Mamba úzkohlavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMamba úzkohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
ŘádŠupinatí (Squamata)
PodřádHadi (Serpentes)
ČeleďKorálovcovití (Elapidae)
RodMamba (Dendroaspis)
Binomické jméno
Dendroaspis angusticeps
Smith; 1849
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamba úzkohlavá (Dendroaspis angusticeps) je středně dlouhý, štíhlý a vysoce jedovatý stromový had z čeledi korálovcovitých, který žije ve východní Africe a v Jihoafrické republice.

Mamba úzkohlavá ve větvoví

Vzhled

Mamba úzkohlavá je na hřbetu a bocích leskle smaragdově zelená s bledězelenějším odstínem na břišní straně. Je to nejmenší jedinec rodu mamba (Dendroaspis) dorůstající běžně délky kolem 1,5 m.[2] Někteří jedinci mohou výjimečně dosáhnout délky až 2,4 m. Samci bývají obvykle trochu větší než samičky.[3]
Tento druh má v přední části tlamy v každé čelisti dva zvětšené jedové zuby pevně spojené s kostí. Šupiny jsou velmi hladké, výrazná hlava je podlouhlá a ocas dlouhý a tenký. Oči jsou středně velké, s kulatými zornicemi, hřbetní šupiny jsou zkosené, hladké a rovné.[4]

Vylíhlá mláďata mamby úzkohlavé mají nažloutle zelené zbarvení.[5]

Výskyt

Tento druh je původní v oblasti podél východního pobřeží jižní části Afriky[2] a vyskytuje se od jihovýchodní Keni přes Tanzanii, Malawi, Zimbabwe a Mosambik až po východní část Jihoafrické republiky.[4][3]

Chování a potrava

Mamba úzkohlavá žije převážně na stromech, na zem slézá, pouze má-li žízeň nebo při lovu. Ráda se zde též vyhřívá na slunci. Na rozdíl od své mnohem větší příbuzné mamby černé je velmi plachá a obvykle není agresivní. Před přímou konfrontací s člověkem dává přednost útěku případně se snaží splynout nenápadně s okolím.

Jedná se o denního živočicha, který loví převážně dospělé ptáky či jejich mláďata, žáby, ještěrky, hlodavce a další malé savce. Mladí jedinci příležitostně loví i ostatní plazi, například chameleony.[6] Mamby mají v oblibě i ptačí vejce.

Rozmnožování

Mamby úzkohlavé žijí osamoceně. V době páření však samci vyhledávají samice tím, že sledují jejich pachovou stopu. Samci pak o samice svádějí na zemi rituální souboje, při nichž se snaží jeden druhého strhnout k zemi. Tyto boje mohou trvat i několik hodin a hadi při nich nepoužívají zuby.

Vlastní námluvy a páření již probíhají na stromech. Poté samice naklade mezi 6 až 17 vejci (obvykle jich bývá 10 – 15).[6] Nejčastěji do tlející vegetace v dutinách stromů. Za o něco déle než tři měsíce se z nich líhnou asi 35 až 45 cm dlouhá mláďata, jež jsou již od narození jedovatá. Tento hadí druh se na svobodě dožívá 15 až 25 let a 14 let, je-li chován v zajetí.[2]

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c http://whozoo.org
  3. a b Eastern green mamba (Dendroaspis angusticeps) www.buzzle.com
  4. a b Dendroaspis angusticeps - General Details, Taxonomy and Biology, Venom, Clinical Effects, Treatment, First Aid, Antivenoms [online]. University of Adelaide [cit. 2011-12-21]. Dostupné online. 
  5. ERNST, Carl H.; ZUG, George R. Snakes in Question: The Smithsonian Answer Book. Washington D.C., USA: Smithsonian Institution Scholarly Press, 1996. ISBN 1-56098-648-4. 
  6. a b O'SHEA, Mark. Venomous Snakes of the World. New Jersey, USA: Princeton University Press, 12 September 2005. ISBN 0-691-12436-1. 

Související články

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eastern green mamba na anglické Wikipedii.