Martin Ferdinand Chvátal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Martin Ferdinand Quadal)
Martin Ferdinand Chvátal
M. F. Chvátal: Autoportrét
M. F. Chvátal: Autoportrét
Jiná jménaMartin Ferdinand Quadal
Narození28. října 1736
Měrovice nad Hanou
Úmrtí11. ledna 1809 (ve věku 72 let)
Petrohrad
Národnostmoravská
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
RodičeAdam a Anna Chvátalovi
Manžel(ka)Sofie Grandbeková
Hnutíbaroko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Ferdinand Chvátal (v němčině Martin Ferdinand Quadal; někdy též špatně uváděn jako Martin Ferdinand Chvádal; 28. října 1736 Měrovice nad Hanou[1]11. ledna 1809 Petrohrad) byl malíř, kreslíř a grafik pozdního baroka a klasicismu moravského původu, cestující po Evropě a v závěru kariéry žijící v Petrohradě.[2]

Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny, 1799, Saratovské muzeum)

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v selské rodině Adama a Anny Chvátalových[1] v Měrovicích nad Hanou v roce 1736. V roce 1757 Adam grunt v Měrovicích prodal a odstěhoval rodinu do rodiště manželky Anny, do sousedních Němčic nad Hanou, do domu čp. 69 na Komenského náměstí. Prvního vzdělání se Martinovi dostalo na němčické škole.[3] V letech 1758-1762 vystudoval malířství a sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde také v letech 1786-1790 žil. Ve studiu malby pokračoval roku 1767 ve Francii. Dále cestoval po Německu, Anglii, Irsku, Francii, Nizozemí a Itálii. Mezi lety 1797 a 1804 pobýval v Petrohradě, poté strávil dva roky v Londýně, kde portrétoval anglického krále a členy šlechtických rodin.[4] a znovu v Petrohradě, kde žil až do své smrti. Byl tam dvorním malířem ruského cara Pavla I. a maloval také portréty členů jeho rodiny a dvorské šlechty. Byl jmenován čestným členem několika uměleckých akademií v Evropě.[5]

Itinerář cest[editovat | editovat zdroj]

  • Vídeň do roku 1763
  • Paříž 1767
  • Londýn 1771-1773
  • York
  • Dublin 1779
  • Florencie 1783
  • Řím 1783
  • Neapol 1784 (na dvoře místodržitele)
  • Vídeň 1786-1790
  • Bath 1791
  • Londýn 1793
  • Den Haag 1793 - 1795 (doloženo několik objednávek pro nizozemské zákazníky)
  • Kasteel Middachten 1795
  • Hamburk 1796
  • Petrohrad 1796-1809

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl významným a oblíbeným kabinetním malířem žánrových portrétů ve stylu klasicismu, často se zvířaty. Obrazy signoval M. F. Quadal.

  • Skupinová podobizna rakouské generality v čele s císařem Josefem II. a Františkem II. u Münchendorfu, 1786
  • Anglický král Jiří III. s družinou, Královská sbírka Londýn
  • Album studií domácích i divokých zvířat podle přírody, mědirytiny, Londýn 1793
  • Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny (1799), Muzeum v Saratově
  • Malíři a sochaři při práci v ateliéru aktu vídeňské akademie u sv. Anny, 1786
  • Čtyři autoportréty; dva z nich s loveckým psem na klíně: první s ohařem, v Cincinnati Art Museum (1788), dva v Puškinově muzeu v Moskvě (1798).[6]. Také další osoby maloval v polopostavě se psem:
  • Portrét vídeňského mecenáše a zakladatele galerie, hraběte Antonína Lamberga Sprinzensteina, datovaný v Neapoli roku 1784.
  • Portrét Michaila Rumjanceva se špicem
  • Portrét Karla B. knížete z Lichtenštejna
  • Portréty knížete Nikolaje Ivanoviče Saltykova, jeho manželky a dcery

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o křtu, farnost Němčice nad Hanou, MZA
  2. Martin Ferdinand Chvátal [online]. abART [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  3. Martin Ferdinand Chvátal - malíř a grafik [online]. Město Němčice nad Hanou [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  4. Portrét člena rodiny Taylorů v aukci Invaluablec
  5. VALLENTIN, Franz. Quadal, Martin Ferdinand - Deutsche Biographie [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (německy) 
  6. Puškinovo muzeum v Moskvě

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAPLETAL, Florian. Světový malíř - Hanák, listy z dějin moravského baroku. Olomouc: [s.n.], 1914. 90 s. Dostupné online. Vyšlo v "Pozoru" od 19. března do 23. dubna 1914. 
  • ŘEZÁČ, František. Příspěvek k životopisu moravského malíře Martina Chvátala. Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1966. č. 130

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]