Malá Prašivá
| Malá Prašivá | |
 Malá Prašivá od Vyšních Lhot (2011) |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 706 m n. m. |
| Pohoří | Moravskoslezské Beskydy |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Poznámka | výhled |
 Malá Prašivá
|
|
Malá Prašivá je hora v Moravskoslezských Beskydech v blízkosti Vyšních Lhot při severním okraji CHKO Beskydy. Dosahuje výše 706 m n. m., na jejím vrcholu se nachází Chata Prašivá a Kostel svatého Antonína Paduánského ze 17. století.
Obsah |
[editovat] Název
Pojmenování „Prašivá“ pochází z předkřesťanské doby, kdy se do lesích na svazích hory vyváželi lidé nemocni tzv. prašivinou.[1]
[editovat] Poloha
Hora se nachází v katastru obce Vyšní Lhoty. Malou Prašivou začíná hřeben, který dále pokračuje Prašivou, Čuplem, Lipím, Ropičkou, Příslopem, Velkým Lipovým a Ropicí.
[editovat] Vrchol
[editovat] Kostel
Téměř na vrcholku Malé Prašivé se nachází dřevěný kostel z roku 1640 zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému. Prašivá se postupně stala významným poustním místem pro Těšínsko i nedalekou Moravu a Slovensko.[1] Poutě se na Prašivou (lidově „Prašivku“) konají doposud.[1]
[editovat] Chata
Již od konce 19. století se uvažovalo o tom, že by na Prašivé měla vzniknout turistická chata. Když se 1. září 1910 konala ustanovující schůze spolku Beskydská jednota slezská, jedním z jejich cílu byla výstavba turistické chaty na Prašivé. Jejich úmysl byl mimo jiné motivován snahou podpořit turistický ruch Čechů po Beskydech, protože většina tehdejších beskydských turistických ubytoven patřila Němcům.[2] Beskydská jednota slezská v roce 1912 odkoupila stavební parcelu u vrcholu Prašivé od manželů Velčovských a začala chystat plány na výstavbu. Následkem první světové války však byla stavba chaty pozdržena a znovu se o ní začlo uvažovat v roce 1918.[1]
Po řadě příprav bylo v 11. dubna 1921 započato s výstavbou chaty podle projektu místeckého stavitele Jara Čermáka. Již 2. října téhož roku byla chata oficiálně otevřena.[1][2] Chata měla tři podlaží. V prvním se nacházela jídelna s výčepem, kuchyní a verandou, druhé patro zabírala obytná část a třetí patro rozhledna.[1] Na stavbu chaty přispěla řada peněžních ústavů, okolních obcí i drobnějších dárců včetně Petra Bezruče a T. G. Masaryka, který dokonce přispěl částkou 5000 Kčs, což byla relativně vysoká částka vzhledem k celkovému rozpoču 273 300 Kčs.[1]
Během druhé světové války připadla chata německému turistickému spolku Beskidenverein a přístup na ní byl zakázán. Po únoru 1948 byla chata znárodněna, po roce 1989 připadla Klubu českých turistů Frýdek-Místek.[1]
[editovat] Pověsti
- Když v roce 1640 pořádal v lesích na Prašivé hon hrabě Jiří Oppersdorf, spatřil v lese jelena a jal se ho pronásledovat. Jelen ho zavedl hluboko do lesů, daleko od hraběcí družiny. Když se jelen na chvíli zastavil, hrabě jej postřelil. Rána však nebyla smrtlená a jelen se vrhl na hraběte. Ten ve snaze uhnout jeho ostrým parohům se schoval za strom, avšak jelen strom probodl a uvěznil v něm sebe i hraběte. Teprve po třech dnech zoufalství, bolesti a hladu byl hrabě nalezen. Z vděčnosti nad tím, že si zachránil holý život, nechal postavit na Prašivé dřevěný kostel, který tam stojí dodnes.[1][3]
- Podle jiné pověsti se dívka, která na den sv. Antonína tj. 13. června dojde bosa až ke kostelu, do roka provdá.
- Zvon z kostela sv. Antonína Paduánského je prý mimořádně účinný při zvonění na mraky.
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e f g h i SCHULHAUSER, Tadeusz. Chata na Prašivé má 90 let. Beskydy: tourist info, zima 2011, čís. 12, s. 2.
- ↑ a b Historie chaty na Prašivé [online]. Web Chaty Prašivé, [cit. 2012-02-03]. Dostupné online.
- ↑ HEGAROVÁ, Věra. Pověsti slezského lidu: Prašivá [online]. Web Regionální knihovny Karviná, [cit. 2012-02-03]. Dostupné online.
[editovat] Literatura
- MIKULÁŠ, J. L. Pověst o zvonku ve Vyšních Lhotách na Těšínsku proti mračnům. IN: Český lid 1927, str. 329 – 330.
