Matylda Anglická (1155-1189)
| Matylda Anglická | ||
|---|---|---|
| Bavorská a saská vévodkyně | ||
 |
||
| Matyldin náhrobek | ||
| Narození | 1156 | |
| Windsor, Anglické království | ||
| Úmrtí | 28. června 1189 (32–33) | |
| Brunšvik, Saské vévodství | ||
| Pochována | Brunšvická katedrála | |
| Panovník | Jindřich Lev | |
| Potomci | Matylda, Jindřich, Lothar, Ota, Vilém | |
| Dynastie | Plantageneti | |
| Otec | Jindřich II. Anglický | |
| Matka | Eleonora Akvitánská | |
Matylda Anglická (1156 - 28. června 1189) byla rozenou anglickou princeznou a provdanou bavorskou a saskou vévodkyní. Náležela k anglickému vládnoucímu domu Plantagenetů.
Obsah |
Dětství [editovat]
Narodila se jako nejstarší dcera z manželství anglického krále Jindřicha II. s akvitánskou vévodkyní Eleonorou. Otec byl synem normanského vévody Geoffroye V. z Anjou, který se v šestnácti letech oženil s téměř třicetiletou Matyldou Anglickou, vdovou po císaři Jindřichovi V.[1] Je popisován jako pohledný, sportovně zdatný a vzdělaný. Anglickým králem se stal v roce 1154, po smrti uchvatitele trůnu Štěpána z Blois, jehož si vzpurná šlechta zvolila za krále, neakceptujíc regentství Jindřichových rodičů.
Matka Eleonora byla jedinou dcerou a dědičkou Viléma X., po jehož předčasné smrti se v roce 1137 provdala za o rok staršího budoucího francouzského krále Ludvíka VII. a po jeho boku se o půl roku později stala francouzskou královnou. Manželé si zřejmě příliš nerozuměli, protože Eleonora byla velmi sebevědomá a temperamentní, kdežto Ludvík tichý a zbožný. Královský pár rozvedl na jaře roku 1152 na popud královny svolaný koncil a Eleonora se o dva měsíce později provdala za Jindřicha.[2]
Matylda měla devět sourozenců, z toho dvě polorodé sestry z matčina prvního manželství, které pobývaly na dvoře svého otce a obě se v roce 1164 provdaly – Marie za hraběte Jindřicha I. ze Champagne[3] a Adéla za hraběte Theobalda V. z Blois. Bratři Jindřich, Richard a Jan usedli na anglický trůn a Geoffroy II. na bretaňský vévodský stolec. Matyldiny sestry se staly královnami – Eleonora jako manželka Alfonse VIII. kastilskou a Johana jako choť Viléma II. sicilskou.
Manželství [editovat]
V osmi nebo devíti letech, tedy v roce 1165, byla otcem zasnoubena s pětatřicetiletým saským a bavorským vévodou Jindřichem III./XII. Lvem. Lev, nejmocnější z německých knížat, se krátce před tím rozvedl se svou manželkou Klementinou Zähringenskou († 1167). Ta se za Jindřicha provdala v roce 1147 a důvodem rozvodu byl zřejmě chybějící mužský dědic, ačkoliv za oficiální důvod bylo uvedeno blízké příbuzenství manželů.[4]
Svatba Matyldy a Jindřicha proběhla 1. února 1168 v mindenské katedrále. Tímto sňatkem se Matylda stala pramáti všech pozdějších Welfů.
| „ | Díky nové vévodkyni a jejímu okolí se nyní Sasko otevřelo duchovním a uměleckým podnětům, které vycházely z Anglie a především jižní Francie, kde byl dvůr královny Eleonory v Poitiers centrem literární tvorby své doby. | “ |
| — Karl Jordan[4] | ||
Byla pohřbena v katedrále sv. Blažeje v Braunschweigu, kde se dochoval její a Jindřichův vápencový náhrobek.
Potomci [editovat]
- ∞ hrabě Geoffrey z Perche († 1202)
- ∞ hrabě Enguerrand III. z Coucy
- Jindřich (1173/1174 – 1227), rýnský falckrabě
- ∞ Anežka Štaufská
- ∞ Anežka Wettinská
- Lothar (1174/1175 – 1190)
- Ota (1175/1176 – 1218), císař Ota IV. a švábský vévoda
- Vilém (1184 – 1213), lüneburský vévoda ∞ dánská princezna Helena
Vývod z předků [editovat]
Zdroje [editovat]
- ↑ LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha : Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. Kapitola Normanské dědictví, s. 56.
- ↑ Království, str. 59-63
- ↑ KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. s. 140.
- ↑ a b Království, str. 64
| Bavorská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klementina Zähringenská |
1168 - 1180 Matylda Anglická (1155-1189) |
Nástupce: Anežka z Loonu |
| Saská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klementina Zähringenská |
1168 - 1180 Matylda Anglická (1155-1189) |
Nástupce: Judita Polská |
