Maxmilián Hošťálek z Javořice
| Maxmilián Hošťálek z Javořice | |
|---|---|
| Narození | 1564 Žatec |
| Úmrtí | 21. června 1621 Praha |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Povolání | soukeník |
| Choť | 1. Kateřina Eliščinová; 2. Dorota Čínovská |
| Děti | Zikmund Hošťálek z Javořice |
| Rodiče | Jiřík Hošťálek z Javořice, Anna Balbínová z Vorličné |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Maxmilián Hošťálek z Javořice (1564 Žatec – 21. června 1621, Praha) byl český politik, primátor města Žatce a zemský direktor během stavovského povstání.
Jeho rodiči byli Zikmund Hošťálek z Javořice a Anna z Vorličné, která pocházela z Hradce Králové. Predikát z Javořice, který zřejmě odkazuje na říčku Javornici na Rakovnicku, pro rodinu získal roku 1530 Zikmundův otec Jiřík. Hošťálkové se tak stali erbovními měšťany. Maxmiliánu Hošťálkovi připadl v Žatci značný pozemkový majetek, zejména statek Velichov, protože jako jediný mužský člen rozsáhlé rodiny přežil morovou epidemii 1582–1583. O jeho vzdělání není nic známo, zřejmě navštěvoval některou z městských partikulárních škol. Po roce 1591 se stal jedním ze 12 konšelů. V městské radě měl na starosti ekonomiku poddanských vesnic patřících k městským statkům. Poté co městu půjčil 1500 míšeňských kop, se v roce 1610 stal v Žatci primátorem. V roce 1604 si jeho sestřenici vzal Pavel Skála ze Zhoře, který se ve městě usadil.
Hošťálek se angažoval v nekatolické protihabsburské stavovské opozici. Na zemském sněmu 8. června roku 1617 přednesl za městský stav – společně s Valentinem Kochanem z Prachové – požadavek, aby součástí volebního reversu Ferdinanda II. byla přísaha na Rudolfův Majestát na svobodu náboženského vyznání z roku 1609. Za to byl odvolán z místa žateckého primátora. V květnu 1618 byl zvolen za jednoho z deseti členů Direktoria za měšťanský stav. 27. října 1619 v jeho domě přespal cestou na pražskou korunovaci Fridrich Falcký.
Jako účastník stavovského povstání byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a majetku a 21. června 1621 sťat s dalšími 26 českými stavy. Jeho hlava byla zavěšena na jedné ze žateckých městských bran. Hošťálkovy statky byly konfiskovány a prodány královskou komorou.
Manželka Dorota nejprve odešla do exilu, po čase se vrátila do Žatce, přestoupila ke katolictví a znovu se provdala. Maxmilián a Cyprián, Hošťálkovi synové z prvního manželství, sloužili v armádách protihabsburské koalice a jejich životní osudy nejsou známy. Jan Zikmund, syn z druhého manželství, se stal plukovníkem císařské armády. V roce 1637 dosáhl souhlasu Ferdinanda III. ke snětí otcových ostatků z brány a jejich pohřbení. Zemřel v Kadani roku 1674.
Literatura
- Kůrka, Václav, O soudním hrdelním procesu a popravě Maxmiliána Hošťálka z Javořice, Kulturní měsíčník Žatec 1968, č. 4–7; 1969, č. 6, 10
- PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 4. vyd. Praha: Rodiče, 2004. 320 s. ISBN 80-86695-44-1.
- Roedl, Bohumír, Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, in: Sborník okresního archivu v Lounech 10, 2001, s. 101–122, ISSN 1210-3675
- Roedl, Bohumír, Hošťálek a žatečtí měšťané, Hlas XXXI, 1981, č. 34
- Roedl, Bohumír, Maxmilián Hošťálek, Promenáda III, 1995, č. 27
- Roedl, Bohumír, Žatecká rodina Hošťálků z Javořice, Žatec 1997. 264 s. ISBN 80-901944-3-5
- Štěpánek, Karel, Ani staletí nesmazala jeho památku, Kulturní měsíčník Žatec 1981, č. 6
- Štěpánek, Karel, Primátor Hošťálek, Krajem Lučanů XIV, 1947, s. 21–22
- Vltavský, Ladislav, Památce Maxmiliána Hošťálka, vlastním nákladem, Žatec 1921
