Mandelinka topolová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mandelinka topolová

Mandelinka topolová, dospělý brouk
Mandelinka topolová, dospělý brouk
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: brouci (Coleoptera)
Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae)
Podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)
Rod: mandelinka (Chrysomela)
Binomické jméno
Chrysomela populi
Linné, 1758

Mandelinka topolová (Chrysomela populi) je brouk, jehož larvy poškozují listy žírem. Škodí především na topolech, při přemnožení způsobuje holožír.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

CHRSPO[1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením mandelinka topolová (Chrysomela populi) používáno více rozdílných názvů, například Chrysomela vigintopunctata nebo Melasoma vigintipunctata.[1]

Larva.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mandelinka topolová je rozšířená v Evropě.[2], kde je běžným druhem ve většině zemí[2] včetně Česka. Dále se vyskytuje v Asii.[3]

Samička kladoucí vejce.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brouci jsou lesklí, kulatí, mírně podlouhlí, 8–12 mm velcí. Krovky jsou nahnědle červeně zbarveny.[4] Někteří jedinci mohou být zbarveni oranžově.

Larvy jsou až 15 mm velké, v mládí černé, později špinavě žlutobílé s černými skvrnami a bradavkami.[4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Přezimují dospělí brouci. V květnu kladou na spodní stranu listů vajíčka. Mladé larvy se zdržují na spodní straně listů. Horní pokožka listů není poškozena. Larvy se často zdržují společně, ve skupinách. Vyžírají hromadně plošky ve spodní pokožce listů. Později se rozlézají po listech, které skeletují nebo děrují. Dorostlé larvy se kuklí na listech. V příznivých letech má druh až tři generace.[4]

Vyskytuje se v lesích, parcích a v okolí řek s výskytem hostitelských rostlin, zejména v nížinách. Živí se úživným žírem na topolech a podle dostupných informací je hostitelskou rostlinou i vrba.[3] Na další území se šíří okřídlenými dospělci.

Mezi jeho přirozené nepřátele patří mnoho druhů kuklic (Tachinidae) a vosy (Ichneumonidae). Masožravé larvy druhu Xanthandrus comptus se rovněž živí tímto druhem.

Rostlinolékařský význam[editovat | editovat zdroj]

Při přemnožení může způsobit totální holožíry. Příznakem napadení jsou zcela skeletované listy a Larvy na listech.

V případě velkého přemnožení lze larvy a brouky posbírat ručně (na malé ploše).[5] Pro chemickou ochranu se používá Vaztack 10 EC, Decis Mega nebo dále Agrion Delta a Fast M.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO, CHRSPO
  2. a b eol, mapy
  3. a b insektenbox.de
  4. a b c ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011, [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b rychlerostoucitopoly

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiři Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et. al.: Käfer Mittel- und Nordwesteuropas. Parey, Berlin 1985, ISBN 3-490-27118-1
  • Heiko Bellmann: Welches Insekt ist das? Franckh-Kosmos, Stuttgart 2005, ISBN 3-440-09874-5
  • Adolf Brauns: Taschenbuch der Waldinsekten Band 1. 3. Auflage, bearbeitet. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart 1976, ISBN 3-437-30228-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]