Marginalistická revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
William Stanley Jevons
Carl Menger
Léon Walras

Marginalistická revoluce v ekonomii je změna paradigmatu v ekonomické vědě, která proběhla v poslední třetině 19. století s nástupem marginalistických teorií – teorie mezního užitku, teorie mezní produktivity. Konkrétně je ztotožňována s rokem 1871, kdy byla vydána zásadní ekonomická díla, jež umožnila vytvořit nový systém ekonomického myšlení. Z tzv. marginalistické revoluce postupně vyrůstala moderní ekonomická věda, zejména moderní mikroekonomie.

Obsah

Změna metodologie [editovat]

Jednalo se o revoluci v metodologii, neboť ekonomie začala používat mezní veličiny. Marginalistická metoda umožňovala analyzovat alokaci ekonomických zdrojů a otevřela prostor pro matematizaci ekonomie. Tato nová politická ekonomie se podstatně lišila od tehdy stále dominující klasické politické ekonomie. Zatímco klasičtí ekonomové se soustředili na nabídkovou stranu trhu a ekonomický růst, marginalisté zaměřili pozornost na poptávkovou stranu trhu a alokaci omezených zdrojů.

Klíčové osobnosti [editovat]

Marginalistická revoluce je spojena zejména se třemi jmény: William Stanley Jevons, Carl Menger a Léon Walras. Tito ekonomové v roce 1871 (Walras v roce 1874) nezávisle na sobě vydali díla, ve kterých komplexně formulovali teorii mezní užitečnosti:

  • William Stanley Jevons - Theory of Political Economy (Teorie politické ekonomie, 1871).
  • Carl Menger - Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (Zásady národohospodářské nauky, 1871).
  • Léon Walras - Éléments d'économie politique pure (Základy čisté politické ekonomie, 1874)

Předchůdci a pokračovatelé [editovat]

Marginalistická metoda však v roce 1871 nebyla zcela nová. Předchůdci teorie mezní užitečnosti byli např. Ferdinando Galiani, Daniel Bernoulli, Johann Heinrich von Thünen, Augustin Cournot, Jules Dupuit nebo Wilhelm H. Gossen.

Z marginalistické revoluce vzešly tři významné školy ekonomického myšlení: rakouská škola, lausannská škola a cambridgeská škola. Poslední dvě představovaly počátek neoklasické ekonomie, která dodnes hraje v ekonomii dominantní roli.[1]

Odkazy [editovat]

Literatura [editovat]

3 stěžejní díla marginalistické revoluce:

  • William S. Jevons - Theory of Political Economy (Teorie politické ekonomie, 1871).
  • Carl Menger - Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (Zásady národohospodářské nauky, 1871).
  • Léon Walras - Éléments d'économie politique pure (Základy čisté politické ekonomie, 1874)

Reference [editovat]

  1. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Praha : C. H. Beck, 2005. Kapitola 8.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]