochy nebo herce.[zdroj?] V dnešní době je tímto příjmením nejhustěji osídleno Zlínsko. Jedná se o nečasté a vzácné jméno patřící ke staročeštině. V dnešní době jde také ale i o pokrm tzv. táborský maňas, což je jídlo připravované z krup, škvarků, brambor, sušených hub a dalších surovin připravený pečením. Dalším využitím slova Maňas, i když zdrobnělinou je maňáskové divadlo, ve kterém jsou postavy vyobrazeny na prstech jejich vodičů. V dnešní době však zájem o toto divadlo upadá.

Historie příjmení[editovat | editovat zdroj]

Josef Mathauser – Praotec Čech na hoře Říp.
  • V Obrazech dějin národa Českého od Vladislava Vančury. Praotec Čech, který hledal nové sídliště pro svůj velmi početný rod, hledaje dlouze a při namáhavém pochodu za úrodnější půdou a zelenými pastvinami, obveselovali unavené pocestné svým zpěvem a hrou na hudební nástroje muži, kterým se říkalo Maňasé.[zdroj?]
  • Všechny definice se celkem shodují, že maňas ve staré češtině znamená něco jako panák, vyobrazení postavy člověka, ale přec něco neživého. Stojíš tam jak maňas, myšleno socha, panák – něco, co je bez života. Vyobrazení maňasa jako figury s podobou člověka, vždyť maňásek, jako loutka je rovněž vyobrazení člověka a je to zároveň neživá věc. Často se taky loutka maňásek vyobrazuje jako kašpárek, což může mít význam taky jako ten hlupák.

Jméno Maňas na poli hudby[editovat | editovat zdroj]

Rod hudebníků tohoto jména je jedním z nejznámějších zástupců bohatých tradic kapelnických rodů v Čechách a na Moravě. Jejich skladby můžeme nalézt v repertoáru populárních dechových kapel na území českém ale i v zahraničí. Kořeny této rodiny sahají hluboko do historie a nejstarší záznam pochází z roku 1590.[1] Rod jako takový má kořeny ale i aktuální působiště v obci Sehradice.

Význam jména[editovat | editovat zdroj]

Měšťanský dům Maňasovský ve Slaném

Význam slova maňas a nebo maňásek je víc než rozporuplný a v mnoha teoriích se rozchází.

  • Co se týká významu slova se vyjadřují i příručky a slovníky. V Malém staročeském slovníku je slovo maňas, -a m. panák, figura, socha; modla.
  • V publikaci Doubravy Moldanové, Naše příjmení, je význam podobný, socha, modla, tatrman, hlupák.
  • Ve Slovníčku staré češtiny Františka Šimka, maňas m. = tělo bez hlavy, modla, socha.
  • Nejlépe je však význam popsán Janem Gebauerem ve Slovníku Staročeském: maňas, -a, masc., panák, figura, socha, Figur, Statue. — (Malíř namaloval na pranýř) maňasa Wint Obr. 1, 512 (z roku 1535). (Na kašně byli) Faunové, Satyrové, Najades a jiní maňasové t. 1, 533 (XVI stok). Ezechiáš ty maňasy (t. modly) troskotati poraučel Lab. 35, 1. Vobraz, Maňas, modla… máť dobře tvářnost člověka, ale není v něm žádného života RešSir. 227a. – Příjm.: Manyas TomZ. 1403 n 137.
  • Maňas najdeme poprvé v Žídkově Správovně z 15. století: Kněží na kázání umučení božiemu „maňasi“ přezdívají. V 16. století je běžnější; znamená‚ socha, figura, pejor‚ modla. Až později jsou uváděny významy: loutka, tlustý člověk, mamlas, druh jídla, malá loďka apod. Nejstarší datovaný doklad na slovo maňásek pochází z Veleslavínova Nomenclatoru z roku 1586 ve významu‚ panáček, loutka, figurka.
  • Další možností je francouzské slovo marionette, což znamená loutka.
  • V divadelním průmyslu se také nachází maňásek jako malá postavička nebo převlek přes prsty.
Jeden z nejstarších (nejspíš nejstarší) dochovaný hrob na I. Slánském hřbitově. hrob patří B. Maňasovi, slánskému písaři

Úsloví[editovat | editovat zdroj]

„Stojíš tam jak maňas“ – socha, panák.

Nositelé příjmení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]