Matěj Ondřej Kondel
| Matěj Ondřej Kondel | |
|---|---|
| Narození | 29. ledna 1686 Bílov nebo Kaznějov |
| Úmrtí | 1758 (ve věku 71–72 let) Plzeň nebo Nebřeziny |
| Povolání | stavitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Matěj Ondřej Kondel (29. ledna 1686 Kaznějov – 10. srpna 1749 Nebřeziny) byl český polír a stavitel.
Narodil se jako manželský syn Jana Kondela z Bílova. Pro jeho talent mu plaský klášter umožnil studovat, později klášteru řídil stavbu nového barokního konventu i mnoha dalších staveb nových kostelů, kaplí a dvorů. Díky svým věrně poskytovaným službám mohl tehdejšího opata Evžena Tyttla požádat o propuštění z poddanství a půjčení stavebního místa. Opat Kondelovi vyhověl, nejprve jej 16. prosince 1720 propustil z poddanství a později mu smlouvou z 16. května 1721 propůjčil pozemek v Nebřezinách s polem a loukou, kde směl na náklady kláštera vystavět svůj dvůr. Pozemek s dvorem měli propůjčený i případní dědicové až k pravnukovi.
Po smrti Jana Blažeje Santini-Aichela dokončuje Kondel jeho stavby v Plasích a okolí, později přestavby i celé stavby sám navrhuje. Po zastavení prací na konventu v souvislosti s válkou odchází do Plzně, kde byl 18. října 1743 spolu s pěti syny přijat do měšťanské společnosti. S manželkou měli 11 dětí, některým byl za kmotra malíř Jakub Pink. Z dětí se v otcových šlépějích vydal syn Evžen.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
- fara čp. 158, Kralovice (1703)
- hospodářský dvůr Býkov (1703–1705)
- konvent plaského kláštera, Plasy (1711–1740)
- kostel a proboštství Mariánská Týnice (1711–1764)
- přestavba kostela sv. Mikuláše, Kozojedy (1727)
- přestavba farního kostela sv. Prokopa, Všehrdy (1730–1732)
- hospodářský dvůr, Lednice
- pravděpodobně konvent chotěšovského kláštera (1736–1756)[zdroj?]
- přestavba kostela sv. Jiří, Plzeň (před 1739)
- přestavba kostela sv. Jiří, Kostelec (1741–1744)
- kaplička sv. Pelegrina, Habrová (1745)
- kaple sv. Jana Nepomuckého, Druztová, postavená za 196 dnů (1745)
- přestavba kostela U Ježíška, Plzeň (1746)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Plzeň: nakladatelství Petr Mikota, 2007. ISBN 978-80-86596-94-5. S. 30, 31.
