Manický syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Manický syndrom
Klasifikace
MKN-10 F30.

Manický syndrom je psychický stav typický pro manickou fázi bipolární afektivní poruchy v dřívějších klasifikacích zvané maniodepresivní psychózy. Může se však vyskytovat i u jiných onemocnění, proto ho na jeho základě nelze diagnostikovat tuto poruchu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se u organických postižení mozku - úrazy hlavy, nádory mozku, intoxikace, často bývá u progresivní paralýzy, u schizofrenie a schizoafektivní poruchy, u dekompenzací poruch osobnosti či u mentálně retardovaných jedinců.

Vzhled nemocného[editovat | editovat zdroj]

Vzhled nemocného je typický - usměvavý, sebevědomý, zvýšeně aktivní, spontánně navazuje rozhovor, rychle mluví, přeskakuje z tématu na téma. Někdy je velmi sdílný, jindy, nesnášenlivý, tvrdohlavý. Nemocní nakupují nebo prodávají různé věci, podnikají různé aktivity, utrácí peníze, bývají sexuálně podnikaví.

Typické příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • Nadnesená nálada
  • Zrychlené myšlení
  • Zvýšené psychomotorické tempo

Typy[editovat | editovat zdroj]