Matija Kavčič
| Matija Kavčič | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Kraňského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Narození | 18. září 1802 Medvode  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 11. října 1863 Lublaň  Rakouské císařství |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Matija Kavčič (18. září 1802 Medvode – 11. října 1863 Lublaň[1][2]) byl kraňský a rakouský právník a politik slovinské národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval lublaňské gymnázium (1817–1822) a práva na Vídeňské univerzitě. Působil na praxi u soudu ve Vídni u zemského soudu v Lublani a v Eberlově právní kanceláři. Roku 1830 získal titul doktora práv, roku 1833 složil soudcovské zkoušky a roku 1834 advokátní zkoušky. Působil jako okresní soudce v Mekinje. Od roku 1835 byl advokátem v Lublani. Předsedal tamní advokátní komoře. Byl ředitelem a kurátorem kraňské spořitelny. Zasedal jako zástupce Lublaně na původním stavovském Kraňském zemském sněmu.[2][1]
Během revolučního roku 1848 se výrazně zapojil do politického dění. Byl zvolen na nový Kraňský zemský sněm. Během říjnové revoluce zasedal ve stálém výboru.[2] V celostátních volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Lublaň-město. Uvádí se jako dvorní a soudní advokát.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4] Náležel mezi slovinské národně orientované poslance.[5] Zasazoval se o přijetí slovinských národních barev a zřízení slovinské univerzity. Byl stoupencem vytvoření slovinského teritoria sloučením Slovinci obývaných historických regionů. Podporoval náboženskou rovnoprávnost a celkové zrušení poddanství.[2]
Přesvědčením byl federalista, ale hlasoval na sněmu s centralistickou většinou. Dostal se proto do konfliktu s představiteli českých poslanců.[1] Tyto rozpory se projevily v lednu 1849, kdy odmítl návrh federalizace Rakouska předložený Františkem Palackým. Kavčič ho označil za nedůsledný a navrhl vlastní koncepci.[6] Podporoval projekt Rakouska coby federace 14 územních jednotek obývaných Čechy, českými Němci, Němci v Dolních a Horních Rakousích a Salcbursku, Němci v Štýrsku a Korutanech, Němci v Tyrolsku a Vorarlbersku, Italy v Tyrolsku, Italy v Přímoří, Slovinci, Poláky v Haliči a Rusíny v Haliči, dále počítal se samostatnou územní jednotkou Slezska, Moravy, Dalmácie a Bukoviny.[1] Operoval s pojmem samostatného moravského národa. Palacký na kritiku reagoval předložením důsledně etnického federativního uspořádání, včetně Uherska.[6]
V komunálních volbách roku 1861 byl Kavčič za první měšťanský voličský sbor zvolen do městského zastupitelstva Lublaně.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Kavčič, Matija (1802–1863) [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kavčič, Matija (1802-1863), Politiker, s. 277. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ ZWITTER, Fran; MELIK, Vasilij. O slovenskem narodnem vprašanju. [s.l.]: Slovenska matica, 1990. 502 s. Dostupné online. S. 291. (slovinsky)
- ↑ a b URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 75. Dále jen: Česká společnost 1848-1918.
