Marcelo Melo

Marcelo Melo
Marcelo Melo
	Marcelo Melo na US Open 2016
Přezdívka	Žirafa (Giraffe)
Stát	Brazílie
Datum narození	23. září 1983 (40 let)
Místo narození	Belo Horizonte, Brazílie
Bydliště	Belo Horizonte, Brazílie
Výška	203 cm
Profesionál od	1998
Držení rakety	pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek	5 353 436 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	1–0
Tituly	0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění	273. místo (21. listopadu 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů	620–408
Tituly	30 ATP, 11 challengerů, 25 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (2. listopadu 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2015)
French Open	vítěz (2015)
Wimbledon	vítěz (2017)
US Open	finále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	finále (2014, 2017)
Olympijské hry	čtvrtfinále (2012, 2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2010)
French Open	finále (2009)
Wimbledon	semifinále (2010)
US Open	čtvrtfinále (2013)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2018. srpna 7; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Melo, celým jménem Marcelo Piheiro Davi de Melo,^[1] (* 23. září 1983 Belo Horizonte) je brazilský profesionální tenista, deblový specialista a do závěru dubna 2018 světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici figuroval ve čtyřech obdobích mezi lety 2015–2018 jako první Brazilec v této části žebříčku a po Kuertenovi celkově druhý. Na čele klasifikace celkově strávil 56 týdnů.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál třicet deblových turnajů, včetně French Open 2015, na němž triumfoval s Chorvatem Ivanem Dodigem, a Wimbledonu 2017, kde hrál s Polákem Łukaszem Kubotem. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal dva tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2005 na 273. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2015 na 1. místě. Trénuje ho bratr a bývalý profesionální tenista David Melo.^[1]

Tenisová kariéra

Týmové soutěže

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 semifinále 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrál s Andrém Sá čtyřhru. Brazilci postoupili po vítězství 4:1 na zápasy.

Brazílii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v mužské čtyřhře startoval s Andrém Sáem. Po vyřazení Berdycha se Štěpánkem v úvodním kole soutěž následně opustili po porážce od sedmého nasazené páru Mahesh Bhupathi a Leander Paes z Indie.

Zúčastnil se také londýnských Her XXX. olympiády, kde do mužské čtyřhry nastoupil po boku Thomaze Bellucciho na pozvání ITF. V prvním kole dohráli na raketách amerických světových jedniček a pozdějších olympijských vítězů Boba a Mika Bryanových.

Individuální kariéra

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál semifinále wimbledonské mužské čtyřhry 2007. V páru s Andrém Sá v něm podlehli francouzské dvojici pozdějších šampionů Arnaudu Clémentovi a Michaëlu Llodrovi. V úvodních třech kolech na londýnském pažitu odehráli několikahodinové pětisetové boje; ze druhého postoupili až po výhře 28–26 na gamy. V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Chorvatem Ivanem Dodigem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili Bob a Mike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam.

Grandslamovou trofej vybojoval s Dodigem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas do vítězného konce po setech 6–7, 7–6 a 7–5.^[3]

Z finále mixu French Open 2009 odešel s Američankou Vanií Kingovou poražen, když v napínavém dramatu nestačili na americký pár Liezel Huberová a Bob Bryan až poměrem míčů 7–10 v rozhodujícím supertiebreaku.

Soukromý život

Narodil se roku 1983 v Belo Horizonte do rodiny systémového analytika Paula Ernane Daviho de Mela a ženy v domácnosti Roxany Pinheiro Daviové de Melové. Má dva starší bratry. Jedním z nich je bývalý profesionální tenista David Melo, který se stal jeho koučem.^[1]

Tenis začal hrát v sedmi letech. Za silný úder uvedl volej a jako preferované pak tvrdý povrch a trávu.^[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (2–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2013	Wimbledon	tráva	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz	2015	French Open	antuka	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	6–7^(5–7), 7–6^(7–5), 7–5
Vítěz	2017	Wimbledon	tráva	Łukasz Kubot	Oliver Marach Mate Pavić	5–7, 7–5, 7–6^(7–2), 3–6, 13–11

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2009	French Open	antuka	Vania Kingová	Liezel Huberová Bob Bryan	5–7, 7–6^(7–5), [10–7]

Finále na okruhu ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–1 Č)
Turnaj mistrů (0–2 Č)
ATP Masters Series / ATP World Tour Masters 1000 (8–4 Č)
ATP International Series Gold / ATP World Tour 500 (6–7 Č)
ATP International Series / ATP World Tour 250 (14–9 Č)

Čtyřhra: 53 (30–23)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	29. dubna 2007	Estoril, Portugalsko	antuka	André Sá	Martín García Sebastián Prieto	3–6, 6–2, [10–6]
Vítěz	2.	6. ledna 2008	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Martín García	Chris Guccione Robert Smeets	6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz	3.	11. února 2008	Costa do Sauípe, Brazílie	antuka	André Sá	Albert Montañés Santiago Ventura	4–6, 6–2, [10–7]
Vítěz	4.	18. května 2008	Pörtschach, Rakousko	antuka	André Sá	Julian Knowle Jürgen Melzer	7–5, 6–7^(3–7), [13–11]
Finalista	1.	9. června 2008	Londýn – Queens, Spojené království	tráva	André Sá	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	4–6, 6–7^(3–7)
Vítěz	5.	17. srpna 2008	New Haven, Spojené státy	tvrdý	André Sá	Mahesh Bhupathi Mark Knowles	7–5, 6–2
Finalista	2.	1. března 2009	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	André Sá	Bob Bryan Mike Bryan	4–6, 4–6
Vítěz	6.	25. května 2009	Kitzbühel, Rakousko	antuka	André Sá	Andrei Pavel Horia Tecău	6–7^(9–11), 6–2, [10–7]
Finalista	3.	14. června 2009	Londýn – Queens, Spojené království	tráva	André Sá	Wesley Moodie Michail Južnyj	4–6, 6–4, [6–10]
Finalista	4.	26. července 2009	Hamburk, Německo	antuka	Filip Polášek	Simon Aspelin Paul Hanley	3–6, 3–6
Finalista	5.	11. ledna 2010	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Bruno Soares	Marcus Daniell Horia Tecău	5–7, 4–6
Vítěz	7.	22. května 2010	Nice, Francie	antuka	Bruno Soares	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	1–6, 6–3, [10–5]
Finalista	6.	1. srpna 2010	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Bruno Soares	Johan Brunström Jarkko Nieminen	3–6, 7–6^(7–4), [9–11]
Finalista	7.	26, září 2010	Mety, Francie	tvrdý	Bruno Soares	Dustin Brown Rogier Wassen	3–6, 3–6
Vítěz	8.	5. února 2011	Santiago, Chile	antuka	Bruno Soares	Łukasz Kubot Oliver Marach	6–3, 7–6^(7–3)
Vítěz	9.	12. února 2011	Costa do Sauípe, Brazílie	antuka	Bruno Soares	Pablo Andújar Daniel Gimeno-Traver	7–6^(7–4), 6–3
Finalista	8.	26. února 2011	Acapulco, Mexiko	antuka	Bruno Soares	Victor Hănescu Horia Tecău	1–6, 3–6
Finalista	9.	25. září 2011	Mety, Francie	tvrdý (h)	Lukáš Dlouhý	Jamie Murray André Sá	4–6, 6–7^(7–9)
Finalista	10.	23. října 2011	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Bruno Soares	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	1–6, 3–6
Finalista	11.	26. února 2012	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Max Mirnyj Daniel Nestor	6–4, 5–7, [7–10]
Vítěz	10.	21. října 2012	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Bruno Soares	Robert Lindstedt Nenad Zimonjić	6–7^(4–7), 7–5, [10–6]
Vítěz	11.	6. ledna 2013	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Tommy Robredo	Eric Butorac Paul Hanley	4–6, 6–1, [10–5]
Finalista	12.	6. července 2013	Wimbledon, Spojené království	tráva	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz	12.	13. října 2013	Šanghaj, ČLR	tvrdý	Ivan Dodig	David Marrero Fernando Verdasco	7–6^(7–2), 6–7^(6–8), [10–2]
Vítěz	13.	11. ledna 2014	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Julian Knowle	Alexander Peya Bruno Soares	4–6, 6–3, [10–5]
Finalista	13.	22. února 2014	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	David Marrero	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	4–6, 2–6
Finalista	14.	20. dubna 2014	Monte Carlo, Monako	antuka	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	3–6, 6–3, [8–10]
Finalista	15.	10. srpna 2014	Toronto, Kanada	tvrdý	Ivan Dodig	Alexander Peya Bruno Soares	4–6, 3–6
Finalista	16.	5. října 2014	Tokio, Japonsko	tvrdý	Ivan Dodig	Pierre-Hugues Herbert Michał Przysiężny	3–6, 7–6^(7–3), [5–10]
Finalista	17.	16. listopadu 2014	Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království	tvrdý (h)	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	7–6^(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz	14.	1. března 2015	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Ivan Dodig	Mariusz Fyrstenberg Santiago González	7–6^(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz	15.	6. června 2015	Paříž – French Open, Francie	antuka	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	6–7^(5–7), 7–6^(7–5), 7–5
Finalista	18.	8. srpna 2015	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Ivan Dodig	Bob Bryan Mike Bryan	4–6, 2–6
Vítěz	16.	11. října 2015	Tokio, Japonsko	tvrdý	Raven Klaasen	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	7–6^(7–5), 3–6, [10–7]
Vítěz	17.	18. října 2015	Šanghaj, ČLR (2)	tvrdý	Raven Klaasen	Simone Bolelli Fabio Fognini	6–3, 6–3
Vítěz	18.	25. října 2015	Vídeň, Rakousko	tvrdý	Łukasz Kubot	Jamie Murray John Peers	4–6, 7–6^(7–3), [10–6]
Vítěz	19.	11. listopadu 2015	Paříž – Masters, Francie	tvrdý	Ivan Dodig	Vasek Pospisil Jack Sock	2–6, 6–3, [10–5]
Finalista	19.	25. června 2016	Nottingham, Spojené království	tráva	Ivan Dodig	Dominic Inglot Daniel Nestor	5–7, 6–7^(4–7)
Vítěz	20.	31. července 2016	Toronto, Kanada	tvrdý	Ivan Dodig	Jamie Murray Bruno Soares	6–4, 6–4
Vítěz	21.	21. srpna 2016	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Ivan Dodig	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	7–6^(7–5), 6–7^(5–7), [10–5]
Vítěz	22.	30. října 2016	Vídeň, Rakousko	tvrdý	Łukasz Kubot	Oliver Marach Fabrice Martin	4–6, 6–3, [13–11]
Finalista	20.	18. března 2017	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Łukasz Kubot	Raven Klaasen Rajeev Ram	7–6 ^(7–1), 4–6, [8–10]
Vítěz	23.	1. dubna 2017	Miami, Spojené státy	tvrdý	Łukasz Kubot	Nicholas Monroe Jack Sock	7–5, 6–3
Vítěz	24.	14. května 2017	Madrid, Španělsko	antuka	Łukasz Kubot	Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin	7–5, 6–3
Vítěz	25.	17. června 2017	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Łukasz Kubot	Raven Klaasen Rajeev Ram	6–3, 6–4
Vítěz	26.	25. června 2017	Halle, Německo	tráva	Łukasz Kubot	Alexander Zverev Mischa Zverev	5–7, 6–3, [10–8]
Vítěz	27.	15. července 2017	Wimbledon, Spojené království	tráva	Łukasz Kubot	Oliver Marach Mate Pavić	5–7, 7–5, 7–6^(7–2), 3–6, 13–11
Finalista	21.	6. srpna 2017	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Łukasz Kubot	Henri Kontinen John Peers	6–7^(5–7), 4–6
Finalista	22.	15. října 2017	Šanghaj, ČLR	tvrdý	Łukasz Kubot	Henri Kontinen John Peers	4–6, 2–6
Vítěz	28.	5. listopadu 2017	Paříž, Francie (2)	tvrdý (h)	Łukasz Kubot	Ivan Dodig Marcel Granollers	7–6^(7–3), 3–6, [10–6]
Finalista	23.	19. listopadu 2017	Londýn – Turnaj mistrů, Spojené království (2)	tvrdý (h)	Łukasz Kubot	Henri Kontinen John Peers	4–6, 2–6
Vítěz	29.	13. ledna 2018	Sydney, Austrálie	tvrdý	Łukasz Kubot	Jan-Lennard Struff Viktor Troicki	6–3, 6–4
Vítěz	30.	24. června 2018	Halle, Německo (2)	tráva	Łukasz Kubot	Alexander Zverev Mischa Zverev	7–6^(7–1), 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Pořadí	1302.	▼ 1334.	▲ 914.	▲ 731.	▲ 678.	▲ 441.	▲ 273.	▼ 614.

Čtyřhra

Rok	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
Pořadí	1361.	▲ 1169.	▼ 1445.	▲ 226.	▼ 430.	▲ 180.	▲ 154.	▲ 116.	▲ 34.	▲ 19.	▼ 36.	▼ 39.	▲ 27.	▲ 19.	▲ 6.	▬ 6.	▲ 1.	▼ 8.	▲ 1.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Melo na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.97198879551821072017a2017. července 17
↑ Šablona:ITF male profile, přístup: 0.97198879551821072017a2017. července 17
↑ POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. tenisportal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcelo Melo na Wikimedia Commons
Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky)
Šablona:ITF male profile
Marcelo Melo na stránkách Davis Cupu (anglicky)

[ATP_Profile-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Marcelo Melo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 0.97198879551821072017a2017. července 17

[2] Šablona:ITF male profile, přístup: 0.97198879551821072017a2017. července 17

[3] POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. tenisportal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-07]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

ATP – Tenisté na prvním místě světového žebříčku ve čtyřhře

Bob Hewitt (1976 – 6 t.) • Raúl Ramírez (1976/1977 – 62 t.) • Frew McMillan (1977/1979 – 85 t.) • Tom Okker (1979 – 11 t.) • John McEnroe (1979/1989 – 269 t.) • Stan Smith (1981 – 8 t.) • Paul McNamee (1981 – 3 t.) • Peter Fleming (1982/1984 – 17 t.) • Tomáš Šmíd (1984/1985 – 34 t.) • Anders Järryd (1985/1992 – 107 t.) • Robert Seguso (1985/1988 – 62 t.) • Ken Flach (1985/1986 – 5 t.) • Stefan Edberg (1986/1987 – 15 t.) • Yannick Noah (1986/1987 – 19 t.) • Slobodan Živojinović (1986 – 7 t.) • Andrés Gómez (1986 – 13 t.) • Emilio Sánchez (1989 – 6 t.) • Jim Grabb (1989/1993 – 13 t.) • Jim Pugh (1989/1990 – 26 t.) • Danie Visser (1990 – 27 t.) • Rick Leach (1990 – 9 t.) • Pieter Aldrich (1990 – 19 t.) • David Pate (1991 – 25 t.) • John Fitzgerald (1991/1992 – 40 t.) • Todd Woodbridge (1992/2001 – 204 t.) • Kelly Jones (1992 – 1 t.) • Mark Woodforde (1992/2000 – 83 t.) • Richey Reneberg (1993 – 5 t.) • Patrick Galbraith (1993/1994 – 4 t.) • Jonathan Stark (1994 – 6 t.) • Grant Connell (1993/1994 – 17 t.) • Paul Haarhuis (1994/1999 – 71 t.) • Byron Black (1994 – 8 t.) • Jacco Eltingh (1995/1998 – 63 t.) • Maheš Bhúpatí (1999 – 4 t.) • Leander Paes (1999/2000 – 39 t.) • Jared Palmer (2000/2002 – 39 t.) • Alex O'Brien (2000 – 5 t.) • Jonas Björkman (2000/2005 – 74 t.) • Donald Johnson (2002 – 20 t.) • Mark Knowles (2002/2005 – 65 t.) • Daniel Nestor (2002/2012 – 108 t.) • Max Mirnyj (2003/2012 – 57 t.) • Bob Bryan (2003/2015 – 439 t.) • Mike Bryan (2003/2019 – 506 t.) • Nenad Zimonjić (2008/2010 – 40 t.) • Marcelo Melo (2015/2018 – 56 t.) • Jamie Murray (2016 – 9 t.) • Nicolas Mahut (2016/2017 – 39 t.) • Henri Kontinen (2017 – 26 t.) • Łukasz Kubot (2018 – 19 t.) • Mate Pavić (2018/2022 – 57 t.) • Juan Sebastián Cabal (2019/2020 – 29 t.) • Robert Farah (2019/2021 – 68 t.) • Nikola Mektić (2021 – 3 t.) • Joe Salisbury (2022 – 26 t.) • Rajeev Ram (2022/2023 – 9 t.) • Wesley Koolhof (2022/2023 – 34 t.) • Neal Skupski (2022/2023 – 35 t.) • Austin Krajicek (2023/2024 – 26 t.) • Rohan Bopanna (2024 – 8 t.) • Matthew Ebden (2024 – 2 t.)

Žebříček ATP byl zaveden 1. března 1976 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 15. dubna 2024