Marínovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marínovci
 Chalífát Almohadů 12441465 Vattásovci 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Maximální rozsah marínovské moci
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Chalífát Almohadů Chalífát Almohadů
Nástupnické:
Vattásovci Vattásovci

Marínovci (arabsky مرينيون marīniyūn nebo بنو مرين banū marīn — doslova „synové Marínovi“) byla dynastie, která vládla na území současného Maroka v letech circa 12151465; do roku 1344 měli také državy na Pyrenejském poloostrově. Před nimi vládli Almohadové, po nich Vattásovci.

Nádvoří madrasy Bou Inania v Meknesu, postavené Marínovci v letech 1331-51

Marínovci byli berberského původu a od první poloviny 12. století se účastnili kmenových půtek v almohádovské říši. Po roce 1169 začali systematicky budovat svou moc a od roku 1215 programově vytlačovali Almohády z marockého území.

Roku 1248 dobyli významné město Fès a v následujících 20 letech, zakončených v roce 1269 dobytím Marrákeše, se stali hegemony západního Maghrebu. Závěrem 13. století se — ve snaze ovládnout z obchodního hlediska klíčový Gibraltarský průliv — zapojili do muslimsko-křesťanského soupeření na Pyrenejském poloostrově jako spojenci Nasrovců proti Kastílii.

Počátkem 14. století dobyli Marínovci rozsáhlá území v současném Alžírsku a Tunisku a pokoušeli se obnovit a převzít panství Almohadů na Pyrenejském poloostrově. V říjnu 1340 však utrpěli zdrcující porážku od portugalsko-kastilské koalice v bitvě na Río Salado, byli donuceni se stáhnout z Andalusie a neudrželi ani většinu nedávných zisků v severní Africe.

Následný příchod moru, narůstající revolty a moc vattásovských vezírů předznamenaly úpadek marínovské moci, kteří se (nezřídka jako pouhé loutky vezírů) udrželi u moci ještě dalších sto let.