Malín
| Malín | |
|---|---|
 Kostel sv. Štěpána | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Kutná Hora |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′56″ s. š., 15°18′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 991 (2021)[1] |
| Katastrální území | Malín (1,77 km²) |
| PSČ | 284 01 284 05 |
| Počet domů | 323 (2011)[2] |
  Malín | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 78026 |
| Kód k. ú. | 678023 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice Malín (německy Malin) se nachází 3 km severovýchodně od Kutné Hory a od roku 1961 je její součástí. Na katastrální území Malín zasahuje i další místní část Kutné Hory, Sedlec. Malín se proslavil hlavně slavným malínským křenem.[3]
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Malín je nejspíš odvozeno od slova malina nebo malý.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Malín byl založen kolem 10. století na místě bývalých staroslovanských, germánských a keltských osad.[zdroj?] V 10. století zde stávalo přemyslovské malínské hradiště spravované Slavníkovci, kteří ve zdejší mincovně razili již kolem roku 985 stříbrné mince zvané denáry.[4]
U Malína se rozprchlo vojsko Oldřicha Brněnského, který chtěl uplatnit svá nástupnická práva proti Bořivojovi II. Za vlády Lucemburků přešel Malín do správy Sedleckého kláštera. Za třicetileté války byl Malín několikrát vydrancován procházejícími vojsky.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Množislav Bačkora (1803–1876), učitel, spisovatel a překladatel
- Štěpán Bačkora (1813–1887), učitel a spisovatel, bratr Josefa Množislava Bačkory
- Bohuslav Bílejovský (1480–1555), starokališnický kněz a kronikář
- Josef Lacina (též Kolda Malínský, 1850–1908), historik a spisovatel
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Štěpána se zvonicí
- Kostel svatých apoštolů Jana a Pavla (původně kostel sv. Jana Křtitele)[5]
- pozůstatky malínského hradiště
- socha svatého Jana Nepomuckého
- usedlosti čp. 8 a 66
-
-
Od roku 1922 husitský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, původně kostel sv. Jana Křtitele z 10. století, za Josefa II. zrušený, jedna z nejstarších staveb na Kutnohorsku -
Pohled na kostel sv. Jana a Pavla z jihu
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Malín je dobře dopravně dostupný. Přímo vsí prochází silnice I. třídy I/2 a za severovýchodním okrajem vsi také silnice I/38, obě jsou poblíž propojené mimoúrovňovou křižovatkou.
Jihozápadní okraj katastrálního území tvoří železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod s železniční stanicí Kutná Hora hlavní nádraží.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Pohled do historie a tradic pěstování a šlechtění zeleniny 1. - http://www.zahradaweb.cz/Pohled-do-historie-a-tradic-pestovani-a-slechteni-zeleniny-1.__s512x43655.html Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Léta krize a obnovy (972–1012). Svazek II. Praha: Libri, 2007. 272 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Malín, s. 141–145.
- ↑ KIBIC ML., Karel; VELÍMSKÝ, Filip. Příspěvek ke stavební historii kostela sv. Jana Křtitele v Malíně. Průzkumy památek. 2008-08-308, roč. XV, čís. 1, s. 127–134. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malín na Wikimedia Commons 
Malín ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Malín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
