Jabloň Sieversova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Malus sieversii)
Jak číst taxoboxJabloň Sieversova
alternativní popis obrázku chybí
Jabloň Sieversova (Malus sieversii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodjabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus sieversii
M.Roem., 1847
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plod jabloně Sieversovy

Jabloň Sieversova[2] (Malus sieversii) je divoce rostoucí jabloň pocházející ze středoasijských pohoří v jižním Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a v čínské provincii Sin-ťiang. Nedávno se prokázalo, že je jediným předkem většiny odrůd kulturních jabloní (Malus domestica). Jako první ji popsal (jako Pyrus sieversii) v roce 1833 Carl Friedrich von Ledebour, německý přírodovědec, který je viděl růst na Altaji.

Po mnoho let panovaly spory o tom, zda se M. domestica vyvinula z náhodných křížení mezi různými divoce rostoucími druhy. Nedávné analýzy DNA, které provedli Barrie Juniper, Emeritní profesor na Katedře rostlinných věd Oxfordské Univerzity a další, nicméně naznačily, že teorie hybridizace je v tomto případě patrně nesprávná. Naopak se ukazuje, že jediným původcem všech jablek která dnes jíme je jediný druh dosud se vyskytující v údolí Ili na severních svazích pohoří Ťan-šan na hranicích Číny a Kazachstánu. Listy odebrané ze stromů v této oblasti byly analyzovány ohledně skladby DNA a ukázalo se, že všechny patří k druhu M. sieversii, jež má některé genové sekvence společné s M. domestica.

Je to opadavý strom dorůstající do výšky 5-12 m, vzhledem velmi podobný kulturním jabloním. Jeho plod je největším ze všech druhů rodu Malus, až 7 cm v průměru, takže se velikostí vyrovná mnoha soudobým odrůdám jablek.

Tento druh nedávno pěstovala americká služba pro zemědělský výzkum (United States Agricultural Research Service), v naději, že naleznou genetické informace, které by měly cenu pro šlechtění moderních jabloní. Některé, ale ne všechny, z výsledných stromů vykazují mimořádnou odolnost proti chorobám. Rozptyl jejich individuální odezvy na onemocnění je sám o sobě znamením toho jak jsou geneticky rozmanitější než dnešní kulturní jabloně.

V Kazachstánu se nazývá alma, což se mimo jiné odráží v názvu bývalého kazašského hlavního města Almaty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. NEČAS, T. a kol. Jabloň [online]. Mendelova univerzita v Brně [cit. 2015-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-10. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]