Malý Mlýnek
| Malý Mlýnek | |
|---|---|
 Celkový pohled na Malý Mlýnek z roku 1908 | |
| Poloha | |
| Adresa | Kochánov,  Česko |
| Souřadnice | 49°38′44,54″ s. š., 15°23′7,43″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malý Mlýnek je usedlost na Pstružném potoce pod vsí Kochánov, kde stával mlýn. Kdy se v těchto místech objevil první mlýn není známo, ale na mapách I. vojenského mapování z roku 1764 až 1768 byl mlýn již zaznamenán. Prvně zmíněným mlynářem byl Václav Petřík, který je uveden v gruntovní knize. Provozoval mlýnskou živnost mezi roky 1770 až 1782. Pak následovalo několik dalších mlynářů. V kochánovské matrice narozených v roku 1799 je uvedeno, že Malomlejnský mlýn měl číslo popisné 10. V té době vlastnil mlýn Franz Pross.
V roce 1849 mlýn koupil Josef Kolář, jehož rod pocházel z obce Čečkovice nedaleko Chotěboře. Od roku 1849 rod Kolářů, mlynářů a sekerníků v Kochánově působil dalších 90 let. První matriční záznam o narození potomka místního mlynáře Josefa Koláře je z roku 1851, kdy se narodil syn jménem Josef (v pořadí II.) Byl druhým pokračovatelem dlouhé tradice mlynářů v Kochánově. Postupně se mlynářská živnost v Malém Mlýnku rozrůstá, Josefu (II.) se v roce 1884 narodil syn a dostal opět jméno Josef (III.).[1] Za jeho působení je Malý Mlýnek rozdělen dvorem na část průmyslovou a hospodářkou. Průmyslová část měla parní pilu, bednárnu, válcový mlýn, výrobu ovesných vloček a sušárnu brambor. Hospodářská část měla chlév, stáj, velkou stodolu, kočárovnu a kovárnu.[2]
V roce 1884 byl kochánovský mlýn v Malém Mlýnku přečíslován, obdržel č.p. 21 a byl převeden katastrálně do Radostovic a přestal být Kochánovem.
Josef Kolář (III.) byl otec ze mlýna, o kterém psal Zdeněk Matěj Kuděj a Jaroslav Hašek. Bývaly to prý ve mlýnku podle vyprávění pamětníků veselé zábavy, kterých se účastňoval i malíř Jaroslav Panuška. Za jeho života ovšem také došlo k velkému rozvoji firmy.[2]
V roce 1921 vystavěl Josef Kolář z Malého Mlýnka na zastávku železnice pod Mrzkovicemi úzkokolejnou vlečku podél potoka. K tomu musel na vlastní náklady postavit most přes řeku Sázavu. Most se v roce 1931 při přepravě kamene z lomu v Malém Mlýnku zřítil.[3] V roce 1933 se Kolářovi dostali do problémů a bylo nařízeno vyrovnávací řízení, proběhla dražba a od 18. března 1938 vše získalo Rolnické družstvo skladištní pro okresy Ledeč a Dolní Kralovice. V roce 1938 rod Kolářů natrvalo opouští Malý Mlýnek a pokračuje v nedalekých Mrzkovicích ve výrobě ovesných vloček v provozu zvaném Vločkárna.[2][4]
Rolnické družstvo pokračovalo ve výrobě do roku 1941, kdy byla výroba zastavena. V roce 1942 byla u Pstružného potoka přestavěna bývalá pila na dům čp. 35 s kovárnou a dále byl postaven dům čp. 33, který sloužil jako kantýna. Rolnické družstvo bylo zrušeno v roce 1948 a celý areál převzal v roce 1952 Krajský výkupní podnik Jihlava. V roce 1962 se majitelem objektu bývalého mlýna na ovesné vločky stal podnik Textil Pardubice, který si v objektu zřídil skladové prostory. V hospodářských budovách naproti bývalému mlýnu byly v 50. letech 20. století obnoveny chlévy pro dobytek, které provozovalo JZD Lipnička. Chlévy byly zrušeny kolem roku 1970. Sklady textilu byly zrušeny v roce 1995 a celý objekt byl prodán v dražbě.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Soukromý archiv autora
- ↑ a b c d František Pleva: Toulky vrchovinou, 1999 str.194
- ↑ http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6039142&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ http://www.kukuricnymlyn.cz
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malý Mlýnek na Wikimedia Commons - Malý Mlýnek v databázi Vodní mlýny
