Mateřské mléko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lidské mateřské mléko - dva vzorky pocházející od stejné ženy, z jediného sání: Vlevo nejprve vodnaté přední mléko z plného prsu, vpravo následné tučné zadní mléko z téměř prázdného prsu.

Mateřské mléko je mléko produkované laktací v mléčných žlázách uložených v prsou sloužící k výživě novorozeného potomka. Mateřské mléko je přirozená strava pro novorozence, která by měla poskytnout veškeré potřebné látky pro růst organismu. Mateřské mléko je novorozenci předáváno pomocí kojení, během kterého je postupně uvolňováno čiré vodnější mléko k uhašení žízně a později tučnější tzv. zadní mléko.[1] Pro správný vývoj dítěte se v současné době doporučuje minimálně půlroční plné kojení.

Hormonální regulace

Tvorba mateřského mléka je ovlivněna prolaktinem, jeho uvolňování z prsní žlážy pak oxytocinem. Hladiny prolaktinu je možno ovlivnit léky – především agonisty dopaminu – které se používají k zástavě laktace. Oxytocin je dále odpovědný za rozvoj citového vztahu matka/dítě.

Lidské

Mateřské mléko u člověka má snížený obsah bílkovin než jiné savčí druhy, což je způsobeno tím, že u novorozence se vyvíjí hlavně mozek. Z bílkovin je zastoupen hlavně laktalbumin a menší část připadá kasein. Tuky tvoří v mateřském mléce proměnlivou složku v závislosti na stravovacích návycích matky. Velká část tuků připadá na nenasycené mastné kyseliny, které jsou oproti kravskému mléku zastoupeny 4 krát více. Je současně bohaté i na imunologicky aktivní protilátky, které podporují vývoj imunitního systému kojence.[2]

Mateřské mléko obsahuje také některé adipokiny (hlavně AFABP), což vysvětluje fakt, že déle kojené děti mají v dospělosti méně problémů s obezitou a metabolickými poruchami.[3]

Na trávení mateřského mléka u člověka se podílí hlavně enzym lipáza, který se nachází v mateřském mléce. V případě kravského mléka tento enzym chybí.

Kontaminace

Do mateřského mléka se z těla ženy mohou dostávat i některé syntetické chemikálie, jako například některé UV filtry používané v opalovacích krémech nebo perzistentní znečišťující látky jako polychlorované bifenyly (PCB).[4]

Odkazy

Reference

  1. KOŘENKOVÁ, Šárka. Mateřské mléko - první strava života [online]. [cit. 2008-10-21]. Dostupné online. 
  2. Mateřské mléko poskytuje dítěti vše potřebné [online]. [cit. 2008-10-21]. Dostupné online. 
  3. Bronský J., Karpíšek M., Bronská E. et al. Adiponectin, adipocyte fatty acid binding protein, and epidermal fatty acid binding protein: proteins newly identified in human breast milk. Clin Chem, 2006, 52: 1763–1770
  4. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Při výběru opalovacího krému pozor na problematické UV filtry, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 18. července 2017

Literatura

  • Mysliveček J., Trojan S. Fyziologie do kapsy. Triton, 2004.

Související články

Externí odkazy