Mazanec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mazanec či velikonoční bochník je bochánek pečený zpravidla na Velikonoce ze sladkého kynutého těsta, které se používá i na vánočku. Hutnější těsto mívá nažloutlou barvu a bývají v něm zapečené rozinky či kousky kandovaného ovoce. Nahoře pak bývá před pečením udělán ostrým předmětem kříž.
Nejstarší české kuchařské předpisy na mazanec pocházejí z 15. a počátku 16. století, kdy některé byly také určené na Velikonoce, jinak se pekly i mimo Velikonoce. Do těsta se tehdy nedával cukr, neboť nebyl ještě příliš znám a byl drahý, pouze se dávala sladká smetana. Dále pak bílá mouka, kvasnice, vejce a koření (zmiňovány jsou šafrán a hřebíček), případně i sladký tvaroh.
Jako mazanec se kdysi označoval i koláč z krajíčků sušeného chleba, který se pak namočil do vína a prokládal se makovou či mandlovou kaší.
Obsah |
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- Magdalena Beranová - Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, ISBN 80-200-1340-7
