Margareta Connaught
Margareta of Connaught, plným jménem anglicky Margaret Victoria Charlotte Augusta Norah Saxe-Coburg and Gotha, Princess of Connaught and Strathearn (15. ledna 1882, Bagshot Park, Surrey - 1. května 1920, Stockholm, Švédsko) byla anglická a švédská princezna.
Obsah |
Biografie[editovat]
Původ, mládí[editovat]
Narodila se jako nejstarší ze tří dětí Artura, vévody z Connaughtu a Strathearnu, třetího syna (britské královny Viktorie) a jeho manželky pruské princezny Luisy Margarety. Dívce doma říkali Daisy. Po narození obdržela titul Její královská výsost princezna Margareta z Connaughtu, který nosila až do své svatby. Princezna Margareta byla pokřtěna 11. března roku 1882 v soukromé kapli na hradě Windsor.
Jejími kmotry byli:
- královna Viktorie
- německý císař Vilém I.
- německá císařovna Augusta
- pruská a německá korunní princezna Viktorie
- Eduard, princ z Walesu
Biřmována byla v téže kapli v březnu roku 1898 ve věku 16 let.
Manželství, potomci[editovat]
Margareta a její sestra Patricie byly považovány za nejkrásnější princezny v Evropě. Jejich strýc, král Eduard VII., je chtěl provdat za některého z evropských králů nebo korunních princů. Rodina Connaught tedy odcestovala v lednu 1905 do Portugalska, kde královský pár (Karel I. Portugalský a Marie Amélie Orléanská) měl dva syny ve vhodném věku, korunního prince Ludvíka Filipa a jeho mladšího bratra prince Manuela (1889-1932, pozdější portugalský král Manuel II.), kteří přicházeli v úvahu jako vhodní kandidáti ženitby. Poté rodina tedy odcestovala do Španělska, kde byla přijata mladým králem Alfonsem XIII. Ani na jednom dvoře se jejich očekávání nenaplnila a rodina Connaught pokračovala ve své cestě dál do Egypta a Súdánu. V Káhiře se setkali se švédským vévodou ze Skåne, princem Gustavem Adolfem, synem nástupce švédského krále Gustava V. (pozdějším švédským králem Gustavem VI. Adolfem), který zde byl na studijní cestě k hrobkám faraónů. Mezi ním a Margaretou vznikla láska na první pohled. Její rodiče byli velmi spokojeni, neboť vévoda byl vnukem švédského krále a perspektivním následníkem švédského trůnu.
Po několika měsících zasnoubení se 15. června roku 1905 na hradě Windsor konala svatba a Margareta se stala vévodkyní ze Skåne. Když otec jejího manžela v roce 1907 nastoupil po smrti svého otce Oskara II. na švédský trůn, stal se Gustav jeho následníkem - korunním princem.
Manželé dostali jako svatební dar zámek Sofiero u Helsingborgu. Margareta, vášnívá zahradnice, se věnovala péči a přetváření zámeckých zahrad. Byla rovněž milovnice umění, aktivně se věnovala malování a fotografování.
_Adolf_of_Sweden_w_fam_07729v.jpg)
Jejich manželství je popisováno jako šťastné; nepochybně i proto se záhy rodina rozrostla o pět rychle po sobě narozených dětí:
- Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906 – 1947, otec současného švédského krále Karla XVI. Gustava
- Sigvard, vévoda z Upplandu (1907 – 2002), později hrabě z Wisborgu
- Ingrid (1910 – 2000)
- Bertil, vévoda Hallandu (1912 – 1997)
- Karel Jan, vévoda Dalarny (*1916)
Přes svého nejstaršího syna Gustava Adolfa je Margareta babičkou současného švédského krále, přes svou jedinou dceru princeznu Ingrid pak i babičkou současné dánské královny Markéty II. a titulární řecké královny Anne-Marie.
Smrt[editovat]
Zemřela nečekaně ve svých 38 letech 1. května roku 1920 v důsledku zhoubné infekce (celkové sepse, otravy krve), která ji zachvátila po operaci vyvolané zánětem středního ucha (Mastoiditis). Když zemřela, byla v osmém měsíci těhotenství se svým šestým dítětem; to zemřelo spolu s ní. Nešťastná událost otřásla celým Švédskem.
Pohřbena byla ve stockholmské katedrále. Již před svou smrtí však ve své závěti stanovila, že nechce být pochována v žádném kostele. V roce 1922 byly tedy její ostatky převezeny na královský hřbitov v Haga v blízkosti Stockholmu, na místo, které si ona a její manžel vybrali za místo svého posledního odpočinku. Margareta byla první, kdo zde byl pohřben.
