Mauricie převislá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mauricie převislá

Mauricie převislá v typickém prostředí
Mauricie převislá v typickém prostředí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: arekotvaré (Arecales)
Čeleď: arekovité (Arecaceae)
Rod: mauricie (Mauritia)
Binomické jméno
Mauritia flexuosa
L. f.
Synonyma
  • mauricie zprohýbaná

Mauricie převislá (Mauritia flexuosa), někdy také mauricie zprohýbaná, je jihoamerický vzrostný strom, hojně rozšířený druh z malého rodu patřící do čeledě arekovitých, tj. mezi rostliny běžně nazývané "palmy". V této čeledi je mauricie převislá zařazena do podčeledě Calamoideae. Pro obyvatelstvo tropické Jižní Ameriky je jednou z nejdůležitějších víceúčelově užívaných palem, je známa pod mnoha místními názvy: aguaje, buriti, moriche atd.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál výskytu této rostliny je vpravdě obrovský, roste hlavně v rozsáhlých v povodích jihoamerických řek Amazonka a Orinoko, ve státech Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Peru, Bolívie a hlavně Brazílie. Roste i na 10 km od jihoamerické pevniny vzdáleném karibském ostrově Trinidad. Neroste ve větší nadmořské výšce než 900 m, těžiště jeho výskytu je přibližně do 600 m n. m., nesnáší chlad.

Bývá součástí galeriových porostů tropických deštných lesů nebo pobřežních savan v přímořských oblastech. Vyrůstá nejčastěji v močálech nebo alespoň na často zaplavovaných územích kde vytváří rozsáhlé porosty zvané "aguajal". Jsou to území s mocnými vrstvami nanesených sedimentů s velmi kyselou půdou s hodnotou pH pohybující se okolo 3,5. Je pro místní obyvatelstvo jednou z nejdůležitějších jihoamerických palem, často bývá pro svůj vzhled hodnocená i jako jedna z nejhezčích.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mauricie převislá je strom s nevětveným kmenem dorůstající do výšky 10 až 35 m, jeho výčetní tloušťka může dosahovat 30 nebo až 60 cm. Poměrně hladký kmen s nevýraznými kroužky po opadaných listech může být válcovitý nebo jen mírně ztlustlý, dole má barvu bělavou či šedou a výše nazelenalou, obsahuje veliké množství rostlinného pletiva se škrobem. Na vrcholu kmene vyrůstá chochol 8 až 15 dlanitě zpeřených listů dlouhých 3 až 5 m se silnými obloukovitě skloněnými řapíky které vyrůstají z otevřených pochev. Listy okrouhlého obrysu mají krátké vřeteno rozděleno na 110 až 120 úzkých tmavě zelených čepelí. Ty jsou dlouhé 1,5 až 3 m, od poloviny dolu jsou ohnuté a na koncích rozdvojené; protože nerostou v rovině vytvářejí dojem trojrozměrného listu. Suché, odumřelé nejspodnější listy visí z chocholu podél kmene dolů. U rostlin vyrůstajících v dlouhodobě zatopených oblastech vystupují z kořenů směrem vzhůru až 10 cm dlouhé vzdušné kořínky napomáhající získávat vzdušný kyslík.

Tato dvoudomá rostlina má jedince s květy jen samčími nebo jen samičími. V chocholu listů vyrůstají velká převislá hroznovitá květenství dlouhá 1,5 až 2 m s 25 až 40 bočními větvemi sestavených do dvou rovin. Těchto květenství, vyrůstajících z paždí dřevnatých listenů, může být na vrcholu kmene 2 až 8.

Poměrně drobné trojčetné květy jsou sametově chlupaté a mají rozlišené, na bázi srostle vnější a vnitřní okvětní lístky. Na samčích stromech květy rostou v párech, mají obkuželovitý kalich s kopinatými špičatými lístky, korunní lístky jsou mnohem menší, uvnitř je šest u bázi srostlých tyčinekprašníky. Květy samičích stromů mají kalich baňkovitý krátce laločnatý, korunu trojlaločnou, uvnitř šest nefunkčních zakrnělých tyčinek a trojpouzdrý semeník s trojklanou bliznou. Jednotlivé stromy hromadně vykvétají s nástupem období sucha a jednotlivě po celý rok. Opylování zajišťuje hmyz, hlavně brouci z čeledě mandelinkovitých nebo včely, někdy se opylují i pylem rozfoukávaným větrem. Mimo dobu kvetení a po opadu plodů nelze spolehlivě rozlišit samčí a samičí rostliny.

Plodem je variabilní kulovitá nebo elipsoidní jednosemenná peckovice velikosti slepičího vejce a váhy 75 gramů. Oplodí peckovice je třívrstvé, vnější vrstva (epikarp) je tvořena šupinovitými až 6 mm širokými, těsně k sobě naléhajícími červenohnědými ztvrdlými listeny. Střední (mezokarp), je poživatelná olejnatá žlutá, žlutooranžová až červená vrstva tlustá jen 4 až 6 mm. Vnitřní vrstva (endokarp) obalující přímo pecku je blanitá. Osemení je velice tvrdé. Z jednoho květenství se vyvine až 40 kg těžké plodenství s hnědočervenými plody, na jednom stromě se jich ročně urodí 100 až 200 kg a stromy plodí přibližně od 8. roku po dobu 40 až 50 let.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mauricie převislá se rozmnožuje výhradně semeny která po okolích roznášejí plody konzumující ptáci, savci i ryby. Semena rychle ztrácejí klíčivost, po měsíci je asi jen poloviční; čerstvé semeno vyklíčí zhruba za 65 dnů.

Na převážné většině územích vyrůstají pouze přirozenou cestou a rostou dosud v ohromném množství. V ojedinělých případech jsou v blízkosti hustšího osídlení, na zamokřených místech jinak zemědělsky nevyužitelných, uměle zakládány pokusné plantáže, na které se vysazují rok staré semenáčky. Zda se jedná o samčí neb samičí rostlinu se pozná až zhruba po 8 létech při prvém kvetení, pro zdárné opylení postačuje menší počet samčích jedinců.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Plody dozrávají začátkem období dešťů a sklízejí se ještě před plnou zralostí, pak začínají ze stromů opadávat. Často se ale sklízí tak, že se stromy prostě porazí. Z plodu se využívá pouze jeho střední dužnatá vrstva, což představuje jen 15 až 20 % váhy celého plodu. Jsou u místních obyvatel velmi oblíbené, používají se k výrobě jedlého oleje, suší se na mastnou mouku nebo pastu, jedí se syrové a připravují se z nich různé osvěžující nápoje včetně zkvašených. Oleje se mimo potravinářských účelů používá k léčbě popálenin a povrchových zranění, jedinečný je jeho vysoký obsah beta karotenu. Plody se bez zmrazení rychle kazí a musí se zpracovat do týdne po sběru. Jsou také vítanou potravou pro mnohá zvířata, býložravce i všežravce.

Palmové listí se používá při výstavbě dočasných příbytků lesních obyvatel jako "střešní krytina" a vyrábějí se z nich nitě, provazce, pletou hamaky, lýkové koše a pod. Kočovní lovci stavějí svá obydlí několikrát za rok, usedlí nejméně jednou za tři roky. Na zastřešení malého přístřešku je zapotřebí nejméně 15 listů, na velký rodinný dům i 1000, vše z pokácených stromů.

Ze škrobnaté dřeně poražených stromů někteří původní obyvatelé vyrábějí ságo, jiní zase čekají až tyto kmene zabydlí nosatec Rhynchophorus palmarum jehož tučné larvy jsou oblíbenou pochoutkou.[1][2][3][5][6]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ZELENÝ, Václav. Významná amazonská palma mauricie převislá. Živa [online]. 2006, čís. 2 [cit. 07.04.2013], s. 63-64, Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha. Dostupné online. ISSN 0044-4812.  (česky) 
  2. a b c HUML, Lukáš. Mauritia flexuosa očima Amazonie. Vesmír [online]. 10/2012, čís. 91 [cit. 07.04.2013], s. 576-577, Přírodovědecký časopis Vesmír s. r. o., Praha 1. Dostupné online. ISSN 1214-4029.  (česky) 
  3. a b Dendrologie.cz: Mauritia flexuosa [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. GRAGSON, Ted L.. Pume exploitation of mauritia flexuosa in the llanos of Venezuela. Journal of Ethnobiology [online]. 1995, čís. 15(2) [cit. 07.04.2013], s. 177-188, Society of Ethnobiology, University of North Texas, Denton, TX, USA. Dostupné online. ISSN 2159-8126.  (anglicky) 
  5. a b Mauritia flexuosa [online]. Palm and Cycad Societies of Australia, Milton, Qld., AU, [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Buriti-Oil – Moriche Palm [online]. Amazon Oil, Belém, Pará, Brasil, [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]