Marceline Desbordes-Valmorová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marceline Desbordes-Valmorová

Marceline Desbordes-Valmorová (20. června 1786, Douai, Francie23. července 1859, Paříž) byla francouzská básnířka. Její dílo vyniká ryzostí citu, hudebností a živelnou představivostí a vymyká se jakémukoli pojmu literární školy. Jako jediná žena patřila mezi prokleté básníky. Ve svém rodném městě Douai byla také herečkou a zpěvačkou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Životem se protloukala nuzně ve starostech o svých pět dětí a manžela, neúspěšného herce. To pravděpodobně ovlivnilo i její poezii, která je často poněkud depresivní. Její srdce a paměť však zůstávaly zakotveny ve vzpomínkách na první osudovou lásku k muži, jehož jméno nikdy neprozradila. Po smrti byla pochována na hřbitově Montmartru, blízko hrobu Heinricha Heineho.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Élégies et romances (1819)
  • Elégies et Poésies nouvelles (1825)
  • Poésies Inédites (1830)
  • Les Pleurs (1833)
  • Pauvres Fleurs (1839)
  • Bouquets et prières (1843)
  • Poésies posthumes (1860, posmrtně)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]