Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky
ZkratkaMÚA AV ČR
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloGabčíkova 2362/10
182 00 Praha 8
Souřadnice50°7′6,21″ s. š., 14°27′47,32″ v. d.
ŘeditelPhDr. Luboš Velek, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.mua.cas.cz
Datová schránkacgsns2j
IČO67985921 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. (zkráceně MÚA AV ČR), je veřejná výzkumná instituce, jeden ze tří historických ústavů Akademie věd České republiky, sestávající ze dvou původně samostatných institucí (ke spojení došlo k 1. 1. 2006). Masarykův ústav navazuje na nadaci zřízenou Tomášem Garrigue Masarykem v roce 1932, která měla za úkol opatrovat jeho odkaz a podporovat vědeckou činnost. Archiv plní již od roku 1953 (zřízení ČSAV, nejprve jako Archiv, poté Ústřední archiv ČSAV) funkci specializovaného archivu, která shromažďuje a uchovává materiál vzniklý z působnosti ostatních ústavů AV ČR a zároveň dohlíží nad spisovou službou Akademie věd. Celá instituce sídlí od listopadu 2017 v nové budově v Gabčíkově ulici 2362/10 v Praze 8.

Ústav

Velkou část Masarykova ústavu tvoří edičně-badatelské oddělení, které se zaměřuje na výzkum moderní české společnosti a českých zemí v kontextu dějin středoevropského regionu 19. a 20. století. Mezi hlavní výzkumné směry patří: dílo a činnost T. G. Masaryka a Edvarda Beneše (jejichž pozůstalosti jsou v péči MÚA); dějiny politické kultury, stranictví a parlamentarismu; sociální a politické transformace; kulturní a paměťová studia. Tato bádání probíhají v interdisciplinárních souvislostech historických, sociálních, kulturních a literárních věd, židovských dějin, politické filozofie, politologie a genderových studií. Důležitou oblastí činnosti oddělení, která prolíná všemi výzkumnými směry, je ediční zpřístupňování základních pramenů osobní i institucionální provenience. Spolu s naplňováním rozsáhlých edičních projektů (Spisy T. G. Masaryka, Korespondence TGM či již ukončený projekt Edvard Beneš, Němci a Německo) i jednotlivých knižních edic (například v rámci ediční řady EGO vydávané společně s Nakladatelstvím Lidové noviny) je rovněž rozvíjena ediční teorie a metodologie.[1]

Ačkoliv MÚA AV ČR nedisponuje zvláštní sbírkou rukopisů, záhy po vzniku zde bylo vybudováno také důležité centrum kodikologických studií v Československu. V roce 1955 byla zřízena Komise pro soupis a studium rukopisů (předsedové byly dlouho ředitelé archivu, později se poněkud osamostatnila, dnes je předsedou Ivan Hlaváček) a působili zde odborníci jako František Čáda, Miroslav Boháček, Jiří Pražák. V současnosti příslušné oddělení (na které dohlíží komise) vede Generální katalog rukopisů uložených na území ČR a rukopisných bohemik v zahraničí.

Archiv

Archiv vznikl k 1. lednu 1953, podle archivního práva se od 1. ledna 1956 (podle vládního nařízení 1954) jednalo o archiv zvláštní, od roku 1974 zvláštního významu a konečně po roce 2004 specializovaný archiv (požadavky akreditace splnil v roce 2007). Uvnitř akademie bylo postavení archivu vymezeno k 1. lednu 1966, když byl přetvořen na ústřední archiv. Od 1. ledna 1993 začala fungovat nová akademie a v rámci ní byl archiv zřízen jako Archiv Akademie věd České republiky. V roce 2005 byla otevřena nová budova postavená speciálně pro potřeby Archivu v ulici Gabčíkova 2362/10 v Praze 8.

Prvními spravovanými fondy byly písemnosti Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, Masarykovy akademie práce a Československé národní rady badatelské. Kromě přejímání fondů archiv založil fotografické a umělecké sbírky a zároveň plnil samostatné vědecké úkoly, týkající se dějin vědeckých institucí, české vědy, archivistiky a soupisu a studia rukopisů. První průvodce po fondech, vydaný roku 1962, obsahoval 48 fondů a sbírek. Od konce 60. let se utvářely odborné pracovní úseky – předchůdců ČSAV, písemných pozůstalostí a fondů ČSAV. Díky zvyšování počtu pracovníků se zdokonalila předarchivní péče, v roce 1972 byl vydán první oficiální vzorový spisový a skartační řád pro pracoviště ČSAV a začalo vycházet periodikum Archivní zprávy ČSAV (1970–1985). Od poloviny 80. let se historická práce archivu více orientovala na dějiny vědy, byly vydávány Práce z dějin ČSAV.

Vedle institucionálních archivů (fondů pracovišť AV ČR) se záhy začal archiv zajímat také o osobní fondy českých vědců (tedy zpravidla pracovníků akademie). Vedle Národního archivu či Archivu Národního muzea patří MÚA AV ČR k institucím s nejvýznamnější sbírkou pozůstalostí osobností vědeckého a politického života. Oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do r. 1952 pečuje o více než 300 archivních fondů a sbírek (cca 1,5 km archiválií).[2] Spravuje například fondy Bedřicha Hrozného, Jaroslava Heyrovského, Otty Wichterleho, Zdeňka Nejedlého, Karla Domina, Milady Paulové, nově také Antonína Holého.

Významnou součástí archivní sbírek je Masarykův osobní archiv, který se stal součástí Ústavu T. G. Masaryka v roce 1932. Postupně měl být doplňován o písemnosti rodiny a Masarykových spolupracovníků. Obsah osobního archivu definoval v době zřizování Ústavu T.G. Masaryka sám Masaryk. Podle něj jde o soubor materiálů vědeckého, filozofického a politického charakteru, dokumentujících činnost spisovatelskou, pedagogickou a politickou. Tvoří ho rukopisy, korespondence, poznámky a dokumenty z doby předválečné, válečné a poválečné. Celý soubor je organický nedělitelný celek. V současnosti lze v Archivu ÚTGM studovat nejen písemnou pozůstalost TGM a členů jeho rodiny, ale i jeho nejbližšího spolupracovníka E. Beneše. Důležitou součástí jsou písemnosti Ústavu T. G. Masaryka – instituce, která se svého od založení v roce 1932 zabývala studiem života a díla T. G. Masaryka. Po přerušení činnosti v roce 1954 se ke svému původnímu úkolu vrátila v roce 1990.

Knihovna

Knihovna MÚA AV ČR je veřejně přístupná a skládá se ze dvou samostatných knihoven – knihovny bývalého samostatného Masarykova ústavu a knihovny Archivu AV ČR. Knihovna bývalého samostatného Masarykova ústavu AV ČR pečuje o původní fond Knihovny T. G. Masaryka (v majetku Ústavu T. G. Masaryka, o. p. s.) a nový knihovní fond budovaný od roku 1995.

Oddělení

  • Oddělení edičně-badatelské
  • Oddělení dějin Akademie věd
  • Oddělení pro soupis a studium rukopisů
  • Oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do r. 1952
  • Oddělení institucionálních fondů od roku 1952
  • Oddělení Archiv ÚTGM
  • Knihovna
  • Úsek vydavatelský a distribuční
  • Technicko-hospodářská správa

Ředitelé

Reference

  1. ↑ Oddělení edičně-badatelské. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Oddělení osobních fondů a institucionálních fondů do r. 1952. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://www.mua.cas.cz/cs/byvali-reditele-89

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Masarykův_ústav_a_Archiv_Akademie_věd_České_republiky&oldid=16562233“