Morava (řeka)

Morava
řeka u bzeneckého přívozu.
Základní informace
Délka toku	353 km
Plocha povodí	26 658 km²
Průměrný průtok	120,0 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-10-01-001
Pramen
pod vrcholem Králického Sněžníku 1 370,67 m n. m.
Ústí
do Dunaje
Protéká
Česká republika Česká republika (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský) Slovensko Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj) Rakousko Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj

Morava (německy March) je řeka na Moravě v České republice. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Tato nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 353 km (z toho 284 km na území České republiky). Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² na území České republiky).

Její jméno patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována i historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří.

Průběh toku

Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku

Pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Poté přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih ve sníženině mezi Českomoravskou vysočinou a Západními Karpaty. Od Otrokovic je vybudován Baťův kanál. Dále pak řeka protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání a značné prohloubení, provedené v letech 1969-1977. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku je jedním z nejznámějších přítoků řeka Myjava.

Sídla

Morava v Olomouci. Úsek na fotografii zobrazuje nejopevněnější a nejužší profil.

Na území Moravy protéká řeka například Litovlí, Olomoucí, Kroměříží, Otrokovicemi, Napajedly, Uherským Hradištěm, Uherským Ostrohem nebo Veselím nad Moravou.

Přítoky

Pravostranné

• Moravská Sázava
• Mírovka
• Třebůvka
• Blata
• Valová
• Haná
• Salaška
• Dlouhá řeka
• Syrovinka
• Dyje
• Zaya

Levostranné

• Malá Morava
• Krupá
• Branná
• Desná
• Rohelnice
• Oskava
• Trusovický potok
• Bystřice
• Týnečka
• Bečva
• Moštěnka
• Rusava
• Dřevnice
• Březnice
• Olšava
• Velička
• Myjava

U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička

Vodní režim

Jez na Moravě poblíž Otrokovic.

Ústí Moravy do Dunaje.

Nejvyšší průtok má na jaře. V létě hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily

Průměrný průtok v jednotlivých místech zachycuje tabulka:

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)
Vlaské (Malá Morava)	331,20	96,78 km²	1,96 m³/s	72,5 m³/s
Raškov (Bohdíkov)	322,80	349,9 km²	6,27 m³/s	189,0 m³/s
Moravičany	272,80	1559,2 km²	17,80 m³/s	394,0 m³/s
Hynkov (Příkazy)	251,14	2250,46 km²	20,80 m³/s	483,0 m³/s
Olomouc - Nové Sady	232,30	3323,94 km²	27,10 m³/s	551,0 m³/s
Kroměříž	193,70	7030,31 km²	51,30 m³/s	860,0 m³/s
Spytihněv	169,20	7891,12 km²	55,40 m³/s	817,0 m³/s
Strážnice	133,50	9145,84 km²	59,60 m³/s	790,0 m³/s
Lanžhot	79,00	9721,81 km²	65,00 m³/s	791,0 m³/s
ústí	0,00	26658,00 km²	120,00 m³/s

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly po povodních 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodně nastaly kvůli abnormálním srážkám v Jeseníkách. Kvůli rozvodněné Moravě a Odře muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Zajímavosti

Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.^[zdroj?]

Externí odkazy

• ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce - Hlásné profily povodňové služby
• VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR
• Morava (Cyklus České televize Vodácká putování) - video on-line v archivu ČT