Mariavitismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mariavitismus je náboženské hnutí vzniklé v Polsku na přelomu 19. a 20. století, které vychází ze zjevení Božího Milosrdenství, které měla řeholnice Marie Františka Kozlowská. Když obdržela toto zjevení roku 1893, vzala na sebe úkol mravního pozvednutí duchovenstva. Mariavitské společenství původně působilo v rámci římskokatolické církve a zachovávalo její zvyky a duchovní cvičení. V roce 1906 mariavitské společenství bylo z římskokatolické církve vyloučeno. Roku 1935 došlo k bolestnému rozkolu v mariavitismu, v jehož důsledku se vyvinuly dvě mariavitská společenství.

V současné době se k mariavitismu hlásí cca 30 tisíc polských křesťanů.

Mariavité se opírají o katolické pravdy víry a mravů. Tyto principy jsou zahrnuty v knihách Písma svatého (Starého a Nového zákona), dogmatech a tradici původní církve, určených na sedmi prvních sněmech. Opírají se také o zjevení Božího Milosrdenství, kterého dosáhla zakladatelka mariavitismu svatá Marie Františka Kozlovská, a které ukazuje záchranu světa ponořeného ve hříších. Touto záchranou je úcta a adorace Ježíše Krista, přítomného v Nejsvětější Svátosti a ve volání Neustálé Pomoci Panny Marie. Mariavité neuznávají dogmata, zvláště ta, která byla vyhlášena po roce 1054. Veškeré služby v církvi jsou zdarma v souladu s pokynem Kristovým Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. Kněží mohou přijmout dobrovolnou odměnu za své služby, ale nemohou ji požadovat. Mariavité neuznávají vyloučení ze svého společenství z náboženských důvodů (exkomunikaci).

V současné době se mariavitismus v Polsku dělí na dvě společenství: Katolická církev Mariavitů (se sídlem ve Felicjanowie) a Starokatolická církev mariavitů (se sídlem v Plocku). Dále existují mariavitská společenství v Německu, Švédsku, Francii, Paraguayi, Spojených státech amerických, Brazílii a Argentině. Některá mariavitská společenství (včetně Katolické církve mariavitů v Polsku) připouštějí svěcení žen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]