Marek Dalík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Marek Dalík
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská demokratická strana
Narození14. ledna 1975 (49 let)
Brno
Země ČeskoČesko Česko
Alma materGymnázium Brno, Elgartova (1989–1993)
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Profeselobbista a vězeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marek Dalík (* 14. ledna[1] 1975 Brno[2]) je někdejší tajemník českého premiéra Mirka Topolánka, často kritizovaný médii a opozicí za údajné neetické metody, ale i straníky pro nadměrný vliv na Topolánka. Sám v rozhovoru[3] popřel, že by byl Topolánkovým tajemníkem nebo poradcem v jeho funkci premiéra.

Dne 25. července 2017 byl lobbista Marek Dalík pravomocně odsouzen Vrchním soudem v Praze k trestu odnětí svobody ve výši 5 let za pokus o podvod a dále k zaplacení částky 4 miliony korun za jeho roli v kauze Pandury. Dne 6. listopadu 2017 nastoupil do výkonu trestu.[4] Z výkonu trestu byl dne 18. listopadu 2019 podmíněně propuštěn Okresním soudem ve Znojmě, který mu uložil zkušební dobu pět let.[5]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1989 až 1993 studoval na gymnáziu Elgartova v Brně. Poté vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; při studiu v letech 1994 až 1997 pracoval jako stážista v Kanceláři prezidenta republiky. Od roku 1999 byl Topolánkovým poradcem, v lednu 2000 si založil public relations agenturu New Deal Communications v roce 2003 se stal členem ODS.

Korupční aféry[editovat | editovat zdroj]

Aféra Kořistka[editovat | editovat zdroj]

Mediálně na sebe upozornil poprvé kauzou s lobbistou Janem Večerkem z července 2004, kdy poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka prohlásil, že mu nabídli desetimilionový úplatek a post velvyslance v Bulharsku za hlasování proti důvěře nastupující vládě Stanislava Grosse. Dalík a Večerek byli 30. září zadrženi policií, noc strávili v cele a ráno byli převezeni vrtulníkem do Ostravy, kde soudce rozhodoval (negativně) o jejich vzetí do vazby;[6] jejich stíhání následně bylo zrušeno. Oba vzápětí podali proti Kořistkovi žalobu na ochranu osobnosti; v říjnu 2006 mu ostravský krajský soud nařídil omluvu a zaplacení odškodného 15 000 Kč každému (místo původně požadovaného půl milionu).[7] V září 2008 odvolací soud v Olomouci toto rozhodnutí zrušil, když dospěl k názoru, že Kořistka své tvrzení o nabídce úplatku prokázal.[8][9]

Aféra Wolf[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2009 se Marek Dalík pokoušel jménem premiéra Mirka Topolánka přesvědčit reportéra České televize Dalibora Bártka, aby stáhl svou reportáž o policejním vyšetřování poslance Petra Wolfa. Wolf vystoupil v červnu 2008 z ČSSD a začal podporovat Topolánkovu vládu. Topolánek potvrdil, že Dalíka požádal, aby Wolfovi pomohl s mediálním tlakem, který je na něj vyvíjen. Poslanec Wolf byl spolu s dalšími čtyřmi osobami vyšetřován pro podezření ze zneužití státní dotace, kterou dostala v letech 2005 až 2007 od ministerstva životního prostředí v hodnotě více než 11 milionů korun.[10]

Kauza Pandury[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Pandury.

Podle zpráv z května 2011 Dalík údajně žádal o úplatek ve výši 18 milionů euro (přibližně 460 milionů Kč) v souvislosti s nákupem transportérů Pandur pro českou armádu.[11] První informace o tomto úplatku unikla z výslechu manažera firmy Steyr Stephana Szücse.[12]

Marek Dalík byl zadržen policisty z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality v neděli 7. října 2012 ve večerních hodinách v Praze a odvezen do policejní cely.[13] Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová potvrdila na dotazy médií, že byl zadržen kvůli jeho údajnému úsilí o získání úplatku ve výši 18 milionů eur v souvislosti s v roce 2007 chystanou zakázkou na obrněná vozidla armády, tzv. Pandury. O zatčení informovala v krátké době téměř všechna média.[14] Původně byl obviněn z pokusu o spáchání trestného činu podvodu, protože sám nemohl zajistit to, co za úplatu sliboval.[15]

Dne 2. února 2016 byl u pražského městského soudu vynesen (nepravomocný) rozsudek. Podle něj byl Marek Dalík odsouzen za napomáhání k trestnému činu přijetí úplatku k pětiletému trestu odnětí svobody, navíc mu byl uložen peněžitý trest ve výši 5 milionů korun.[16] Dalíkův advokát Tomáš Sokol se proti rozhodnutí soudu hned odvolal.[17] V úterý 19. dubna 2016 byly zveřejněny podrobnosti z písemného provedení rozsudku, které mimo jiné naznačují, že Marek Dalík mohl jednat ve věci úplatku ku prospěchu třetí osoby z nejvyšších vládních kruhů.[18][19]

Před Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím bylo zahájeno veřejné projednání dne 31. května 2016. Při jednání za předsednictví JUDr. Martina Zelenky byl mimo jiné vyslechnut někdejší premiér za ODS Mirek Topolánek, který vyzdvihl Dalíkovu práci pro ODS. Státní zástupce v záverečné řeči navrhl zpřísnění trestu na 8 let. Vrchní soud nakonec potvrdil nepodmíněný trest odnětí svobody, uznal ho stejně jako soud prvního stupně vinným, ovšem snížil výrok o trestu z pěti na čtyři roky odnětí svobody a peněžitý trest také snížil na čtyři miliony Kč. Rozsudek se stal pravomocným.[20]

Nejvyšší soud České republiky v neveřejném dovolacím řízení dne 12. dubna 2017 pro nesprávné vyhodnocení časové působnosti trestních zákonů rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil. Protože tím byl také zrušen výrok rozsudku o uložení trestu a Nejvyšší soud neshledal důvody pro vazbu, vydal současně příkaz k okamžitému propuštění Marka Dalíka z výkonu trestu ve věznici ve Znojmě.[21][22][23][24][25]

Vrchní soud v Praze poté Marka Dalíka uznal vinným za pokus o podvod a nově jej odsoudil k trestu odnětí svobody na pět let a k peněžitému trestu v původní výši 4 miliony korun.[26]

Další kontroverze[editovat | editovat zdroj]

  • V listopadu 2006 způsobil Dalík pozornost svými výroky o záměrech ODS při sestavování vlády.
  • V červenci 2009 se za nevyjasněných okolností účastnil neformálního setkání s vlivnými lobbisty, politiky a podnikateli v Toskánsku (podrobněji viz Toskánská aféra).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zápis v obchodním rejstříku[nedostupný zdroj] (česky)[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Od Václava Havla k Mirku Topolánkovi. ČESKÉ KARIÉRY. Lidové noviny. MAFRA, a.s., 4. říjen 2006. Dostupné online [cit. 2019-listopad-19]. ISSN 1213-1385. 
  3. ↑ Václav Moravec. Marek Dalík v Impulsech Václava Moravce. Rádio Impuls [online]. 17. březen 2009 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-21. 
  4. ↑ iDNES.cz; ČTK. Dalík krátce před koncem lhůty nastoupil do ruzyňské věznice. Fotografie Michal Šula; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 6. listopad 2017 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ cik. Dalík je zase venku. Z domova. Haló noviny. Futura, a.s., 19. listopad 2019, roč. 29, čís. 268, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-19]. ISSN 1210-1494.  Archivováno 19. 11. 2019 na Wayback Machine.
  6. ↑ KMENTA, Jaroslav. Dalík a Večerek prosili policisty o jídlo. Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. říjen 2004 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.iustitia.cz/cs/o-nas/nase-kauzy/kauza-ods-koristka Archivováno 28. 9. 2008 na Wayback Machine.[nedostupný zdroj]
  8. ↑ TŘEČEK, Čeněk; MIKESKOVÁ, Marcela. Soud: Kořistka prokázal, že ho Dalík a Večerek chtěli uplatit. Fotografie ČTK; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 17. září 2008, rev. 2008-09-17 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ CHALOUPSKÁ, Markéta. Soud uvěřil Kořistkovi, že ho Dalík chtěl uplatit. Fotografie Ondřej Besperát; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 17. září 2008 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dalík naléhal na reportéra ČT, ať nevysílá reportáž o Wolfovi. Domácí. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2009-03-16 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dalík sought ‘€18 mln’ bribe on APC deal. Česká pozice [online]. 2011-11-04 [cit. 2019-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. (anglicky) 
  12. ↑ ČTK; ŠŤASTNÝ, Jiří. Za únik informací v kauze Pandur nebude nikdo potrestán. Fotografie Iveta Lhotská; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 17. leden 2012 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ NEKVASILOVÁ, Lucie. Policie obvinila lobbistu Marka Dalíka. Kvůli kauze Pandur. Fotografie Michal Šula; Domácí. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 8. říjen 2012, rev. 2012-10-08 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  14. ↑ TŘEČEK, Čeněk; VACA, Jan; SYROVÁTKA, Tomáš. Policie zatkla a obvinila lobbistu Marka Dalíka kvůli kauze Pandur. Fotografie Jan Zátorský; Krimi. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 8. říjen 2012, rev. 2012-10-08 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ har; jov; jas; Novinky; Právo. V kauze obviněného Dalíka se sejdou aktéři kauzy CASA. Fotografie Lukáš Táborský, Pavel Karban; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 8. říjen 2012, rev. 2012-10-08 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ TŘEČEK, Čeněk. Soud uznal vinným lobbistu Dalíka v kauze Pandur, dostal pět let vězení. Video Jiří Pánek, Milan Nosek; Krimi. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2. únor 2016, rev. 2016-02-02 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ HLAVÁČOVÁ, Veronika. Soud poslal lobbistu Dalíka na pět let do vězení za údajnou korupci při nákupu pandurů. Fotografie Filip Jandourek; Zprávy z domova. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2. únor 2016 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ NOHL, Radek. Dalík v tom nebyl sám. V kauze Pandur chtěl úplatek pro člena vlády, píše v rozsudku soudkyně. Domácí. iHNED.cz. Economia, a.s., 19. duben 2016. Dostupné online [cit. 2019-listopad-22]. ISSN 1213-7693. 
  19. ↑ GOLIS, Ondřej. Dalíka pro úplatek kdosi poslal. Musel to být někdo z vlády, stojí v rozsudku. Fotografie Dan Materna; Video Jiří Pánek, Milan Nosek; Domov. Lidové noviny [online]. MAFRA, a.s., 19. duben 2016 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  20. ↑ ČTK. Kauza Pandury: Odvolací soud poslal Dalíka na čtyři roky do vězení. Fotografie Dan Materna; Domov. Lidové noviny [online]. MAFRA, a.s., 31. květen 2016, rev. 2016-05-31 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  21. ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka; ap. Lobbista Dalík je na svobodě, z vězení ho propustil Nejvyšší soud. Fotografie ČTK, Anna Vavríková, Dan Materna, Michal Šula, Milan Nosek; Video FTV Prima; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. duben 2017, rev. 2017-04-12 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  22. ↑ jt; rav; mh; Novinky; Právo. Lobbista Dalík opustil věznici ve Znojmě, odvezlo jej černé volvo. Fotografie Jan Handrejch; Video Miroslav Homola, Novinky; Krimi. Novinky.cz [online]. Brno: Borgis a.s., 12. duben 2017 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ TRONÍČEK, Jakub; BARTOSZ, Jakub. Dalík na svobodě. Fotografie Luboš Pavlíček; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 13. duben 2017, roč. 27, čís. 88, s. 1, 3. ISSN 1211-2119. 
  24. ↑ ZELENKA, Jakub; ČTK. Dalík je na svobodě. Ze znojemské věznice ho odvezl kolega ve tmavém volvu. Fotografie Jakub Plíhal; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Praha: Economia, a.s., rev. 2017-04-12 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ TESCHLER, Eduard. Rozhodnutí NS [online]. Detail rozhodnutí. Brno: Nejvyšší soud, 2017-04-12 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK; FEREBAUER, Václav. Dalík půjde na pět let do vězení. Nepomohla mu ani změna výpovědi. Fotografie Petr Topič, Michal Šula; Domácí. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 25. červenec 2017, rev. 2017-07-25 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marek_Dalík&oldid=22946004“