Mater verborum
Mater verborum (případně glossae Salomonis) označuje latinský výkladový slovník, který prvotně vznikl již v 9. století ve svatohavelském klášteře a byl napsán opatem a kostnickým biskupem Šalamounem III. Toto dílo se stalo v Evropě velmi oblíbené (Adolf Patera uvádí 16 dochovaných rukopisů z období 10.–15. století), jeden uložený v Knihovně Národního muzea (sign. X A 11) si získal zvláštní známost nejenom kvůli nákladné malířské výzdobě, ale protože obsahuje i několik českých glos. Část se datuje do 13. století, u části se předpokládá, že se jedná o novodobé podvrhy (z 19. století – tento rukopis znovuobjevila kontroverzní osobnost Václav Hanka).
Datace
Vznik muzejního rukopisu se dnes klade do poloviny 13. století (snad okolo roku 1240).
Po znovunalezení Václavem Hankou roku 1827 bylo upozorněno, že na fol. 230r je u iniciály P u dvojice mnichů datace a dokonce jména tvůrců (písař Vacerad a iluminátor Miroslav). Datum bylo uvedeno jako MCII (1102), což přijal Hanka. Poté Palacký poukázal, že by datum mělo být čteno MC[C]II (1202), alespoň dnes nad datem je nadepsán titulus značící vynechané písmeno (v tomto případě C). V práci Patery a Bauma byly nápisy v nápisových páskách označeny za podezřelé a zřejmě doplněné až v 19. století, takže je nutné dílo datovat na základě jiných ukazatelů.
Autoři by mohli v rukopisu být označeni. Na foliu 70r se u iniciály H jsou autentické nápisy Lucas a Detricus prior. Role těchto dvou osob ve vztahu k rukopisu ale není doposud jasná.
Glosy
České glosy
V muzejním rukopisu existují tři vrstvy autentických českých glos v celkovém počtu 339. Glosář se v Čechách objevil již v 12. století a zde byl opsán a doplněn českými glosami. Tento první rukopis se nedochoval, nicméně byl přepsán do dnešního muzejního rukopisu a opatřen druhou vrstvou českých glos (42, tedy asi okolo poloviny 13. století) a konečně poslední vrstva (největší v počtu 285) přibyla na konci 13. století.
Zbytek (dnes se v rukopisu objevuje okolo 1200 glos) zřejmě byl doplněn až v 19. století.
Německé glosy
Jakožto literární dílo pocházející z německojazyčného prostoru obsahuje velký soubor starohornoněmeckých glos (mimo jiné Hanka uvádí, že v roce 1827 muzejní rukopis znovuobjevil na základě dotazu Eberharda Gottlieba Graffa, který sháněl německé památky). Tyto glosy jsou vydané.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Elias Steinmeyer a Eduard Sievers (edd.) Die althochdeutschen Glossen. Band 4. Alphabetisch geordnete Glossare. Adespota. Nachträge zu Bd. I–III. Handschriftenverzeichnis. Berlin 1898. S. 27–174.
Literatura
- Encyklopedické heslo Mater verborum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Mater verborum ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Brodský, Pavel. Rukopis Mater Verborum jako problém paleografický, kodikologický i uměleckohistorický. Historia Slavorum Occidentis : czasopismo historyczne = časopis historický / red. Roman Baron, Martin Čapský, Dariusz Dąbrowski, Jan Wiśniewski Toruń : Wydawnictwo Adam Marszałek Roč. 2, č. 1 (2) (2012), s. 126-132. [1]
- Hanka, Václav. Mater verborum, nejstarší slovník s českými glossami, Časopis společnosti vlastenského Museum v Čechách 1 (1827), č. 4, s. 69–76. [2]
- Patera, Adolf; Baum, A. České glossy a miniatury v „Mater verborum“. ČČM 1877, roč. 51, s. 120–149, 372–390, 488–513.
- Sobek, Jiří. Ornamentika fleuronné v rukopisu Mater verborum. Umění. Roč. 61, č. 2 (2013), s. 102-119.
- Šafařik, P. J.; Palacky, F. Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache. Prag 1840, s. 206–233.
- ČRo: Toulky českou minulostí: 688. schůzka: Příliš mnoho objevů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mater verborum na Wikimedia Commons
- Mater verborum (tzv. Glosa Salomonis) – digitalizovaný rukopis z KNM na manuscriptorium.com