Mariánská Týnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mariánská Týnice
Jižní průčelí proboštství Mariánské Týnice
Jižní průčelí proboštství Mariánské Týnice
Základní informace
Slohbarokní
StavitelOndřej Trojer
Poloha
AdresaMariánský Týnec, Kralovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mariánská Týnice
Mariánská Týnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky23944/4-1330 (PkMISSezObrWD)
Webwww.marianskatynice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic, dnes sloužící jako Muzeum a galerie severního Plzeňska. Od roku 1958 je chráněno jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

Starý kostel a proboštství v pozadí na kresbě Mariánské Týnice (okolo roku 1785)
proboštství a kostel od západu
Letecký pohled na objekt

Roman z Týnce nemaje potomků odkázal v roce 1230 plaskému klášteru vsi Týnec, Olšany a pustý Újezd, které měly klášteru připadnout po smrti jeho manželky. V potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je v Týnci uváděn kostel sv. Petra a Pavla. Kaple v Týnci existovala údajně už ve 12. století.

Několik století jsou o Týnci jen kusé zprávy – v roce 1480 nechal klášter pobořený kostelík opravit, roku 1518 je kostel vyloupen. Při kostele byl usazen jeden z plaských řeholníků jako poustevník, aby kostel udržoval. Týnecké pozemky byly obdělávány z části z dvora Olšany, částečně byly pronajímány poddaným.

Florián Gryspek připojil Týnec ke Kralovicím a vystavěl tu mlýn. Opati kláštera samozřejmě s převodem majetku nesouhlasili a dlouhé roky se s Gryspeky soudili, až v roce 1613 dostali Týnec nazpět. Ke kostelíku se začaly konat pouti k uctívané soše Panny Marie od anděla pozdravené. V průběhu třicetileté války byl kostel zpustošen. Po válce, za vlády opata Jakuba Vrchoty z Rosenwertu byl kostelík přestavěn a rozšířen – poprvé okolo roku 1640 a následně v letech 164851.

Opat Ondřej Trojer využil potlačené selské povstání v roce 1680 a nechal vzbouřence vysázet monumentální lipovou alej z Kralovic doplněnou sedmi kaplemi zasvěcenými sedmi radostem Panny Marie. Do dnešní doby se z aleje zachovala jen poslední Radimova lípa. Na konci 17. století Trojer kostel nechal přestavět a zvětšit, na straně presbytáře připojil nové ambitové nádvoří a k průčelí přidal zvonici. Postavil i proboštství a věž s hodinami umístěnou do prostoru mezi ambity a proboštstvím. Ve fundační listině z roku 1699 vydané opatem se praví, že proboštství má sloužit pro rozmnožení uctívání Panny Marie ve zdejším kostele a zároveň pro zajištění řádových bratří, především vysloužilých.

V době socialismu v druhé polovině 20. století areál Mariánské Týnice zpustl, protože byl využíván vojenskou posádkou z nedalekých Kralovic jako skladiště vojenského materiálu a záložní stanoviště v případě bojového poplachu.[zdroj?]

Santiniho nový poutní kostel a proboštství

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Zvěstování Panny Marie (Mariánský Týnec).

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 134978 : Proboštství s kostelem Zvěstování P. M., ambity a sochami sv. J. Nep. a sv. Arch. Rafaela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4. 
  • In: FÁK, Jiří. 850 let plaského kláštera 1145–1995. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1995. S. 74–86.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Tejnice, s. 21–27. 
  • DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal (1885–1964) – Architekt Plzeňska. 1. vyd. Plzeň: Starý most a Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-87338-49-0. 
  • POCHE, Emanuel, kolektiv. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mariánský Týnec, s. 355–356. 

Související články

Externí odkazy