Mariko Mori
| Mariko Mori | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1967 (56–57 let) Tokio  Japonsko |
| Národnost | Japonci |
| Alma mater | Chelsea College of Art and Design Bunka Fashion College |
| Povolání | fotografka, televizní producentka, konceptuální umělkyně, video umělkyně, instalační umělkyně, performerka, sochařka a umělec nových médií |
| Rodiče | Kei Mori a Yōko Mori |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariko Mori (森 万里子, Mori Mariko; * 1967 Tokio) je japonská umělkyně pracující s videem a fotografií.
Při studiu na Bunka Fashion College na konci 80. let působila jako modelka. To výrazně ovlivnilo její raná díla, jako jsou Hraj si se mnou, ve kterých přebírá kontrolu sama nad svou rolí. Vznikají obrazy exotické, s neznámou bytostí v každodenních výjevech. V roce 1989 se přestěhovala do Londýna studovat na Chelsea College of Art and Design.
Výstavy a díla[editovat | editovat zdroj]
Běžné téma v její tvorbě je srovnávání východní mytologie se západní kulturou, často využívá vrstvení fotografie klasické a digitální, jako například v roce 1995 v instalaci Zrození hvězdy. Pozdnější práce, jako například Nirvana ji ukazují jako bohyni, přesahující své rané role prostřednictvím technologie a image, opouští reálné městské scény a představuje více exotické krajiny.
- Hraj si se mnou (Play With Me), 1994: Obléká se jako sexy cyborg se světle modrými vlasy, dlouhými copy, kovově modré erotické části těla, stříbrné plastové rukavice a oblečení.[1][2]
- Subway (1994): Mori stojí v tokijském metru oblečená jako kdyby právě přistála z vesmíru. Oblečená v kostýmu ze stříbrné metalízy s headsetem, mikrofonem a tlačítky na svém předloktí. Tato transformace prozkoumává různé identity.[2]
- Empty Dream (1995): Mori manipuluje s fotografiemi skutečného veřejného koupaliště, když do něj na několik míst vkládá mořskou vílu z modrého plastu. Reaguje tak mimo jiné na rozvíjející se technologie a filozofie kolem stvoření člověka pomocí biotechnologie.[2]
- Oneness (2002): představuje rozměry spirituality, fotografie a módy. Autorka využívá v technologiích zcela nové trendy. Zabývá se mystikou a tématem UFO.[3]
- Tea Ceremony
- Love Hotel
- Red Light
- Wave UFO
- Kaka boink
Veřejné sbírky[editovat | editovat zdroj]
- The Refco Collection
- Museum of Contemporary Art, Chicago
- Shiseido Co., Ltd.
- Peter Norton Family Foundation
- The Kobe Fashion Museum
- Fonds national d'art contemporain (French National Collection of Contemporary Art)
- New School of Social Research
- The Prada Foundation
- Izraelské muzeum
- Dakis Joannou Foundation
- Museum of Contemporary Art, Miami
- Zellweger Foundation, Curych
- Obayashi Corporation
- Benesse Corporation
- Vancouver Art Gallery
- The Pisces Collection
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NET, Media Art. www.medienkunstnetz.de [online]. www.medienkunstnetz.de, 2016-01-23 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Fineberg, Jonathan. Art Since 1940. Strategies of Being. Second. vyd. Upper Saddle, New Jersey: Prentice Hill Publishers, 2000. ISBN 0-13-183978-0. S. 494–5.
- ↑ Deitch Projects [1] Archivováno 27. 9. 2011 na Wayback Machine.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariko Mori na Wikimedia Commons - Mariko Mori, Galerie Emmanuel Perrotin [2]
- Mori's Birth of a Star na Museum of Contemporary Art, Chicago
- Exclusive Mariko Mori video
- Her sculpture Tom Na H-iu, driven by the Super-Kamiokande neutrino observatory
- Mori's "Wave UFO"
- Mori interview, Journal of Contemporary Art
- Mariko Mori at Brooklyn Museum of Art: Review of exhibition Empty Dream, Asian Art News, November 1999, Brooklynské muzeum
- Shibuya River Mori Profile s odkazy
- Tea With Mariko na artnet.com
- Mariko Mori compared to Salvador Dali
- Mori profile na deitch.com
