Mariánská zjevení
Mariánská zjevení neboli zjevení Panny Marie je označení pro údajně nadpřirozené události, ve kterých se Panna Maria zjevuje některým lidem, nejčastěji křesťanům – ne však vždy, ale často lidem katolického vyznání – aby sdělila nějaké „nebeské poselství“. Zjevení se uskutečňují na různých místech celé planety (někdy se opakují i na místech, kde k nim došlo před několika lety). Výklad zjevení bývá různý. Některá jsou interpretována jako psychologický fenomén (výplod mozku, fantazie), jiná jako náboženský fenomén či teofanie (zjevení Boží).
Popis zjevení
Panna Maria je často vizionáři popisována jako menší a velmi krásná Paní a vůči předešlým zjevením, s odlišnými znaky, zejména co se účesu a šatů týče.
Zjevení Panny Marie Lurdské
Zřejmě nejznámějším zjevením je zjevení Panny Marie v Masabielleské jeskyni v Lurdech chudé dívce Bernadettě Soubirousové. Zjevení bylo katolickou církví dlouho verifikováno a podrobováno mnohým analýzám. Církev poté přijala postupy a skutečnosti tohoto zjevení k hledání společných znaků ve zjeveních jež následovala. Spisovatel Franz Werfel napsal jako poděkování Panně Marii o zjevení v Lurdech román Píseň o Bernadettě.
Postoj církve
Římskokatolická církev nenutí své věřící věřit zjevení, tato zjevení nejsou pro věřící žádným způsobem závazná. Církev pouze prohlašuje, že zjevení neodporuje žádnému z článku víry. Často je to nepřesně označováno jako uznání zjevení, ačkoliv o nadpřirozené podstatě takového zjevení církev přímo nic neříká.
Postoj vědy
Vědecké interpretace a bádání v některých případech nenabízejí výklad, který by popíral mystiku zjevení. Jednotlivé církve obvykle přistupují ke zjevením značně skepticky a samotné se velmi snaží o co nejpřesnější vědeckou analýzu, i proto ověřování takových událostí zabírá nekrátkou časovou periodu.
Přehled některých zjevení
- Zjevení Panny Marie v Guadalupe (Mexiko, 16. století)
- Zjevení Panny Marie v La Salettě (Francie, 1846)
- Zjevení Panny Marie v Lurdech (Francie, 1858)
- Zjevení Panny Marie ve Filipově (České království, 1866)
- Zjevení Panny Marie v Suchém Dole (Rakousko-Uhersko,okres Náchod 1892-1895)
- Zjevení Panny Marie ve Fátimě (Portugalsko, 1917)
- Zjevení Panny Marie v Turzovce (Československo, 1958)[1]
- Zjevení Panny Marie v Garabandalu (Španělsko, en:Garabandal apparitions, 1961–1965)
- Zjevení Panny Marie v Medžugorii (Jugoslávie, od 1981)
- Zjevení Panny Marie v Litmanové (Slovensko, 1990–1995)
Kritika
Kritici (zejména ateističtí) popírají pravost zjevení s tím, že se jedná buďto o sugesci, nebo o podvod, a poukazují na to, že zjevení přicházejí někdy velice vhod, aby posílila pozici církve.[zdroj?] Avšak i v případě nadpřirozeného původu zjevení by tato souvislost byla logická.
Například ve Francii 19. století bylo postavení katolické církve vážně oslabeno francouzskou revolucí, při níž se dostaly do konfliktu s církví nové mocenské struktury. Buržoazie se cítila ohrožena církví, protože mnoho jejího nově nabytého nemovitého majetku patřilo původně katolické církvi, která si na něj stále činila nárok. V této době došlo ke zjevení Marie dívce Bernadettě, což dle kritiků umožnilo katolické církvi uhájit alespoň částečně své pozice.