Marie Provazníková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Provazníková
Marie Provazníková
Marie Provazníková
Rodné jménoMarie Kaloušová
Narození24. října 1890
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. ledna 1991 (ve věku 100 let) nebo 1991 (ve věku 100–101 let)
Schenectady
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolánípedagožka
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm III. třídy, in memoriam (1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Provazníková, rozená Kaloušová (24. října 1890 Praha-Karlín[1]11. ledna 1991 Schenectady, USA), byla náčelnice Sokola, která emigrovala přes Londýn do USA. Byla aktivní v zahraničních sokolských organizacích.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala dívčí gymnázium a poté i studium na Karlově univerzitě, kde roku 1915 složila zkoušku z tělocviku. Na této univerzitě pokračovala ve studiích až do roku 1918. Učila na Drtinově dívčím gymnáziu v Praze.

Od svých dětských let byla aktivní cvičenkou a později i cvičitelkou v Sokole, kde se mj. zabývala brannou výchovou žen.

V roce 1918, ve svých 28 letech, se stala členkou náčelnictva Československé obce sokolské. Poprvé byla zvolena náčelnicí České obce sokolské v roce 1931 a zůstala v této funkci až do doby, kdy byl Sokol během protektorátu úředně zastaven.

V roce 1946 byla zvolena náčelnicí Mezinárodní gymnastické federace FIG a spolurozhodovala o přípravách blížících se OH v Londýně. V březnu 1948 byla zvolena znovu náčelnicí ČOS a připravovala XI. všesokolský slet, který byl uspořádán v Praze v létě 1948. Byla rozhodnou odpůrkyní událostí po únoru 1948 a předvídala konec Sokola. [2]

Byla vedoucí družstva československých gymnastek na olympijských hrách v Londýně v létě 1948. Místo návratu zvolila exil a stala se tak prvním politickým uprchlíkem olympijských her.[3] Našla útočiště u novináře Rostena v Londýně, krátce se zapojila do cvičení v Sokolu Londýn a v prosinci 1948 se odstěhovala do USA. Zde pracovala jako učitelka tělesné výchovy. V roce 1950 se stala náčelnicí Ústředí čs. Sokolstva v zahraničí.

Nadšeně uvítala listopad 1989 a následné znovuobnovení Sokola v Československu vlastnoručně psaným pozdravem, který byl zveřejněn v novém vydání Tyršova ideového programu Náš úkol, směr a cíl, který byl hrazen z peněz darovaných Marií Provazníkovou:

„Nazdar Sokolu, Tyršovu a Masarykovu“, Vaše Marie Provazníková.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Dvanáct cvičebních hodin v tělocvičně, vydáno 1931
  • Prostná v příkladech, vydáno 1933
  • Branná výchova sokolských žen, vydáno 1937
  • To byl Sokol (autobiografie), vydáno 1988

Uctění památky[editovat | editovat zdroj]

Zemřela v USA ve věku 100 let. V roce 1992 jí bylo v Praze uděleno vyznamenání in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  2. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola XI.Všesokolský slet, s. 42. 
  3. https://oh.idnes.cz/politika-olympijske-hry-doping-vylouceni-bojkoty-fsy-/zoh-2018.aspx?c=A171205_223808_zoh-2018_mt2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]