Marie Beatrice d'Este

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Beatrice d'Este
královna Anglie, Skotska a Irska
Mary of modena lg.jpg
Portrét od Willema Wissinga z roku 1680.
Manžel Jakub II. Stuart
Korunovace 23. duben 1685
Narození 5. října 1658
Modena, Itálie
Úmrtí 7. května 1718 (59 let)
Saint-Germain-en-Laye, Francie
Předchůdce Kateřina z Braganzy
Následník Jiří Dánský
Rod Esteni
Otec Alfons IV. d'Este
Matka Laura Martinozzi

Marie Beatrice d´Este, také Marie Beatrice z Modeny, anglicky Mary of Modena (5. října 16587. května 1718), byla jako manželka anglického krále Jakuba II. Stuarta anglická královna.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Modeně jako dcera modenského vévody Alfonsa IV. d'Este a jeho manželky Laury Martinozzi (neteř kardinála Mazarina) a byla pokřtěna jako Maria Beatrice Eleonora Anna Margherita Isabella. Byla vychována v katolické víře a měla se stát abatyší v klášteře založeném její matkou.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Byla však zasnoubena s ovdovělým Jakubem Stuartem, vévodou z Yorku a nástupcem trůnu Anglie a Skotska; byl to sám francouzský král Ludvík XIV., který pro svého ke katolictví konvertovavšího bratrance vybral vhodnou neochvějně katolickou nevěstu. Svatba v zastoupení se uskutečnila v Modeně 30. září roku 1673, formální sňatek za účasti obou se konal v Doveru v Kentu 21. listopadu téhož roku.

Manželství mělo vážné dynastické i politické aspekty a konsekvence. Z předchozího manželství s Annou Hydovou měl již Jakub dvě dcery, Marii a Annu, obě horlivé protestantky, ač Jakub vyznával katolickou víru. Pokud by se Jakub z druhého manželství dočkal syna, ten by měl v následnictví trůnu před nimi přednost a stal by se králem, a to králem katolickým, a navrátil do protestantské Anglie katolictví.

Marie byla krásná a okouzlující žena; manžel ji miloval, její švagr Karel II., proslulý ctitel a svůdník žen, se jí dvořil, Angličané ji však pro její hlubokou a neochvějnou katolickou víru nenáviděli. Objevily se pomluvy, že Marie je agentka papeže Klementa X.; v roce 1678 se rozpoutala "papežská aféra" a Marie a Jakub tajně odjeli za hranice. V roce 1674 se jim narodilo toužebně očekávané dítě, bylo však mrtvé. Marie pak ještě čtyřikrát potratila (1675, 1681, 1683 i 1684); další čtyři děti, které se narodily živé, zemřely v útlém věku.

Anglická královna[editovat | editovat zdroj]

Jakub II. Stuart

V roce 1685, po smrti svého staršího bezdětného bratra Karla II. Jakub vstoupil na trůn. Vyvstala otázka, zda Marie je vůbec vstavu porodit následníka trůnu. Když se v roce 1688 narodil syn Jakub, vynořily se různé spekulace na toto téma: toto dítě se mělo rovněž narodit mrtvé a údajně bylo vyměněno. Jakub svolal mimořádné zasedání své rady, která vynesla soud, že malý princ z Walesu je jeho a Mariin syn. O několik měsíců později vypukla revoluce Whigů, tzv. Slavná revoluce. 10. prosince roku 1688 Marie se synkem uprchli do Francie, Jakub dorazil ke své rodině do Francie o něco později, 23. prosince. Nejstarší Jakubova dcera Marie a její manžel Vilém III. Oranžský byli Whigy povzneseni na trůn.

Léta vyhnanství ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Zámek Saint-Germain-en-Laye, kde Marie ve Francii žila

V exilu pobývali Marie a její syn jako hosté Ludvíka XIV. na zámku v Saint-Germain-en-Laye. Marie byla oblíbenkyní Ludvíka XIV. a jeho druhé manželky markýzy de Maintenon. 28. června roku 1692 porodila ještě jedno dítě - dceru Luisu Marii; dívka však 20. dubna roku 1712 zemřela na neštovice (v té době na tuto prudce nakažlivou s vysokou úmrtností chorobu zemřeli i tři členové rodiny Ludvíka XIV.).

Jakub zemřel 6. září roku 1701. Marie ve Francii podporovala utečence z Anglie. Na její prosbu Ludvík XIV. prohlásil jejich syna Jakuba Františka králem Anglie a Skotska, což bylo jednou z příčin participace Anglie ve válce o španělské dědictví).

Marie zemřela 7. května roku 1718 v Saint-Germain-en-Laye na rakovinu prsu. Její hrob v opatství Chaillot byl zničen v době Velké francouzské revoluce. Její syn Jakub František se během svého života opakovaně pokoušel získat zpět trůn, o který roku 1688 přišel jeho otec, všechny tyto pokusy ale skončily neúspěchem.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Marie z Modeny se synem Jakubem Františkem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Anglická královna
Předchůdce:
Kateřina z Braganzy
1685 - 1688
Marie Beatrice d'Este
Nástupce:
Jiří Dánský
Irská královna
Předchůdce:
Kateřina z Braganzy
1685 - 1688
Marie Beatrice d'Este
Nástupce:
Jiří Dánský
Skotská královna
Předchůdce:
Kateřina z Braganzy
1685 - 1688
Marie Beatrice d'Este
Nástupce:
Jiří Dánský