Marie I. Tudorovna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Marie I. | ||
|---|---|---|
| s Filipem II. Z boží vůle královna Anglická, Španělská, Francouzská, Jeruzalemská, obojí Sicílie a Irská, ochránkyně víry, arcivévodkyně Rakouská, vévodkyně Burgundská, Milánská a Brabantská, hraběnka Habsburská, Flanderská a Tyrolská |
||
 |
||
| Doba vlády | 19. červenec 1553 – 17. listopad 1558 | |
| Korunovace | 1. říjen 1553 | |
| Narození | 18. únor 1516 | |
| Úmrtí | 17. listopad 1558 | |
| St. James's Palace | ||
| Pochována | Westminsterské opatství | |
| Přechůdce | Eduard VI. | |
| Následník | Alžběta I. | |
| Panovník | Filip II. | |
| Rod | Tudorovci | |
| Otec | Jindřich VIII. | |
| Matka | Kateřina Aragonská | |
Marie I. Tudorovna zvaná též Krvavá či Katolická (18. února 1516 – 17. listopadu 1558) byla anglickou a irskou královnou v letech 1553 - 1558, a provdanou královnou španělskou, neapolskou a sicilskou.
[editovat] Původ
Marie byla dcerou anglického a irského krále Jindřicha VIII., zakladatele anglikánské církve, a Kateřiny Aragonské, dcery katolických králů Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské.
Matka Kateřina se narodila jako nejmladší dcera a v roce 1501 se provdala za následníka anglického trůnu Artura Tudora. Po manželově smrti mladičká vdova odpřísahala, že manželství zůstalo nenaplněno a roku 1509 se provdala za Arturova mladšího bratra, krále Jindřicha VIII. Z tohoto manželství se narodilo šest dětí, ale pět zemřelo v dětském věku. Přežila pouze Marie, které se jako dceři panovníka se dostalo skvělé výchovy a velmi dobrého vzdělání. Absence mužského potomka krále přiměla k rozvodu (1533). Po anulaci manželství se Marie stala nelegitimní dcerou.
Marie měla dva polorodé sourozence: Alžbětu, dceru Anny Boleynové, a Eduarda, syna Jany Seymourové.
[editovat] Vláda
Panovnicí se stala 19. července 1553, jako sedmatřicetiletá. Z Marie se stala přesvědčená, až fanatická katolička. Roku 1553 obnovila zákon proti kacířství a proti anglikánské církvi, nechala upálit na 300 protestantů. V roce 1554 se do Anglie z exilu vrátil kardinál Pole, který ve funkci canterburského biskupa začal zavádět katolické církevní reformy a jeho působení mělo hlavně negativní následky.
Jejím manželem se roku 1554 stal španělský infant a od roku 1556 král Filip II. Španělský (*1527 - †1598), který byl jejím synovcem z druhého kolena (jeho babičkou byla sestra Mariiny matky Kateřiny, Jana I. Kastilská). Anglii navštívil pouze dvakrát, manželství zůstalo bezdětné. V roce 1555 měla Marie falešné těhotenství nervového původu. Zemřela bezdětná.
| Anglická královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Eduard VI. |
1553–1558 Marie I. Tudorovna |
Nástupce: Alžběta I. |
| Španělská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Isabela Portugalská |
1556 - 1558 | Nástupkyně: Alžběta z Valois |
| Sicilská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Isabela Portugalská |
1556 - 1558 | Nástupkyně: Alžběta z Valois |
| Neapolská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Isabela Portugalská |
1556 - 1558 | Nástupkyně: Alžběta z Valois |
