Marqab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na celý hrad Marqab

Marqab, či také Margat nebo Magrat (z arabštiny Qalaat al-Marqab, originálně قلعة المرقب,‎‎) je křižácký hrad nacházející se v dnešní Sýrii. Byl jednou z nejmocnějších pevností rytířského řádu johanitů (či též špitálníků, hospitaliérů či rytířů svatého Jana Jeruzalémského) ve Svaté zemi. Větším hradem řádu už byl jen slavný Krak des Chevaliers, ležící na jih od Marqabu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Marqab se nachází na vyhaslém vulkánu v nadmořské výšce přibližně 500 metrů. Zaujímal strategickou pozici na cestě z Tripolisu do Latakie a měl výhled na Středozemní moře. Původní pevnost pochází pravděpodobně již z antických časů, ale zmínky o prvních obráncích hradu pochází z roku 1062, kdy pevnost drželi Arabové, kteří jej udrželi v dobách po první křížové výpravě, kdy se hrad nacházel v blízkosti křižáckého Antiochijského knížectví. Když byli roku 1104 normanští rytíři z Antiochie poraženi v bitvě u Harranu, byzantský císař Alexios I. využil jejich slabosti a dobyl Marqab od muslimů. Byzantinci ho však neudrželi dlouho, když o několik let později byl dobyt křižáckými vojsky antiochijského regenta Tankreda Galilejského, který byl synovcem zakladatele Antiochijského knížectví Bohemunda z Tarentu, který v té době válčil s byzancí na Balkáně. Takred posléze pevnost připojil k Antiochii.

V sedmdesátých letech 12. století pevnost kontroloval Renaud II. Mazoir z Antiochie, vazal tripolského hraběte. Pevnost a k ní přilehlá panství byla tak rozlehlá, že měla dokonce i několik vlastních vazalských panství. Renaudův syn Bernard hrad roku 1186 prodal johanitům, protože správa takového panství byla pro rod Mazoir příliš nákladná. Poté, co hrad prošel pod rukama johanitů částečnou přestavbou a rozšířením, stal se hlavním velitelstvím řádu v Sýrii. Marqab, se svými čtrnácti věžemi a posádkou rytířů sv. Jana Jeruzalémského byl považován za nedobytný. Roku 1188 byl hrad obležen vojsky sultána Saladina. Pevnost však útokům muslimů odolala a stala se tak jedním z mála opěrných bodů, který po katastrofální bitvě u Hattínu a Saladinově tažení, zůstal v křižáckých rukách.

Počátkem 13. století špitálníci ovládali přilehlá území i karavanní trasy, na kterých vybírali poplatky od projíždějících i poutníků. Poté, co v rámci třetí křížové výpravy anglický král Richard Lví srdce dobyl byzantský Kypr a svrhl jeho vládce Izáka Komnena, byl v Marqabu Izák uvězněn. Kolem roku 1240 užil Marqab jako své velitelství i biskup z nedaleké Valenie.

25. dubna roku 1285 oblehl hrad mamlúcký sultán Kalavun a po měsíčním obléhání Marqab, s pomocí razičů, kteří narušili severní zeď, dobyl. Kalavun, který měl respekt k odvaze a houřevnatosti obránců, dovolil johanitům, aby kapitulovali a opustili pevnost, spolu se vším, co mohli odnést. Na rozdíl od jiných křižáckých pevností, které poté, co byly dobyty muslimy byly srovnány se zemí, aby je případně nemohli křižáci dobýt nazpět, Marqab tento osud nepotkal a mamlúci z něj udělali svou vlastní pevnost.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thomas Biller: Burgen in den Kreuzfahrerstaaten - in: Burgen und Schlösser in Sachsen-Anhalt 1992, Heft 1
  • Ross Burns: Monuments of Syria : an historical guide. - London : Tauris Publ., 1999. - ISBN 1-85043-468-9
  • Robin Fedden / John Thompson: Kreuzfahrerburgen im Heiligen Land. - Wiesbaden : Brockhaus, 1959
  • Hansgerd Hellenkemper: Burgen der Kreuzritterzeit in der Grafschaft Edessa und im Königreich Kleinarmenien. - Bonn : Habbelt, 1976

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Forteresse de Margat ve Wikimedia Commons

  • Hugh Kennedy: Crusader castles. - Cambridge : Univ. Pr., 1995. - ISBN 0-521-42068-7
  • Thomas E. Lawrence: Crusader castles. - Oxford : Clarendon, 1990. - ISBN 0-19-822964-X
  • Wolfgang Müller-Wiener: Burgen der Kreuzritter im Heiligen Land, auf Zypern und in der Ägäis. - München : Kunstverl., 1966
  • Syrien (Baedeker-Allianz-Reiseführer). - Ostfildern : Baedeker, 2000. - ISBN 3-89525-629-3
  • Walter Zöllner: Geschichte der Kreuzzüge. - Berlin : Dt. Verl. der Wissenschaft, 1990. - ISBN 3-326-00237-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margat na anglické Wikipedii.