Marie Kazimíra d’Arquien
Šablona:Infobox - panovnice Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien (polsky Maria Kazimiera; 28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois),[1] známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna (1674–1696) Polsko-litevského soustátí.
Život
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny italsko-francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieským, jenž se tam vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan „Sobiepan“ Zamoyski. Zamoyski zemřel v roce 1665; 14. července téhož roku se ovdovělá Marie vdala za Sobieského.
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.
Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.[2] Jan III. svou ženu v těchto dopisech nazýval zdrobněle „Maruška“, pod kteroužto něžnou přezdívkou byla známa i na veřejnosti.
Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra navždy Polsko opustila o 3 roky později a odjela do Říma, kde žila až do roku 1713, udržujíc tam přátelské styky s papeži. Posléze se vrátila do rodné Francie, nebylo ji však králem dovoleno přijít ke dvoru, takže dožila v městě Blois, kde zemřela ve věku 74 let. Její tělo bylo následujícího roku přeneseno do Varšavy a roku 1733 nakonec do Krakova, kde spočívá dodnes.
Rodina
S Janem Zamoyským měli 4 děti, všechny však zemřely krátce po narození:
- Ludvika Marie (duben–květen 1659)
- syn (leden 1660), narozen mrtvý
- Kateřina Barbara (5. prosinec 1660 – prosinec 1662)
- dcera (květen–srpen 1664)
S Janem Sobieským pak měli celkem 13 dětí:
- Jakub Ludvík (1667–1737)
- dcery dvojčata (9. květen 1669), narozené mrtvé nebo zemřely krátce po porodu
- Tereza Teofila (*1670), zemřela krátce po porodu
- Adelaida Ludvika (1672–1677)
- Marie Tereza (1673–1675)
- dcera (říjen 1674), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Tereza Kunegunda (1676–1730)
- Alexandr Benedikt (1677–1714)
- dcera (listopad 1678), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Konstantin Vladislav (1680–1726)
- Jan (1682–1685)
- dcera (*1694), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti: Jakub (později pretendent polského trůnu), Alexandr, Konstantin a Tereza Kunegunda (později manželka bavorského kurfiřta a matka římskoněmeckého vzdorocísaře Karla VII.).
Galerie
-
Marie Kazimíra Zamojská (~1660) -
Marie Kazimíra s dětmi -
Jan III. s rodinou -
Královnin Čínský palác
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie Casimire Louise de La Grange d'Arquien na anglické Wikipedii.
- ↑ E. Rudzki, Polskie królowe, t. II: Żony królów elekcyjnych, Warszawa 1990, s. 246.
- ↑ Astrea and Celadon, or the letters of Jan Sobieski and Marysieńka [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kazimíra d’Arquien na Wikimedia Commons
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eleonora Marie Josefa Habsburská |
1674–1696 Marie Kazimíra d’Arquien |
Nástupce: Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová |
