Markéta Brabantská (1276–1311)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Markéta Brabantská (1276))
Skočit na: Navigace, Hledání
Markéta Brabantská
Příbuzenstvo
otec Jan I. Brabantský
matka Markéta z Dampierre
manžel Jindřich VII. Lucemburský
syn Jan Lucemburský
dcera Marie Lucemburská
dcera Beatrix Lucemburská

Markéta Brabantská (francouzsky Marguerite de Brabant, 4. října 127614. prosince 1311 Janov) byla lucemburská hraběnka, římská královna, manželka římskoněmeckého krále a císaře Jindřicha VII. Dle současníků byla menší postavy, plavovlasá, dívčího vzhledu a dobrotivé povahy.[1]

Manželství jako důkaz smíru[editovat | editovat zdroj]

Markéta pocházela z manželství brabantského vévody Jana I. a Markéty, dcery Víta z Dampierre. Za lucemburského hraběte Jindřicha se provdala v červnu roku 1292[2] na hradě Tervuren nedaleko Bruselu. K uzavření sňatku bylo zapotřebí papežského dispenzu, neboť oba mladí lidé byli ve třetím stupni příbuzenství. Sňatek měl zpečetit mír mezi Brabantskem a Lucemburskem, který měl konečně zavládnout po bitvě u Worringenu.

…aby se pak obrátila příčina starého sporu ve svazek jednoty a míru, usmyslili si starší lidu jak vévodství, tak hrabství uzavříti mezi dědici posvátné spojení řádného manželství…
—  Zbraslavská kronika[3]
Římská jízda (Balduineum)

I přesto, že důvody k uzavření manželského svazku měly politické pozadí, bylo manželství požehnáno vzájemnou náklonností a důvěrou. Nová lucemburská hraběnka byla velmi zbožná a na svého manžela a jeho rozhodnutí měla velký vliv.[2]

...je soucitná k padlým, svému muži je oddána nejupřímnější láskou, umí dobře mluvit, hovoří však bez domýšlivosti.
— Albert Mussatus[4]

6. ledna 1309 byl Jindřich v Cáchách korunován římským králem a o rok později manželé společně vyjeli na římskou jízdu. Těsně před tím se rozloučili se svým jediným synem Janem, pojmenovaným po Markétině otci, který se vydal získat své nové české království. Královna se se synem a dcerami již nikdy neshledala.

…blažená královna Markéta začala z nákazy zkaženého vzduchu a zápachu, kterou si přivodila při obléhání města Brescie, v městě Janově stonati obtížnou těžkou nemocí a tam, zmořena tíhou choroby, splácejíc dluh Adamův, skončila poslední den svého života léta Páně 1311 v měsíci prosinci.
— Zbraslavská kronika[5]

Původně byla pohřbena v Janově v minoritském kostele San Francesco di Castelleto zřejmě pouze dočasně, tělo mělo být odvezeno k pohřbu do Německa. Král po příjezdu do Pisy změnil názor a po setkání se sochařem Giovannim Pisanem mu zadal objednávku Markétina mramorového náhrobku.[6][pozn. 1] Díky pověsti o zázračných uzdraveních a hlavně snaze ovdovělého Jindřicha a janovského arcibiskupa Porchetta Spinoly byla Markéta v srpnu roku 1313 blahořečena.

Jindřichovi se po manželčině skonu podařilo roku 1312 v Římě dosáhnout císařské korunovace. Z císařského diadému se dlouho neradoval, zemřel zřejmě na malárii 24. srpna 1313 v Buoncoventu a před svou smrtí vydal příkaz, aby jeho srdce bylo pohřbeno v sarkofágu jeho choti.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Kostel byl zbořen v letech 1798–1807[6] a z působivého náhrobku považovaného za ukázku umění rané italské renesance zbyly pouze fragmenty dnes uložené v Musea di Sant'Agostino v Janově.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVÁČ, Peter. Zrození génia. Giovanni Pisano a Toskánsko mezi gotikou a renesancí. Praha : Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2013. Dále jen Zrození génia. ISBN 978-80-904298-3-3. S. 372.  
  2. a b HOENSCH, Jörg K.. Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha : Argo, 2003. Dále jen Lucemburkové. ISBN 80-7203-518-5. S. 23.  
  3. Zbraslavská kronika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1975. [dále jen Zbraslavská].  
  4. Zrození génia, str. 372
  5. Zbraslavská kronika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1975. ISBN 25-015-76. S. 249.  
  6. a b Zrození génia, str. 373
  7. www.pravo.cz
  8. Zrození génia, str. 386

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha : Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.  
  • MARQUE, Michel; PAULY, Michel; SCHMID, Wolfgang, a kol. Der Weg zur Kaiserkrone : Der Romzug Heinrichs VII. in der Darstellung Erzbischof Balduins von Trier. Trier : Kilomedia, 2009. 200 s. ISBN 978-3-89890129-1. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Lucemburská hraběnka
Předchůdce:
Beatrix z Avesnes
1292/931308
Markéta Brabantská (1276–1311)
Nástupce:
Eliška Přemyslovna
Německá královna
Předchůdce:
Alžběta Goricko-Tyrolská
13081311
Markéta Brabantská (1276–1311)
Nástupce:
Izabela Aragonská