Maria Curie-Skłodowska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maria Curie-Skłodowska
Maria Curie-Skłodowska
Maria Curie-Skłodowska
Rodné jméno Maria Salomea Skłodowska
Narození 7. listopadu 1867
Varšava
Úmrtí 4. července 1934 (ve věku 66 let)
Sancellemoz
Příčina úmrtí Aplastická anémie
Etnikum Poláci
Občanství Francie, Polsko a Ruské impérium
Alma mater Pařížská univerzita
Povolání chemik a fyzik
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1903)
Nobelova cena za chemii (1911)
Manžel Pierre Curie
Děti Ève Curie a Irène Joliot-Curie
Podpis
Maria - podpis
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
manžel Pierre Curie
dcera Irène Joliot-Curie
zeť Frédéric Joliot-Curie

Maria Curie-Skłodowska (7. listopadu 1867 Varšava, Polsko – 4. července 1934 Sancellemoz, Francie), počeštěně též Marie Curie-Sklodowská (v polštině se uvádí na prvním místě rodné příjmení Maria Skłodowska-Curie) byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

K jejím největším úspěchům patří:

Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a jejím objevitelem Henri Becquerelem, a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1891 Skłodowska složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala si tak na živobytí. V roce 1893 získala licenciát a začala pracovat jako laborantka v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. Současně dále studovala na Sorbonně a druhý licenciát, z matematiky, získala v roce 1894.

V roce 1894 poznala také svého manžela Pierra Curie, který byl v té době doktorandem v laboratoři Henri Becquerela. Po Pierrově doktorátu se v roce 1895 vzali. Pierre byl bez vyznání a Maria byla nábožensky vlažná, proto měli občanský sňatek, což na nějaký čas vedlo k roztržce Marie s její polskou katolickou rodinou. Roku 1897 se jim narodila dcera Irène (taktéž později nositelka Nobelovy ceny).

Pierre doporučil Marii Becquerelovi, který jí nabídl doktorantské studium pod svým vedením na zdánlivě neatraktivní a pracné téma – zjistit, proč je radioaktivita některých druhů uranové rudy mnohem vyšší, než by plynulo z podílu čistého uranu v rudě.

Marie, zpočátku s pomocí mladého chemika A. Debiernea, který dělal licenciát, začala obtížnou práci na dělení uranové rudy na jednotlivé chemické sloučeniny a hledala sloučeninu, která způsobovala vysokou radioaktivitu. Debiernea to brzy přestalo bavit a nahradil ho sám Pierre Curie. Výzkumy po čtyřech letech vedly nejprve k objevu polonia, jež Skłodowska pojmenovala po své vlasti, a posléze mnohem radioaktivnějšího radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z Jáchymova). Výsledkem bylo také vyjasnění pravděpodobných příčin radioaktivity – jako efektu při rozpadu atomových jader. V roce 1903 jako první žena v historii získala titul doktora fyziky a ve stejném roce jí byla udělena Nobelova cena za fyziku.

Pierre, Marie Curie

Získání Nobelovy ceny Curieovy náhle proslavilo. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením vlastní laboratoře, ve které se Maria stala vedoucí výzkumu. Ve stejné době také porodila druhou dceru Evu (1904). 19. dubna 1906 Pierra přejel nákladní koňský povoz a Maria tak ztratila životního druha i spolupracovníka. Dne 13. května téhož roku se fakultní rada rozhodla zachovat katedru vytvořenou pro Pierra Curie a svěřila ji Skłodowské, spolu s řízením laboratoře. Tak Curie-Skłodowska poněkud vyšla ze stínu. Stala se první profesorkou Sorbonny.

Vinou toho, že manželé Curieovi ještě před Pierrovou smrtí odmítli dát si patentovat postup přípravy radia z rud, ochudili se o značné finanční prostředky použitelné např. pro výstavbu laboratoře – obtížné získávání peněz po velkou část jejich kariéry ztěžovalo a značně zpomalovalo výzkum.

V lednu roku 1911 nebyla o jeden hlas zvolena do francouzské Akademie věd. V prosinci téhož roku však dostala svou druhou Nobelovu cenu (za chemii), díky které přesvědčila francouzskou vládu, aby vyčlenila prostředky na vytvoření nezávislého Ústavu pro radium (Institut du radium), který byl založen v roce 1914 a ve kterém se prováděly výzkumy z oblasti chemie, fyziky a lékařství. Tento ústav se stal líhní nositelů Nobelových cen – vyšli z něho ještě čtyři, mezi nimi i Mariina dcera Irène Joliot-Curie a Mariin zeť Frédéric Joliot, kteří získali Nobelovu cenu za objevení uměle vyvolané radioaktivity.

Maria Curie-Skłodowska a Henri Poincaré v roce 1911

Během 1. světové války se Curie-Skłodowska stala šéfem vojenské lékařské buňky, která se zabývala organizací polních rentgenografických stanic, které vyšetřily celkem více než 3 milióny případů zranění francouzských vojáků.

Po válce Curie-Skłodowska nadále vedla Ústav pro rádium v Paříži a zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu rakoviny. U Marie Curie-Skłodowské na ústavu také dva roky studoval František Běhounek (v letech 19201922), který po návratu zkoumal radioaktivitu v jáchymovských dolech. V roce 1925 Marie Curie-Skłodowska sfárala do dolu Svornost v Jáchymově. Absolvovala také cestu po Spojených státech, kde převzala mnoho čestných titulů a také dostala od amerického prezidenta slavnostně gram radia pro výzkum a léčbu nemocných. V roce 1932 s pomocí polského prezidenta Moścického byl jeden z takovýchto institutů založen ve Varšavě. Prvním vedoucím se stala Mariina sestra Bronisława.

Maria Curie-Skłodowska zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches nedaleko Paříže na aplastickou anémii způsobenou zřejmě ionizujícím zářením materiálů, se kterými pracovala bez ochranných prostředků.

monument

V roce 1995 byla pro své zásluhy jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. Curie, Paní Curieová. Praha: MF 1971
  • H. Bobiňská, Marie Curie-Sklodowská. Praha: MF 1950

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu