Marťanská kronika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marťanská kronika
Autor Ray Bradbury
Původní název The Martians Chronicles
Překladatel Jarmila Emmerová
Petr Kopta
Hana Žantovská
Země USA USA
Jazyk angličtina
Žánry soubor povídek
Datum vydání 1953
Česky vydáno 1959, 1963, 1991, 2010
Počet stran cca 220
ISBN [[Speciální:Zdroje_knih/ISBN 978-80-7384-366-3
(česky, 2010)|ISBN 978-80-7384-366-3
(česky, 2010)]]

Marťanská kronika je cyklus povídek Raye Bradburyho z roku 1950 popisujících fiktivní kolonizaci Marsu.

Děj povídek se odehrává na planetě Mars, pouze dvě povídky jsou situovány na Zemi. Každá povídka má v názvu měsíc a rok, kdy se děj odehrává (první povídka v lednu 1999 a poslední v říjnu 2026, v upravené verzi se děj odehrává v letech 2030-2057), povídky přibližují události od neúspěchů prvních expedic, přes vyhubení Marťanů lidskou infekcí. Na Zemi poté vypukne jaderná válka, kvůli níž pozemšťané přerušují kolonizaci Marsu. Na závěr nově příchozí ze Země na Mars získávají k této planetě lepší vztah.

Tři volné okruhy[editovat | editovat zdroj]

  1. příběhy o objevitelských výpravách na Mars
  2. příběhy o osidlování Marsu – o budování lidské civilizace, o setkáních lidí s původními obyvateli Marsu
  3. okruh povídek se odehrává poté, co na planetě Zemi vypukne válka, po níž pozemšťané přerušují kolonizaci Marsu

V knize se objevuje určitá snivá atmosféra, uplatňuje se zejména tehdy, když se v ději objeví Marťané (jsou nadáni schopností telepatie a hypnózy). Důležitým tématem knihy je otázka, o kolik technický pokrok předběhl pokrok lidský.

Povídky[editovat | editovat zdroj]

Raketové léto (leden 1999/2030)[editovat | editovat zdroj]

V Ohiu se díky extrémnímu horku při startu rakety zima krátce změní v léto.

Ylla (únor 1999/2030)[editovat | editovat zdroj]

Marťanka Ylla žije v neromantickém manželství a díky telepatii ve snu vidí příchod astronautů. Její manžel popírá pravdivost oněch snů, ale v nitru začne hořce žárlit. Cítí jakési počínající romantické city Ylly k jednomu z astronautů. Astronauty zabije, jakmile přiletí na Mars.

Letní noc (srpen 1999/2030)[editovat | editovat zdroj]

Marťané vycítili lidské myšlenky astronautů z druhé expedice a adaptují se na ně.

Pozemšťani (srpen 1999/2030)[editovat | editovat zdroj]

Příběh druhé expedice na Mars. Čtyři astronauté shledávají, že Marťané jsou vůči jejich přítomnosti podivně apatičtí. Výjimkou je uvítání skupinou Marťanů. Někteří Marťané tvrdí, že jsou ze Země nebo jiných planet sluneční soustavy. Kapitánovi pomalu dochází, že jsou v útulku pro mentálně choré. Marťané, které potkali, jejich zvláštní vzhled považovali za kolektivní halucinaci. Doktor pro jejich tvrdohlavé odmítání uznat, že nejsou ze Země, posádku zabije.

Řádný občan (březen 2000/2031)[editovat | editovat zdroj]

Jeden muž trvá na tom, že jako řádný občan má právo být v další raketě na Mars, a tvrdí, že na zemi vypukne nukleární válka. Nakonec ho odvádí policie.

Třetí expedice (duben 2000/2031)[editovat | editovat zdroj]

Příběh třetí americké expedice na Mars. Tentokrát jsou Marťané na pozemšťany připraveni. Když posádka dorazí, vidí idylické městečko, které obývají jejich mrtví blízcí. Posádka ignoruje kapitánovy rozkazy a připojí se k domnělým členům rodiny. Marťané ale jen použili vzpomínky astronautů, aby je vylákali do jejich "starých" domovů a v noci je zabijí. Ráno je z šestnácti domů vyneseno šestnáct rakví. Pohřbí je truchlící, kteří někdy vypadají jako lidé a někdy jako "cosi jiného".

...ač bude stejně luna plát (červen 2001/2032)[editovat | editovat zdroj]

Muži ze čtvrté expedice zjišťují, že všichni Marťané zemřeli na nákázu přinesenou jednou z prvních tří expedic. Archeolog Spender je rozrušený tím, co lidská rasa (opět jednou) způsobila a vydá se zkoumat marťanské ruiny.

Osídlenci (srpen 2001/2032)[editovat | editovat zdroj]

Spender se vrací k expedici. Má s sebou zbraň a zastřelí šest mužů z posádky, přičemž tvrdí, že on je posledním Marťanem. Kapitánu Wilderovi říká, že pokud se mu podaří posádku zabít, může se mu podařit oddálit lidskou kolonizaci Marsu o několik let, možná na dost dlouho, aby očekávaná nukleární válka uchránila Mars od kolonizace úplně. Kapitán sice nesouhlasí se Spenderovými metodami, ale souhlasí s jeho přístupem ke kolonizaci a přeje mu lehkou smrt. Nakonec ho při pronásledování zastřelí. Později uhodí dalšího člena posádky Parkhilla za to, že se k Marťanským ruinám nechová s úctou.

Některé postavy ze čtvrté expedice se později objevují znovu. Bradbury, stejně jako Spender, vidí některé způsoby kolonizace jako špatné a jiné jako dobré. Pokoušet se znovu vytvořit Zemi je viděno jako špatné, ale přístup, který ctí padlou civilizaci, která je nahrazovaná novou, je dobré.

Zelené ráno (prosinec 2001/2032)[editovat | editovat zdroj]

Na Marsu vyrůstají stromy vytvářející kyslík a vznikají malá lidská městečka.

Kobylky (únor 2002/2033)[editovat | editovat zdroj]

Mars je překotně kolonizován, přilétají další a další rakety.

Noční setkání (srpen 2002/2033)[editovat | editovat zdroj]

Starý muž říká cestovateli Gomezovi, že přišel na Mars, protože oceňuje novoty. Každodenní věci jsou pro něj znovu úžasné. Později Gomez potká Marťana a oba vidí Mars, na který jsou zvyklí ve svém čase a mlhavou vizi druhé verze. Mladý muž vidí ruiny tam, kde Marťan vidí živé město, zatímco Marťan vidí oceán tam, kde Gomez vidí nové pozemské osídlení. Bradbury tak ukazuje, že každá civilizace jednou zmizí.

Břeh (říjen 2002/2033)[editovat | editovat zdroj]

Povídka popisuje první vlnu osídlenců jako osamělé pionýry, poté přicházejí chudí lidé z New Yorku.

Mezidobí (únor 2003/2034)[editovat | editovat zdroj]

Povídka popisuje stavbu nového města na Marsu, které připomíná průměrné středozápadní americké město.

Muzikanti (duben 2003/2034)[editovat | editovat zdroj]

Několik chlapců si hraje v okouzlujících ruinách martských měst. Brzy mají přijít požárnící, kteří mají ruiny vyčistit a připraví je tak o zábavu.

Má duše se vznáší ve výši (červen 2003/2034)[editovat | editovat zdroj]

V neznámém jižanském městě se skupina bělochů dozvídá, že černoši plánují emigrovat na Mars. Rasista Samuel Teece se snaží zastavit ty, se kterými má nevyřízené účty, ale i oni díky solidaritě ostatních odcházejí.

Nová jména (2004-05/2035-36)[editovat | editovat zdroj]

Přicházejí další a další vlny kolonistů. Prvky krajiny na Marsu dostávají jména po účastnících prvních čtyř expedic.

Usher II (duben 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Příběh o cenzurě. William Stendahl je milovník knih a odešel na Mars poté, co vláda zkonfiskovala a zničila jeho rozsáhlou sbírku. Na Marsu vytvoří svoji vizi dokonalého strašidelného domu, včetně mechanických tvorů, děsivé hudby a jedů. Když do domu přijde inspekce, každého z inspektorů zabije v hororovém stylu (inspirovaným příběhy Edgara Allana Poea). Z helikoptéry pak sleduje, jak se dům zřítí do jezera. Inspektoři mohli předejít své smrti, kdyby četli.

Staří (srpen 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Na pokročile kolonizovaný Mars konečně dorážejí i staří lidé.

Marťan (září 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

LaFarge a jeho žena Anna si vytvořili nový život, ale stále jim chybí jejich mrtvý syn Tom. Jedné noci před domem vidí postavu stojící v dešti. Anna se bojí a jde do postele, zatímco LaFarge věří, že Tom tu teď nějakým způsobem znovu stojí před ním. Dům nechá odemčený.

Ráno "Tom" pomáhá Anně. LaFarge vidí, že Anna jaksi zapomněla na Tomovu smrt. Promluví si s "Tomem" a zjišťuje, že je to Marťan s empatickou přeměňovací schopností. Proto ho vidí jako svého mrtvého syna.

Anna trvá na návštěvě města. "Tom" je zděšený tím, že by měl být v blízkosti tolika lidí. LaFarge mu ale slibuje, že bude v jeho blízkosti. Přesto se ve městě jeden druhému ztratí. LaFarge se doslechne, že rodina Spauldingových má zázrakem zpět svou dceru. Zoufalý LaFarge nechce své ženě přivodit další bolest a přemlouvá "Toma" (nyní dívku Lavinii), aby se vrátil k nim. Utíkají z města. Všichni, koho potkají, ale v "Tomovi" vidí někoho jiného. Marťan unavený konstantním přeměňováním umírá.

Brašnářství (listopad 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Na Zemi bezprostředně hrozí nukleární válka a kněz předvídá, že většina kolonistů se vrátí pomoci na Zemi.

Mrtvá sezóna (listopad 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Bývalý člen čtvrté expedice Sam Parkhill si otevřel stánek s hot-dogy, protože očekává růst obchodu díky nově příchozím osadníkům. V panice zabijí osamělého Marťana. Přicházejí ostatní Marťané v písečných lodích a žádají Parkhilla a jeho ženu, ale s nimi přešli poušť. Šokují Parkhilla tím, že mu věnují polovinu planety. Vrací se ke svému stánku právě včas na to, aby viděl začátek nukleární války na Zemi. Tak končí příchod nových kolonistů a jeho obchodování.

Pozorovatelé (listopad 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Kolonisté sledují nukleární válku na Zemi. Urychleně se vrací na Zem kvůli obavám o své přátele a rodiny.

Mlčící města (prosinec 2005/2036)[editovat | editovat zdroj]

Všichni už opustili Mars až na muže jménem Walter Gripp, který žije osaměle v horách, a tak neslyšel o masovém odchodu. Zprvu je nadšený objevem prázdného města, užívá si peněz, jídla, oblečení a filmů. Brzy však začne postrádat lidskou společnost. Jedné noci slyší v jednom domě zvonit telefon a zjišťuje tak, že na Marsu ještě žije někdo další. Na volání (a několik následujících) ale nestihne odpovědět. Začne tedy obvolávat všechna telefonní čísla na Marsu od A.

Později začne obvolávat hotely. Odhadne, kde by žena mohla zřejmě být, a zavolá do největšího salonu krásy na Marsu. Žena skutečně telefon zvedne. Povídají si, ale hovor je přerušen. Walter ujede několik set mil, ale zjišťuje, že i ona žena se ho vydala hledat. Ve svém městě pak konečně potkává ženu jménem Genevieve Selsor. Jejich setkání ale není takové, jak si romanticky vysnil. Genevieve je mdlá, neatraktivní a obtloustlá žena bez břitkého rozumu. Když od ní dostane nabídku k sňatku, raději utíká pryč.

Dlouhá léta (duben 2026/2057)[editovat | editovat zdroj]

Vědec účastnící se čtvrté expedice Hathaway stále žije na Marsu se svou manželkou a dětmi. Hathaway je schopný vynálezce a pusté město pod jejich domem v noci dokázal osvítit, jako by bylo stále živé. Jedné noci vidí raketu blížící se k Marsu a ohněm astronauty přiláká ke svojí pozici.

Na palubě rakety je jeho starý velitel, kapitál Wilder, který se na Mars vrátil po dvaceti letech zkoumání vnější sluneční soustavy. Posádka se setkává se stařičných Hathawayem, který trpí srdeční slabostí. Představuje jim svoji rodinu. Wilder si pamatuje, že se kdysi s Hathawayovou ženou setkal, poznamenává, že vypadá pozoruhodně mladě, zatímco Hathaway značne zestárl. Wilder zbledne, když Hathawayův syn tvrdí, že je mu 23 let, ačkoliv ve skutečnosti musí být už čtyřicátník. Wilder pošle jednoho člena posádky, aby zkontroloval místní hřbitov. Dozvídá se, že na hřbitově jsou hroby včech členů rodiny kromě Hathawaye. Hathaway dostává infarkt a prosí Wildera, aby nevolal jeho rodinu, protože by tomu nerozuměli. Hathawayova manželka a děti jsou ve skutečnosti androidi, které si před lety Hathaway vytvořil.

Jeden z členů posádky se před odletech vrací do domu s pistolí, ale nedokáže androidy zničit, ačkoliv ví, že to nejsou lidé a nyní už jejich existence nemá smysl. Raketa odléta a rodina androidů pokračuje ve své rutině.

Přijdou vlahé deště (4. srpen 2026/2057)[editovat | editovat zdroj]

Povídka se odehrává v jedné kalifornské domácnosti po nukleární válce, která vyhladila místní populaci. Rodina je sice mrtvá, ale zautomatizovaný dům stále provádí naprogramované úkoly. Automaticky je připravovaná snídaně i oběd, upozornění na denní aktivity stále funguje, robotické myši udržuje dům v čistotě. Venku jsou do jedné ze stěn domu vpálené siluety členů rodiny. Té noci přichází bouřka, která nalomí strom. Jedna zvětví dopadne do domu a vznikne tak požár. S tím už si dům poradit nedokáže. Další ráno z domu zůstane jen jedna stěna znovu a znovu ohlašující datum.

Výlet na milión let (říjen 2026/2057)[editovat | editovat zdroj]

Rodina podniká v raketě výlet "na ryby" na Mars. Vybírají si město, kde by se usadili a nazývali ho domovem, a zničí raketu, aby se už na Zem nemohli vrátit. Otec v ohni ničí daňové a vládní dokumenty, poslední věcí, která shoří, je mapa Země. Později nabízí svým synům dar ve formě nového světa. Představuje jim Marťany - jejich vlastní odraz ve vodě.

Související články[editovat | editovat zdroj]