Maunga Terevaka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maunga Terevaka
Maunga Terevaka
Maunga Terevaka

Vrchol507 m n. m.
Prominence507 m ↓ Tichý oceán
Izolace2836 km → Cerro de Los Inocentes
SeznamyNejizolovanější hory #12
Poloha
SvětadílOceánie
StátVelikonoční ostrovVelikonoční ostrov Velikonoční ostrov
Souřadnice
Maunga Terevaka
Maunga Terevaka
Typštítová sopka
Erupcepleistocén
Horninavyvřeliny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maunga Terevaka (též pouze Terevaka) je nejvyšší (507 m n. m.), nejrozlehlejší a nejmladší ze tří vyhaslých sopek na Velikonočním ostrově. Je to štítová sopka, jež tvoří podstatnou část ostrova. Na jejím úbočí se nachází množství vedlejších sopečných kuželů a kráterů. Dva z nich (Rano Aroi a Rano Raraku) mají v kráteru jezero srážkové vody.

Geologie a vulkanologie[editovat | editovat zdroj]

Sopka Maunga Terevaka je jednou ze tří sopek tvořících Velikonoční ostrov. Je rozlohou největší a zaujímá podstatnou část ostrova. Kromě ní je na ostrově kráter sopky Rano Kau, tvořící jihozápadní výběžek ostrova a sopka Poike tvořící nejvýchodnější část ostrova. Terevaka je nejmladší z ostrovních sopek. Naposledy vybuchla v pleistocénu a její stáří je maximálně 400 000 roků. Lávové úbočí sopky je staré 110 000 až 150 000 let.
Na ostrově se nachází asi 104 pyroklastických kuželů nebo kráterů, z nichž většina leží na úbočí sopky Terevaka.[1] Vedle již zmíněných Rano Raraku a Rano Kau je to např. Mangua Retu, Mangua Tangaroa, Tari, Maunga Kahu Rea, Maunga Vaka, Maunga Anamarama, Hani-Hani či Mahatua.

Lomy v Rano Raraku a Puna Pau[editovat | editovat zdroj]

Na úbočí sopky Terevaka se nachází dva lomy, v nichž původní obyvatelstvo vytvářelo sochy Moai a jejich doplňky. Na jižní straně kráteru Rano Raraku je lom, kde vzniklo většina soch Moai, vytvořených na ostrově. Druhý lom se nalézá v kráteru Puna Pau, blízko Ahu Akivi. V tomto lomu se vytvářely z červené, snadno opracovatelné sopečné strusky Pukaa soch Moai.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Peter Bonifac, Thales Promark 2 GPS on Easter Island, 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]