Mansfieldské panství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mansfieldské panství
Obálka druhého vydání Mansfieldského panství z roku 1816
Obálka druhého vydání Mansfieldského panství z roku 1816
Autor Jane Austenová
Původní název The Mansfield Park
Překladatel Eva Kondrysová
Země Spojené království Velká Británie
Jazyk angličtina
Žánry román rodinného života
Vydavatel London, T. Egerton
Datum vydání 1814
Česky vydáno 1997, 2006(ISBN)
Počet stran ca 486
ISBN 80-7258-226-7
Předešlé dílo Pýcha a předsudek
Následující dílo Emma

Mansfieldské panství (angl. Mansfield Park) je román od anglické spisovatelky Jane Austenové. Autorka začala práce na knize v únoru roku 1811 a dokončila je v létě roku 1813. Román byl vydán jako autorčin třetí v pořadí 4. května 1814. Stejně jako ostatní autorčiny romány byl vydán anonymně.

Mansfieldské panství si drží v autorčině tvorbě jisté prvenství – je to první dílo Austenové, které nebylo revidovanou prací z dřívějších let, jak tomu bylo například u románu Rozum a cit či Pýcha a předsudek.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ústřední postavou celého románu je Fanny Priceová, se kterou se setkáváme poprvé, když je jí deset let. Její rodina je velmi chudá, i když Fannyina matka pochází z vlivné a dobře zajištěné rodiny. V mládí se ale zamilovala do muže, který bohatstvím příliš neoplýval, a vybrala si život po jeho boku. Nyní se ale zdá, že toho lituje, a protože si přeje pro svou dceru Fanny lepší budoucnost, pošle ji v jejích deseti letech na výchovu k oněm bohatším příbuzným.

Malá Fanny se tak dostává na Mansfieldské sídlo ke své tetě lady Bertramové a jejímu manželovi siru Thomasi Bertramovi. Poblíž žije a domácnost Bertramových často navštěvuje i Fannyina nevlídná druhá teta paní Norrisová, která má k Fanny neustálé výhrady. Fanny vyrůstá spolu se svými bratranci Tom a Edmundem a sestřenicemi Marií a Julií. Její příbuzní se k ní ale nechovají jako k sobě rovné – zatímco si ostatní děti hrají, ona se musí věnovat domácím pracím nebo dělat společnost své únavné tetě. Nejvíce si rozumí s Edmundem, který je k ní přátelský a vlídný. Postupem času se Fannyina vděčnost k Edmundovi za jeho vlídnost mění v tajnou lásku. Ostatní děti si jí moc nevšímají; sestřenice jsou rozmazlené a zpovykané, zvyklé na lichotky, které si nezaslouží, a Tom je nezvladatelný darebák, ze kterého se v dospělosti stane gambler a hýřil.

Jednoho dne, když jsou děti už dospělé, se přísný sir Thomas rozhodne vydat na dva roky do Antiguy, aby tam vyřešil problémy na své plantáži. V jeho nepřítomnosti do vesnice u Mansfieldského sídla doráží sourozenci Henry a Mary Crawfordovi, což je počátkem milostných zápletek.

Mary a Edmund se navzájem velmi přitahují, i když jsou povahově dost odlišní. Edmund si dělá starosti, jestli Mary není náhodou příliš povrchní, a Mary je zděšená volbou Edmundova povolání – chce se stát knězem (pozn.: anglikánští kněží mohou uzavírat sňatek), což se jí nezdá být dost prestižní. Edmund je do ní ale slepě zamilován, odhodlán nevidět její stinné stránky a chyby. Těch si je naopak až příliš dobře vědoma Fanny, která se trápí neopětovanou láskou k Edmundovi a obavami, že s Mary nikdy nemůže být šťastný. Henry Crawford se zase činí jinde – flirtuje s oběma sestrami, Julií i Marií Bertramovými, a to bez ohledu na to, že Marie už je zasnoubena s nudným, ale zámožným panem Rushworthem.

Nepřítomnost přísného otce a pobízení marnotratného, zpustlého Toma Bertrama a jeho přítele pana Yatese svede mladé lidi k nápadu zahrát si hru Přísahy milenců (Lovers´ Vows) od Elizabeth Inchbaldové. Fanny a Edmund se postaví proti, protože si jsou vědomi, že by to sir Thomas neschvaloval, ale nakonec podlehnou přesile. Hra je jen zástěrkou k tomu, aby Henry mohl na veřejnosti s klidem flirtovat se zasnoubenou Marií. Neočekávaně však přijíždí sir Thomas, což učiní přítrž všem plánům. Marie se poslušně provdá za pana Rushwortha, kterého ani nemiluje, ani si ho neváží, a na kterém jí je sympatický jen jeho majetek.

Henry se teď rozhodne pobavit se pro změnu s Fanny. To, co mělo být jen nezávazným flirtováním, se ale na jeho straně změní v lásku, když si začne uvědomovat Fannyinu krásu a její čistou, nezkaženou povahu. Učiní Fanny nabídku k sňatku, kterou ale ona odmítne. Příčí se jí vdát se za člověka s tak pochybným charakterem, když byla svědkem jeho předchozího chování, a navíc stále miluje Edmunda. Fannyino odmítnutí a její domnělý nevděk pobouří sira Thomase i jeho manželku. Sir Thomas jí poručí, že si buď vezme Henryho, nebo se vrátí zpět domů ke své rodině. Představuje si, že bída donutí Fanny změnit své rozhodnutí. Fanny volí návrat domů. Henry ji tam navštíví, zahrnuje ji pozorností a přesvědčuje ji, že se změní k lepšímu. Fanny trochu povoluje, ale stále odmítá si ho vzít. Rozčarovaný Henry odjíždí.

Krátce po Henryho odjezdu se Fanny dovídá o aféře, která se týká Henryho a Marie. Začali spolu mít poměr, ale poté, co se na to přišlo, opustila s Henrym Marie svého manžela a rozvedla se s ním. Krom toho nevázaný Tomův život mu přivodil smrtelnou chorobu a Julie utekla s panem Yatesem. Zdrcený sir Betram s manželkou žádají Fanny, aby se vrátila na Mansfieldské panství, což ona učiní, aby se mohla starat o Toma a pomoci jim. Mary Crawfordová zatím přemýšlí, jak z nešťastného běhu událostí obratně vybruslit. Předestírá rodině plán, že Marie i Henry by se mohli po čase vrátit k rodině, až by pohoršení trochu opadlo a že v případě Tomovy smrti by se Edmund měl chopit dědictví. Zdá se, že Tomovo možné úmrtí by jí nebylo tak úplně proti mysli. Edmund konečně prohlédne Maryinu pravou povahu a je znechucen její falší a ziskuchtivostí. Pochopí, že je to Fanny, koho miluje a nabídne jí sňatek, což ona s radostí přijímá.

Austenová zdůrazňuje, že jsou to naše rozhodnutí a životní volby, co utváří náš osud. Kdyby Henry Crawford vytrval ve své nákonnosti k Fanny a nenechal se zlákat aférkou s Marií, Fanny by si ho nakonec vzala a s největší pravděpodobností spolu mohli prožít šťastné manželství.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Mansfieldské panství patří k nejkontroverznějším dílům autorky v tom ohledu, že pro mnohé je to nejpodařenější kniha od Austenové, zatímco jiní jí nemohou přijít na chuť. Od předcházející knihy Pýcha a předsudek a následujícího románu Emma, které se vyznačují lehkostí a radostnější náladou, se odlišuje zejména moralizujícím podtónem a také postavou hlavní hrdinky. V románu je také překvapivě hodně společenské satiry - zaměřené obzvláště na netečnou a ke všemu laxní lady Bertramovou a její sestru s pořádně ostrým jazykem paní Norrisovou.

Hlavní hrdinka Fanny Priceová se totiž v ničem nepodobá jiným hrdinkám autorky. Je velmi stydlivá, tichá, nenápadná a postrádá sebedůvěru. Je dokonce slabá i svou tělesnou konstitucí. Pochází z velmi chudé rodiny, což vynikne zejména při srovnání z prostředími, ve kterých vyrůstaly hlavní hrdinky ostatních románů Jane Austenové. Vždy se nakonec ukáže, že má pravdu, což může působit znepokojivě až nesympaticky. I autorčina vlastní matka označila tuto knižní postavu za příliš fádní a tak nějak nemastnou neslanou[1]. Jiní ji považovali za samolibou a nepříjemnou.[2]

Do čiperné a výřečné Elizabeth Bennetové z románu Pýcha a předsudek má opravdu hodně daleko. Na druhé straně si Fanny Priceová získala i mnoho příznivců, kteří zdůrazňují komplexnost postavy i příběhu.

Je opravdu těžké s jistotou tvrdit, co je ústředním motivem románu. Zcela určitě to ale není milostná zápletka – o té se v románu autorka nevypisuje tolik jako v jiných svých dílech. Je to o právu dívek na vzdělání? O výchově dětí?(Vidíme, co se stalo se zpovykanými dětmi pana Bertrama). O otroctví? (V přeneseném i skutečném významu – ve vztahu k uvěznění člověka ve společenkých konvencích i ve vztahu k otroctví, které v podstatě podporuje pan Bertram, když vlastní plantáže s otroky v Antigue - otroctví bylo v Británii zrušeno až v roce 1833). Nebo snad o nutnosti překonávat vžité společenské tradice? Všech těchto zásadních společenských témat se v románu autorka dotkla.

Hrdinkou se Fanny stává v okamžiku, kdy odmítne být poslušnou ve snaze zůstat věrnou hodnotám, které vyznává a ve které věří, bez ohledu na nepříjemné důsledky, které toto rozhodnutí pro ni může přinést.[3]

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Fanny Priceová – jedno z osmi dětí z chudé rodiny, je poslána na výchovu do Mansfieldského panství. Její matka se vzepřela rodině a provdala se z lásky za chudého námořního poručníka. Fanny je citlivá a stydlivá. Tyto vlastnosti jen prohlubuje její postavení chudé příbuzné v Mansfieldském panství.
  • lady Bertramová – sestra matky Fanny Priceové, která se provdala za zámožného sira Thomase Bertrama. Neustále duchem nepřítomná.
  • paní Norrisová – dotěrná, ovdovělá sestra lady Bertramové. Žije poblíž Mansfieldského panství. Její zesnulý manžel byl pastorem.
  • sir Thomas Bertram – manžel Fannyiny tety, lady Bertramové. Majitel Mansfieldského panství a plantáží s otroky v Antigue. Přísný.
  • Tom Bertram – nejstarší syn sira Thomase Bertrama, o sedm let starší než Fanny. Jediným zájmem jsou hazardní hry a večírky, kterých se účastní se svým přítelem panem Yatesem. Zadluží se a donutí tak sira Thomase prodat místo pastora, které bylo určeno pro Tomova mladšího bratra Edmunda.
  • Edmund Bertram – mladší syn sira Thomase a lady Bertramových, o šest let starší než Fanny. Chce se stát pastorem. Je ze své rodiny jediný, kdo se zajímá o Fannyiny pocity. Její ochránce a přítel, má na ni velký vliv při vytváření její povahy. Edmund se zamiluje do Mary Crawfordové.
  • Maria Bertramová – nejstarší dcera sira Thomase a lady Bertramových, o tři roky starší než Fanny. Zasnoubí se s panem Rushforthem, ale prožije milostnou pletku s Henrym Crawfordem.
  • Julia Bertram – nejmladší dcera sira Thomase a lady Bertramových, o dva roky starší než Fanny. Cítí silnou náklonnost k Henrymu Crawfordovi, ale brzy zjišťuje, že tomu se více líbí její sestra Marie, a to i přes, nebo možná právě pro sestřino zasnoubení. Začne flirtovat s panem Yatesem.
  • pan Grant – současný pastor na faře u Mansfieldského panství.
  • paní Grantová – manželka pana Granta, nevlastní sestra Henryho a Mary Crawfordové.
  • pan Henry Crawford – bratr paní Grantové a sl. Mary Crawfordové. Okouzlující mladík, který se zajímá nejprve o Marii a Julii, potom o Fanny.
  • slečna Mary Crawfordová – půvabná a okouzlující sestra pana Crawforda a paní Grantové, která se zamiluje do Edmunda Bertrama, a to i když je „pouze“ mladším synem.
  • pan Rushworth – bohatý, ale ne příliš inteligentní muž, který je zasnoubený s Marií Bertramovou.
  • pan Yates – dobrý přítel Toma Bertrama. Spolu s Tomem brázdí londýnskou společnost a snaží se svou vášeň k divadlu realizovat i na Mansfieldském panství. Yates projevuje zájem o Julii Bertramovou.
  • William Price – Fannyin bratr, námořník.
  • pan Price – Fannyin otec, žije v Portsmouthu. Příliš pije, je hrubý, zdá se, že Fanny příliš nemiluje.
  • paní Priceová – Fannyina matka, sestra paní Norrisové a lady Bertramové.
  • Susan Priceová – Fannyina mladší sestra.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V řadě knih o Harrym Potterovi má bradavický školník Argus Filch slídivou, všemi studenty nenáviděnou kočku paní Norrisovou, která svou povahou velmi připomíná paní Norrisovou z Mansfieldského panství.
  • Kvalita románu Mansfieldské panství je předmětem sporu mezi dvěma hlavními postavami ve filmu Whita Stillmana Metropolitan. Jedna z postav byla nadšeným příznivcem tohoto díla a románů Jane Austenové vůbec, druhá postava si naopak o románu přečetla jen kritickou esej od Lionela Trillinga. Film Metropolitan je zároveň i moderní variací na téma Mansfieldského panství.
  • Obecně se tvrdí, že předlohou pro Mansfieldské panství a přilehlou vesnici byla pro Austenovou sídlo Cottesbrooke a tamní vesnice (hrabství Northamptonshire), proslulé svou nádhernou architekturou.
  • Jako pokračování románu napsala Joan Aikenová Mansfield Revisited (1985).

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Early opinions of Mansfield Park [1]
  2. Controversy over Fanny Price, from the AUSTEN-L mailing list [online]. [cit. 2006-05-16]. Dostupné online.  
  3. Claire Tomalin, Jane Austen: A Life (New York: Vintage, 1997), p. 230.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek je zčásti založen na překladu z anglické Wikipedie (Mansfield Park).