Seznam vládců Moravy

Moravská orlice (iluminace z roku 1459)

Na Moravě sídlily od 4. století př. Kr. keltské kmeny, které byly na přelomu letopočtu vystřídány germánskými Kvády. Morava byla v těsném kontaktu s Římskou říší. Území patřilo v 7. století k Sámově říši. První písemná zmínka o Moravanech je z roku 822, kdy se moravské poselstvo zúčastnilo franského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem.

První známou vládnoucí dynastií na Moravě byli Mojmírovci.

Velkomoravská knížata

Velkomoravská knížata (833–906): Mojmírovci

Poř.	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Mojmír I.		ok. 795?	846?	830?-846	Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2	Rostislav		???	870	846-870	Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3	Svatopluk I.		ok. 830	894	870-894	Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (v některých historických pramenech označován za krále).
4	Mojmír II.		???	???	894-906?	Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

Poznámka: Po vyvrácení Velké Moravy Maďary načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali.

V období následujících několika desetiletí (cca 906-955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a Maďary, ovládaná patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Poprvé část Moravy (Olomoucko) k českému knížectví připojil Boleslav I.. Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané polským spojencům zachovali věrnost tři desetiletí. Morava byla asi roku 1029 dobyta Břetislavem, synem českého přemyslovského knížete Oldřicha.

Údělníci

Moravská knížata (1029-1197): Přemyslovci

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Břetislav I.		1029-1033	Asi v roce 1029 mu jeho otec Oldřich svěřil správu Moravy, kterou Břetislav sám dobyl. V roce 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
2	Oldřich		1033-1034	Oldřich vládl i Moravě.
3	Břetislav I.		1034-1049	Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci.
4	Spytihněv II.		1049-1054	Břetislav I. mu dal Moravu jako následníkovi.

Poznámka: Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě.

Morava tak byla rozdělena na brněnský, znojemský a olomoucký úděl.

Brněnští údělníci (1054-1200)

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Konrád I. Brněnský		1054 - 1055	Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2	Spytihněv II.		1055-1057	Spytihněv vládne jako český kníže.
3	Konrád I. Brněnský		1057-1092	Podruhé.
4	Oldřich Brněnský		1092 - 1097	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
5	Bořivoj		1097-1101	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
6	Oldřich Brněnský		1101-1113	Podruhé
7	Vladislav I.		1113-1115	Vládne jako český kníže.
8	Soběslav I.		1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
9	Ota II. Olomoucký		1123 - 1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
10	Vratislav Brněnský		1125–1129	Syn Oldřicha Brněnského
11	Soběslav I.		1129-1130	Vládne jako kníže.
12	Vratislav Brněnský		1130 - 1156	Podruhé.
13	Konrád II. Znojemský		1156 - asi 1161	Také kníže znojemského údělu.
14	Vladislav II.		před 1161–1172	Vládne jako český král.
15	Bedřich		1172-1173	Syn Vladislava II., kníže.
16	Václav II.		1173-1177	Syn Soběslava I.
17	Konrád III. Ota		1177–1189	Vládce moravských údělů, budoucí kníže. Od r. 1182 markrabí.
18	Spytihněv Brněnský a Svatopluk Jemnický		1189-1192	Synové Vratislava Brněnského.
19	Vladislav Jindřich		1192 - 1194	Syn Vladislava II., byl mu udělen titul markraběte moravského.
20	Spytihněv Brněnský a Svatopluk Jemnický		1194-1198/1200	Synové Vratislava Brněnského. Svatopluk zemřel kolem roku 1200. Po tomto datu Moravě vládne markrabí.

Olomoučtí údělníci (1054-1201)

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Vratislav		1054 - 1055	Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2	Spytihněv II.		1055-1057	Spytihněv vládne jako český kníže.
3	Vratislav		1057-1061	Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
4	Ota I. Olomoucký		1061 - 1087	Syn Břetislava I.
5	Boleslav		1087-1091	Král Vratislav II. svěři olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
6	Svatopluk Olomoucký a Ota II. Olomoucký		1091-1109/10	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7	Vladislav I.		1110 - 1113	Vládne jako český kníže.
8	Ota II. Olomoucký		1113 - 1126	Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
9	Václav (I.)		1126-1130	Syn Svatopluka Olomouckého
10	Soběslav I.		1130-1135	Po Václavově smrti Olomoucko získal kníže Soběslav.
11	Lupolt Olomoucký		1135 - 1137	Syn knížete Bořivoje II., vládne z vůle Soběslava.
12	Vladislav Olomoucký		1137 - 1140	Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat z Vladislava svým nástupcem v Praze.
13	Ota III. Dětleb		1140-1160	Syn Oty II. Olomouckého
14	Vladislav II.		1160 - 1162	Vládne jako český král.
15	Bedřich		1162 - 1173	Syn Vladislava II., kníže.
16	Oldřich		1173-1177	Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
17	Václav II.		1174 - 1179	Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
18	Přemysl Otakar		1179-1182	Syn Vladislava II., budoucí král.
19	Konrád III. Ota		1182 - 1189	Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
20	Vladimír Olomoucký a Břetislav Olomoucký		1189-1192	Synové Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.
21	Vladislav Jindřich		1192 - 1194	Syn Vladislava II., byl mu udělen titul markraběte moravského.
22	Vladimír Olomoucký a Břetislav Olomoucký		1194-1200/1201	Synové Vratislava Brněnského. Břetislav zemřel kolem roku 1201. Po tomto datu Moravě vládne markrabí.

Znojemští údělníci (1054-1197)

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Ota I. Olomoucký		1054-1055	Nejmladší syn Břetislava I..
2	Spytihněv II.		1055-1057	Odebral Otovi úděl.
3	Ota I. Olomoucký		1057-1061	Podruhé, bratr Vratislav dal Konrádovi Znojemsko a Ota dostal Olomoucko.
4	Konrád I. Brněnský		1061-1092	Syn Břetislava.
5	Litold Znojemský		1092-1097	Syn Konráda, Starší bratr dostal Brněnsko, on Znojemsko.
6	Bořivoj		1097-1101	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
7	Litold Znojemský		1101-1012	Podruhé.
8	Oldřich Brněnský		1112 - 1113	Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
9	Soběslav I.		1113-1123	Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
10	Konrád II. Znojemský		1123 - asi 1161 (resp. 1123-28 a 1134-1161)	Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
11	Konrád III. Ota		asi 1161 - 1191	Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.
12	Vladislav Jindřich		1192 - 1194	Syn Vladislava II., byl mu udělen titul markraběte moravského.
13	Jindřich Břetislav		1194-1197	Vládne jako český kníže.

Moravská markrabata

Moravská markrabata (1182-1253): Přemyslovci

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Konrád II. (III.) Ota		1182-1191	První markrabě, od roku 1189 český kníže.
2	Vladislav Jindřich		1192-1194 a 1197-1222	Bratr krále Přemysla Otakara I.
3	Vladislav (II.)		1224-1227	Syn krále Přemysla Otakara I.
4	Přemysl		1227-1239	Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I.
5	Vladislav (III.)		1246-1247	Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda.
6	Přemysl Otakar		1247-1253/78	Druhorozený syn krále Václava I., posmrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král.

Poznámka: Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte.

Čeští králové

Čeští králové (1253-1333)

Poř.	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Přemysl Otakar II.		ok. 1233	26. srpen 1278 Suché Kruty	1253-1278	Syn Václava I., pátý český král, rakouský vévoda. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský.
2	Václav II.		27. září 1271 Praha	21. červen 1305 Praha	1283-1305	Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
3	Václav III.		6. říjen 1289 Praha	4. srpen 1306 Olomouc	1305-1306	Syn Václava III, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
4	Jindřich Korutanský		ok. 1265	2. květen 1335	1306	Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
5	Rudolf I. Habsburský		1281	3./4. červenec 1307 Horažďovice	1306-1307	Syn Albrechtra I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
6	Jindřich Korutanský		ok. 1265	2. květen 1335	1307-1310	Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
7	Jan Lucemburský		10. srpen 1296	26. srpen 1346 Crecy	1310-1333	Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.

Moravská markrabata

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Karel		1333-1349	Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království.
2	Jan Jindřich		1349-1375	Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu.
3	Jošt Moravský		1375-1411	Nejstarší syn Jana Jindřicha, podle jehož testamentu se ale měl rozdělit o vládu s bratry.
4	Prokop Lucemburský		1375-1405	Syn Jana Jindřicha. Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek.
5	Jan Soběslav Lucemburský		1375-1380	Syn Jana Jindřicha, od roku 1380 se věnoval církevní kariéře. Chtěl jako litomyšlský biskup vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on.
6	Václav IV.		1411-1419	Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství.
7	Zikmund Lucemburský		1419-1423	Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic.

Husitství

Husitství 1423-1490

Poř.	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
1	Albrecht II. Habsburský		1423-1439	Habsburk, Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem.
2	Ladislav Pohrobek		1453-1457	Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem.
3	Jiří z Poděbrad		1458-1469	Vládne jako český král.
4	Matyáš Korvín		1469-1490	Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil, že opustí Čechy. Poté se nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy českým králem - stal vládcem vedlejších zemí koruny české.

Čeští králové (1490-1918)

Jagellonci

Jagellonci (1490-1526)

Poř.	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Vladislav Jagellonský		1. březen 1456 Krakov	13. březen 1516 Buda	1490-1516	Syn Kazimíra IV., český král od roku 1478. Vladislava ovšem Morava ho uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král.
2	Ludvík Jagellonský		1. červenec 1506	29. srpen 1526 Moháč	1516-1526	Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.

Habsburkové

Habsburkové (1526-1611)

Poř.	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Ferdinand I.		10. březen 1503	25. červenec 1564	1526-1564	Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
2	Maxmilián II.		31. července 1527	12. října 1576	1564-1576	Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
3	Rudolf II.		18. července 1552	20. ledna 1612 Praha	1576-1608	Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král.
4	Matyáš Habsburský		24. únor 1557	20. březen 1619	1608-1619	Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou, českým králem byl od roku 1611.

Související články

• Dějiny Moravy
• Seznam představitelů českého státu

Externí odkazy

• Moravští markrabí