Malšice
| Malšice | |
|---|---|
 Radnice v Malšicích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Tábor |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′50″ s. š., 14°34′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 879 (2023)[1] |
| Rozloha | 38,61 km²[2] |
| Nadmořská výška | 502 m n. m. |
| PSČ | 391 75 |
| Počet domů | 693 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Malšice 131 391 75 Malšice malsice@malsice.eu |
| Starostka | Miloslava Šebková, MBA |
| Oficiální web: www | |
  Malšice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552666 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malšice (německy Malschitz) jsou městys v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží na silnice číslo I/137 Tábor-Bechyně, osm kilometrů od Tábora a patnáct kilometrů od Bechyně. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Přímo v městečku Malšice žije přes 1 000 obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Želeč, Skrýchov u Malšic, Zhoř u Tábora, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Ústrašice, Černýšovice, Lom, Libějice, Dobronice u Bechyně, Bečice, Dražičky, Řepeč a Slapy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1279.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 750 | 2 897 | 2 700 | 2 621 | 2 424 | 2 336 | 2 294 | 1 997 | 2 061 | 1 909 | 1 919 | 1 805 | 1 702 | 1 840 | 1 818 |
| Počet domů | 310 | 335 | 357 | 376 | 391 | 402 | 438 | 482 | 487 | 483 | 505 | 598 | 612 | 650 | 693 |
Správa městyse[editovat | editovat zdroj]
V roce 1868 byly Malšice městysem a od 27. června 2008 jsou jím opět[6].
Části městyse[editovat | editovat zdroj]
V letech 1961–1990 k městysu patřila i Bečice.[7]
Symboly městyse[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.[8]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec má dobré autobusové i vlakové spojení. Nádraží na trati 202 leží 600 m východně od centra obce. V Malšicích (a také v místních částech Čenkov, Třebelice a Všechlapy) je železniční zastávka na Elektrické dráze Tábor–Bechyně, známé první elektrifikované železniční tratě v Česku, z roku 1903. V sezóně zde zastavuje zvláštní historický vlak z počátku 20. století. V okolí jsou dostupné turistické známky: Příběnice, Dobronice, Stádlecký most, rozhledna Hýlačka, restaurace a kemp u Lužnice – Harrachovka
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nejsvětější Trojice na náměstí V. Háka; je písemně zmiňován od roku 1379, po roce 1420 vypálen husity. V roce 1743 byl barokně přestavěn nákladem Ferdinanda Filipa z Lobkovic. Fasáda byla opravena roku 1994.
- Zřícenina hradu Příběnice s podhradním městečkem a zaniklým hradem Příběničky na protějším břehu Lužnice
- Pomník obětem prvního odboje na návsi, autor J. V. Dušek (1920)
- Krucifix
- Usedlosti čp. 10, 14, 42 a 102 - ze 2. poloviny 19. století
- Stádlecký most, poslední dochovaný empírový řetězový most v ČR
- Na v roce 1993 zrušeném hřbitově okolo kostela Nejsvětější Trojice byly náhrobky Františka Švece (reliéf tesal František Bílek, 1920) a E. Tuvače (vytvořil J.V. Dušek, 1937).[9] Reliéf od Františka Bílka nazvaný „Tvůrce v poslední hodince“ je po zrušení hřbitova uložen v součásti Malšic zvané Jitra.[10]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V místní části Obora je stejnojmenný pivovar.[11]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Chaloupka (1926–2006), mikrobiolog[12]
- Miroslav Kříženecký (*1946), právník a politik
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Náměstí V. Háka -
Táborská ulice -
Bývalá škola -
Bývalý statek na Malém náměstí -
Malšický hřbitov -
Zbytky osmiboké věže hradu Příběnice -
Zbytky zdiva příběnického hradu na ostrohu nad Lužnicí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 33 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 27. června 2008
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Malšice [online]. 2008-10-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 2, K-O. Academia Praha 1978, s. 346
- ↑ Malšice. www.spol-fb.cz [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ PIVOVAR OBORA. www.pivovarobora.cz [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Československý biografický slovník. Příprava vydání Encyklopedický institut. Praha: Academia ISBN 978-80-200-0443-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malšice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Malšice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
