Markéta Uherská
| Svatá Markéta Uherská | |
|---|---|
 | |
| řeholnice | |
| Narození | 27. ledna 1242 Klis |
| Úmrtí | 18. ledna 1270 (27 let) Markétin ostrov |
| Svátek | 18. ledna |
| Rodiče | Béla IV. Uherský a Marie Laskarina |
| Státní občanství | Uherské království (1000–1526) |
| Řád | dominikánky |
| Vyznání | katolická církev |
| Blahořečena | 28. července 1789 papežem Piem VI. |
| Svatořečena | 19. listopadu 1943 papežem Piem XII. |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | lilie, kniha, řeholní oděv |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatá Markéta Uherská (27. ledna 1242, pevnost Klis – 18. ledna 1270/1271, Markétin ostrov) byla uherská princezna a řeholnice, dcera uherského krále Bély IV. a byzantské princezny Marie Laskariny. Za svatou byla prohlášena v roce 1943, svátek slaví 18. ledna. Je neteří sv. Alžběty Durynské a sestrou sv. Kingy Polské a bl. Jolanty Polské.
Klášterní dětství[editovat | editovat zdroj]
Markéta se narodila ve vsi Klis na území dnešního Chorvatska v období tatarských vpádů do Uher a mocenských sporů Arpádovců se sousedními Babenberky.
První vidění prý měla již ve dvou letech,[1] kdy předpověděla smrt rakouského vévody Fridricha a otcovu porážku v bitvě na Litavě.
Jako tříletá byla svěřena do dominikánského kláštera ve Veszprému. v roce 1252 odešla Markéta s celým konventem do nově založeného kláštera na Zaječím ostrově na Dunaji. Postupem let se Markéta vyvinula v silnou a asketickou osobnost pravidelně odmítající mnohé vznešené nápadníky. Mezi odmítnutými byli Přemysl Otakar II.,[2] Lev Haličský, Karel I. z Anjou a další.[zdroj?]
Zemřela v necelých třiceti letech pravděpodobně na tyfus.
| „ | ...tehdy za takovýchto okolností, ač v duchu ochotna snášet vše pro jméno Kristovo, zemdlela na těle natolik, že cítila, že je odsouzena k smrti, a řekla své představené a některým starším sestrám, že jí již nadchází blízké odloučení od těla. A to se také stalo: Světice žila již sotva pár dnů a schvácena horečkou třináctého dne své nemoci poručila za přítomnosti mnoha bratří a sester svou duši Stvořiteli a zesnula v pokoji léta Páně 1271, svého vlastního života léta devětadvacátého, osmnáctého ledna.[3] | “ |
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s.
- POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku : sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem: Oftis, 2010. 213 s. ISBN 978-80-7405-082-4.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta Uherská na Wikimedia Commons - Markéta Uherská
