Jaroslav Maxmilián Kašparů
Doc. ThDr. MUDr. Mgr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., Dr. h. c. (narozen 14. května 1950, Žirovnice), jako spisovatel známý též pod autorským jménem Max Kašparů[1], je český stomatolog, psychiatr, pedagog, premonstrátský diakon a esperantista. Působí v Pelhřimově. Je úspěšným autorem duchovní literatury. Je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, kde pravidelně vystupuje v pořadu "Jak to vidí".[2] Příležitostně vystupuje také v pořadech České televize.
Obsah |
[editovat] Osobní život
Po gymnáziu se rozhodl ke studiu stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. V průběhu studia ho ale zaujala psychiatrie a po absolvování stomatologie se rozhodl studovat všeobecné lékařství na Komenského Univerzitě v Bratislavě, která mu umožnila jako jediná studovat dálkově. V podstatě se studium stomatologie a všeobecného lékařství vůbec nelišilo do 4. semestru, odkdy docházelo k hlubší specializaci, takže studoval jeden obor částečně dvakrát. Dále vystudoval obory teologie a pedagogika na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve studiu teologie dále pokračoval a získal doktorát (Ph.D.). Habilitoval se (tj. stal docentem) na univerzitě v Košicích v oboru pastorální teologie prací, která vyšla v upravené podobě knižně pod názvem Hypnóza - Pastorální kauza. Čestný titul Doctor honoris causa (Dr. h. c.) obdržel roku 2011 v Bratislavě.
Svou psychiatrickou praxi provozuje v Pelhřimově. Ordinaci má na netradičním místě, totiž v kostele Panny Marie Sedmibolestné.[3] Je velmi žádaný i jako vedoucí duchovních cvičení.
Při pražských vysokoškolských studiích se seznámil s Tomášem Halíkem. Bydleli ve stejném domě. Tomáš Halík mu šel na svatbě za svědka, jeho vůbec prvním křtem po jeho tajném kněžském svěcení byly křtiny dcery Maxe Kašparů Bernadetty. Kromě ní má Max Kašparů ještě dceru Terezii.
Jméno Maxmilián mu v roce 1984 při tajném vstupu do sekulárního řádu želivských premonstrátů udělil opat Želivského kláštera Bohumil Vít Tajovský. Získal je po polském světci sv. Maxmiliánovi Kolbem.
Věnuje se studiu jazyka esperanto. Je členem Mezinárodního sdružení katolických esperantistů[4] a čestným členem České esperantské mládeže.[5] Jako psychiatr je také členem UMEA (Mezinárodní sdružení lékařů esperantistů) a doporučuje studium esperanta především svým starším pacientům, protože studium jazyků je podle něj dobrou prevencí proti demenci, ovšem národní jazyky jsou pro studium v pozdějším věku již obtížné. Další přínos esperanta pro seniory vidí v možnosti rozšíření jejich společenských kontaktů.[6]
[editovat] Díla
Dosud (2011) vydal 20 publikací, z nichž některé byly přeloženy do slovenštiny, polštiny, italštiny, francouzštiny a esperanta. Jednu publikaci jiného autora přeložil do češtiny.
[editovat] Česky
- Hovory o sobě (Nakladatelství Cesta, 1990)
- Věroměr Maxe Kašparů (1999)
- Malý kompas víry: Pro hledající, bloudící a nevěřící mladé lidi (Matice cyrilometodějská 1995, 1998, 2001)
- O radostech lidské duše s Maxem Kašparů (2001)
- Homiletické trivium (Matice cyrilometodějská, 2001)
- Základy pastorální psychiatrie pro zpovědníky (Nakladatelství Cesta, 2002)
- Do výšky volím pád (Karmelitánské nakladatelství, 2003)
- Sedmero zastavení u klíčové dírky (Nakladatelství Cesta, 2003)
- Vánoční paradoxy (2004)
- Vánoční proč-kdy-jak-kde (2004)
- Jinými slovy. Na minutu s Maxem Kašparů (2005)
- Šum z pěn (Nakladatelství Cesta, 2005)
- Hypnóza, pastorální kauza - upravená disertační práce (Trinitas, 2006)
- Z pláště a dalmatiky (Nakladatelství Cesta, 2006)
- Třicet případů... aneb Malé, bílé, kulaté. (Nakladatelství Cesta, 2007)
- Zápisník potulného kazatele (Nakladatelství Cesta, 2008)
- Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita (Nakladatelství Cesta, 2009)
- O bludných kruzích a bludných kamenech (Nakladatelství Cesta, 2011)
[editovat] V jiných jazycích
- (slovensky) Dva dni s Maxom Kašparů (Banskobystrické biskupství)
- (slovensky) Niekoľko pohľadov na problémové deti a ich výchovu (Katechetické centrum, Rožňava)
- (italsky) Dimmi come credi… (Città Nuova, Řím)
- (polsky) Przewodnik po radości (Wydawnictwo WAM, Krakov)
- (italsky) Le gioie dell´anima (Città Nuova, Řím)
- (esperantsky) Kristnaskaj demandoj kaj paradoksoj (KAVA-PECH, Dobřichovice, 2010, přeložil Marek Blahuš, ISBN 978-80-87169-19-3)[7]
- (polsky) Wiaromierz (Wydawnictwo WAM, Krakov)
[editovat] Překlady cizích děl
- Esperanto přímou metodou (Stano Marček, KAVA-PECH, Dobřichovice, 2010, přeložil Max Kašparů, ISBN 978-80-87169-18-6)[8]
[editovat] Reference
- ↑ Dle e-mailového sdělení Jaroslava Maxmiliána Kašparů z 06.03.2010: „V mém rodném listě je psáno JAROSLAV MAXMILIÁN KAŠPARŮ, což je oficiální a tedy správná verze jména. Pokud jde o jméno Max, je to zkrácená podoba Maxmilián. [...] Ovšem kromě zkrácené podoby je to také zaběhlá podoba mých autorských jmen na titulech knih.“
- ↑ Český rozhlas 2 – Praha: Jaroslav Maxmilián Kašparů
- ↑ http://www.tvnoe.cz/index.php?cmd=event.detail&id=2902
- ↑ Český rozhlas 6: Člověk a obec - Max Kašparů - esperantistická katolická společnost (05.04.2010)
- ↑ Membroj de ĈEJ - Ĉeĥa Esperanto-Junularo
- ↑ Jak to vidí ... - 12.10.: Jaroslav Maxmilián Kašparů (čas 24:17-25:21)
- ↑ Kristnaskaj demandoj kaj paradoksoj Maxe Kašparů na webových stránkách nakladatelství KAVA-PECH
- ↑ Esperanto přímou metodou Stana Marčeka v překladu Maxe Kašparů na webových stránkách nakladatelství KAVA-PECH
[editovat] Externí odkazy
- Osobní webové stránky
- Rozhovor o psychiatrii, psychoanalyticích a zpovědi na www.katolik.cz
- Medailon s nabídkou knihy na stránkách Karmelitánského nakladatelství
- Medailon s nabídkou knih na stránkách nakladatelství Cesta
- Česká televize – Cesty víry – Letmý pohled, medailon Maxe Kašparů (video)
- Česká televize – Vzkaz – Vzkaz Jaroslava Maxmiliána Kašparů (video)
- Česká televize – Sváteční slovo doktora Jaroslava Maxe Kašparů (video)
- Česká televize – Barvy života – Max Kašparů o postní době (video)
- Česká televize – Události v regionech – Max Kašparů (video)
- Český rozhlas 1 – Radiožurnál – Výzvy přítomnosti – Max Kašparů: „Lidem chybí smysl života“
