Malá Asie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malá Asie
Anadolu
Nádrž v pohoří Taurus
Nádrž v pohoří Taurus

Nejvyšší bod5137 m n. m. (Ararat)
Délka1500 km
Šířka500 km

Nadřazená jednotkaAlpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Balkán, Černé moře, Krymsko-kavkazská oblast, Íránská vysočina, Arabská deska, Velká příkopová propadlina, Středozemní moře
Podřazené
jednotky
Pontské hory, Anadolu Yaylası, Taurus

SvětadílAsie
StátTurecko Turecko
Satelitní snímek poloostrova Malá Asie
Satelitní snímek poloostrova Malá Asie
Map
PovodíEufrat, Tigris
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Asie (řecky Μικρά Ασία, Mikra Asia, latinsky Asia Minor) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem. Synonymem názvu Malá Asie je Anatolie (turecky Anadolu, kurdsky Anatolya, arménsky Անատոլիա, Anatolia). Tento název pochází z dob Římské říše a je odvozen ze starořeckého ἀνατολή, anatolē, „východ“.

Geografie

Jako poloostrov je Malá Asie z východu ohraničena spojnicí Iskenderunského zálivu a Černého moře, tedy přibližně 36. poledníkem. Odpovídá tak zhruba dvěma třetinám asijské části Turecka. Jako zeměpisná oblast bývá často ztotožňována s celou asijskou částí Turecka, pak by její hranice byly vnější hranice Turecka s Gruzií, Arménií, Ázerbájdžánem, Íránem, Irákem a Sýrií. Některé organizačně-statistické oblasti, do kterých se seskupují turecké provincie, včetně těch, které sahají až k východním hranicím Turecka, mají také Anatolii v názvu: Střední Anatolie (İç Anadolu Bölgesi), Jihovýchodní Anatolie (Güneydoğu Anadolu Bölgesi) a Východní Anatolie (Doğu Anadolu Bölgesi).

Jde o převážně hornatou oblast, na severu lemovanou Pontskými horami (turecky Kuzey Anadolu Dağları, tedy Severoanatolské pohoří), na jihu pohořím Taurus. Nejvyšší horou Turecka je Ararat (5137 m), který však leží až u arménských hranic v Arménské vysočině. Nejvyšší horou Pontských hor je Kaçkar Dağı (3937 m), který rovněž leží daleko na východě. Nejvyšším bodem poloostrovní Anatolie (na západ od 36. poledníku) je sopka Erciyas Dağı (3916 m).

Oblastí Malé Asie probíhají dva významné zlomy; Severoanatolský zlom a Východoanatolský zlom.

Historie

Tradiční definice Anatolie uvnitř dnešního Turecka

Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. do konce 8. století př. n. l. vytvořili v Malé Asii mocnou říši Chetité, později vznikaly na pobřeží fénické a na západě řecké kolonie (Iónové). Tyto osady hrály významnou roli zejména v počátcích řecké kultury (například města Trója, Trabzon a Milétos). V 5. stol. př. n. l. velkou část dobyli Peršané, řecký vliv znovu převládl v době Alexandra Velikého (356-323 př. n. l.) Po rozmachu Římské říše a jejího rozšíření až sem byla Malá Asie rozdělena na několik provincií - Bithýnie, Kappadokie, Kilíkie, Lýdie, Frýgie a další. Zde také od 1. stol. n. l. začalo šíření křesťanství mimo Palestinu. Po roce 395, kdy došlo k rozdělení impéria, připadl celý poloostrov pod správu Konstantinopole.

Byzantská říše jej spravovala až do 13. století, kdy většinu území obsadila nově vznikající říše Osmanská. Osmani se rozšiřovali tak rychle, že zatlačili Byzanc až ke Konstantinopoli a v polovině 15. století (r. 1453) ho dobyli. Díky výbojům Osmanů křesťanství, které zde bylo rozšířené už od svého počátku, poměrně rychle vymizelo a bylo nahrazeno islámem, kostely byly zbořeny nebo přebudovány na mešity. Ke konci 19. století však i Osmanské impérium začalo ztrácet dech a v první světové válce, které se také zúčastnilo, prohrálo. To umožnilo Řekům, aby získali zpět svá ztracená území v Evropě, ale Anatolie celá zůstala nově vzniklé Turecké republice. Protože dělení bylo provedeno podle náboženského a nikoliv národnostního klíče, z poislámštěných Řeků se stali Turci a z křesťanských Turků Řekové. Ještě dlouho po tomto dělení si Řecko kladlo nároky na západní část poloostrova.

Související články

Externí odkazy