Marie Tereza Rakouská-Este (1849-1919)

Marie Tereza Rakouská-Este
královna bavorská
Arcivévodkyně Marie Tereza okolo roku 1913
Doba vlády	1913 – 1918
Manžel	Ludvík III. Bavorský
Narození	2. července 1849
	Brno
Úmrtí	3. února 1919
	zámek Wildenwart, Bavorsko
Pochována	Chrám Panny Marie V Mnichově
Potomci	Ruprecht Adelgunda Marie Ludvika Karel František Matilda Wolfgang Hildegarda Notburga Wiltrud Helmtrud Dietlinda Gundelinda
Dynastie	Habsbursko-Lotrinská Wittelsbachové
Otec	Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este
Matka	Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská

Marie Tereza Rakouská (2. července 1849, Brno – 3. února 1919, zámek Wildenwart, Německo) byla rakouská arcivévodkyně, princezna modenská a bavorská královna v letech 1913 – 1918, manželka posledního bavorského krále Ludvíka III.

Život na Moravě

Marie Tereza Rakouská se narodila roku 1849 v Brně. Byla dcerou rakouského arcivévody a modenského prince Ferdinanda Karla Rakouského-Este a jeho manželky Alžběty Františky Rakouské. Vyrůstala v Brně a kromě německého jazyka ovládala i češtinu a maďarštinu. Její budoucností se měl stát sňatek s ovdovělým toskánským velkovévodou Ferdinandem IV.
Nakonec se však zasnoubila s princem Ludvíkem Bavorským, což byl syn prince Luitpolda Bavorského a vnuk bavorského krále Ludvíka I. K zásnubám došlo na zámku v Židlochovicích. Věnem nevěsty Marie Terezy Rakouské se stal kromě finančního obnosu rovněž zámek v Ivanovicích na Hané a uherský zámek Sárvár u města Szombathely. Svatba arcivévodkyně Marie Terezy a prince Ludvíka se konala 20. 2. 1868 ve vídeňském Hofburgu za osobní přítomnosti císaře Františka Josefa I.

Život v Bavorsku

Mladí manželé se usídlili v Mnichově v Leuchtenberském paláci a většinu času trávili na zámku Wildenwart v Chiemgau nebo ve vile v Lindau u Bodamského jezera. Od roku 1875 trávili část roku i v zámečku na břehu Starnberského jezera. Marie Tereza se věnovala charitativní činnosti, botanice, zoologii a byla náruživou milovnicí horské turistiky. Botaniku a zoologii studovala na královské univerzitě v Mnichově. V průběhu manželství se stala matkou třinácti dětí. Její dcery byly provdány prince z rodu Hohenzolernského, Sasko-Koburského a Bourbonsko-Sicilského, vévodu z Urachu a hraběte z Preysingu-Lichtenecku-Moosu

Bavorská královna

Po smrti prince regenta Luitpolda, v roce 1912, se stal manžel Marie Terezy regentem a vládl za duševně nemocného krále Otu I. O rok později, roku 1913, se po změně ústavy stal jako Ludvík III. bavorským králem a jeho manželka Marie Tereza královnou. V té době jí bylo již čtyřiašedesát let. Královský titul byl ale již jen formální, jelikož Bavorské království se stalo roku 1871 součástí Německého císařství a veškerá výkonná moc byla soustředěna v Berlíně. Královna Marie Tereza se i nadále věnovala charitativní činnosti, podílela se na založení ženské kliniky a školy pro porodní báby, byla protektorkou Spolku mnichovských umělkyň a bavorského Červeného kříže a velmistryní několika ženských řádů.

Útěk z Bavorska

Těsně před koncem první světové války, 7. 11. 1918, bylo v Mnichově vyhlášeno stanné právo a královská rodina město opustila. Při útěku do bezpečí sjelo auto s králem a královnou ve tmě a mlze ze silnice, ale nikdo nebyl při této nehodě zraněn. Král s královnou však díky tomu dorazili do bezpečí na zámek Wildenwart v Chiemgau jako poslední z prchající skupiny. V Bavorsku mezitím vypukla revoluce a byla vyhlášena republika. Po několika dnech pobytu se královská rodina rozdělila a pokračovala v útěku. Král Ludvík s královnou a dcerou Helmtrud uprchli do Rakouska, kde Ludvík 13. 11. 1918 podepsal prohlášení, že mu vnější okolnosti neumožňují vykonávat vládu. Toto Ludvíkovo prohlášení bylo tiskem v Bavorsku označeno jako „zřeknutí se trůnu“. Po několika dnech se král s královnou vrátili zpět na zámek Wildenwart, kde Marie Tereza 3. 2. 1919 zemřela na následky rakoviny, kterou trpěla již delší čas.
Poslední bavorská královna Marie Tereza byla pochována v zámecké kapli a v roce 1921 byly její ostatky převezeny do Mnichova, kde je dnes pohřbena i se svým manželem Ludvíkem III. v dómě Zur unseren lieben Frau. Po převozu ostatků posledního královského páru do Mnichova byl bavorskou vládou vyhlášen 5. 11. 1921 státní smutek a pohřbu se zúčastnili desetitisíce obyvatel.

Odkazy

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav; HLAVAČKA, Milan; KOLDINSKÁ, Marie. Příbuzní českých králů. Praha : Nakladatelství Akropolis, 1999. ISBN 80-85770-83-0.