Markrabství Montferrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Montferratský erb dynastie Alérame
Evropa v 15. století.jpg

Montferrat (lat. Mons ferratus, Montis Ferrati, ital. Montferrato, franc. Montferrât, Montferrat) je historické území na severozápadě Itálie v Piemontu (středisko v Casale).

Území nejprve zahrnovalo jenom oblast na pravém břehu řeky Pád – od Turína po Casale (Horní Montferrat) – a až později i oblast na jih od Pádu až k řece Tanaro (Dolní Montferrat). Důležitá střediska byla Asti a také Alessandria (člen Lombardské ligy, od 1552 městská republika přičleněná k Milánsku). Na sklonku 10. století zde vzniklo z bývalého hrabství Franské říše markrabství Montferrat. Bonifác z Montferratu, jeden z velitelů 4. křížové výpravy, získal nakrátko (12041207) i Soluňské království. Po vymření domácího rodu tu vládla v letech 13051536 byzantská císařská dynastie Palailogovců. Význam Montferratu však brzy zatlačila rostoucí moc Piemontu, resp. Savojska.

Od roku 1536/66 byl Montferrat v držení rodu Gonzagů z Mantovy a po vymření hlavní větve byla část území připojena k Savojsku (1631), zbytek k Mantově. V rámci Savojska byl Montferrat povýšen na vévodství (1654) a roku 1703 se Savojsko zmocnilo zbývajícího území. V jeho rámci se roku 1720 stal Montferrat součástí Sardinského království, s nímž sdílel osudy i po postoupení Savojska Francii (1860) až k vytvoření Italského království. Dnes je území součástí kraje Piemonte.

Markrabí[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Alérame

Dynastie Palailogovců

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997