Makabejské hry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Symbol Makabejských her

Makabejské hry (hebrejsky: מַכַּבִּיָּה, zkráceně též Makabiáda[1], Makabiá[2] nebo Makabeje) jsou mezinárodní židovská sportovní událost podobná olympijským hrám. Poprvé se konaly v roce 1932, od roku 1953 jsou pořádány každé čtyři roky v Izraeli, pod dohledem Makabejské federace (Maccabi Federation), která je součástí Světového svazu Makabi (Maccabi World Union).

S účastí více než osmi tisíc sportovců jsou Makabejské hry jednou z největších akcí na světě. Účastní se jich židovští sportovci z Izraele i dalších zemí a také izraelští Arabové.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní zahájení prvních Makabejských her v roce 1932

Předchůdcem světových Makabejských her byly Evropské hry Makabi, které se konaly v letech 1929 v Ostravě[3] a 1930 v Antverpách.[4] Tvůrcem myšlenky je byl z Ruska pocházející Žid Josef Yekutieli, kterého ještě jako chlapce inspirovala myšlenka olympijských her, se kterými se poprvé seznámil v roce 1912 při hrách v Londýně.[5] Svou myšlenku živil dlouhé roky, představil až na sjezdu Světového svazu Makabi, který se konal v roce 1929 v Ostravě.[6] Na zasedání vedení svazu Makkabi v Praze bylo 27. září 1931 definitivně rozhodnuto o uspořádání prvních Makabejských her.[2]

Jejich termín pak byl stanoven na rok 1932, kdy se slavilo 1800 let od povstání Bar Kochby.[7] Následující hry se konaly v roce 1935 za účasti 1350 sportovců, což bylo skoro o tisíc účastníků víc než při premiéře her.[7]

V pořadí třetí Makabejské hry se podle plánu měly uskutečnit v roce 1938, ale kvůli vzestupu nacismu v Evropě před vypuknutím druhé světové války byly zrušeny a konaly se až v roce 1950. Od roku 1953 se hry konají pravidelně každý čtvrtý rok.

Pokusy uspořádat zimní Makabejské hry se uskutečnily v roce 1933 v polském Zakopaném a o tři roky později v Banské Bystrici v tehdejším Československu. Po druhé světové válce ale na tuto tradici nebylo navázáno.[8]

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Přestože tato sportovní událost byla původně plánována pouze pro židovské atlety, mohou se jí zúčastnit i izraelští Arabové.[9] Program her není pevně určen, rozhodující je zájem o vypsání určité disciplíny. Jakmile se zapíší sportovci minimálně ze tří zemí, příslušný závod se koná.[7]

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Je paradoxní, že hry nesou jméno po Judovi Makabejském, který se roku 167 př. n. l. za Makabejského povstání silně stavil proti atletickým hrám a soutěžím. Pokládal je totiž za jasný vliv řecké kultury, která přišla do Jeruzaléma při jeho helenizaci.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Zahajující ceremoniál XVII. makabejských her v roce 2005

Makabejské hry, někdy označované jako Židovská olympiáda,[10] jsou od roku 1960 uznávány Mezinárodním olympijským výborem jako tzv. regionální hry.[11][5] Co do účasti jsou jednou z pěti největších světových sportovních událostí, i proto, že soutěže v hlavních kategoriích dospělých doplňují i závody juniorů, masters a handicapovaných.[5] Makabejských her v roce 2013 se zúčastnilo na 8500 sportovců.[7]

Hry se těší velké úctě, o čemž svědčí i případy, kdy jim světově uznávaní sportovci dali přednost před souběžně probíhajícími světovými šampionáty. Tak to učinili například američtí plavci Jason Lezak v roce 2009 či Lenny Krayzelburg v roce 2001.[12]

Nejslavnějším sportovcem, který se zúčastnil Makabejských her, byl Mark Spitz, který na začátku své dráhy jako patnáctiletý startoval na hrách v roce 1965. O dvacet let později byl jedním z posledních členů štafety s ohněm při slavnostním zahájení dalších Makabejí.[5] Olympijským vítězem byl i americký zápasník Henry Wittenberg, který patřil mezi iniciátory obnovení tradice Makabejských her po druhé světové válce a sám na nich v letech 1950 a 1953 dvakrát zvítězil;[13] nebo maďarsko-izraelská gymnastka Ágnes Keletiová, která na Letních olympijských hrách 1956 v Melbourne vybojovala pět zlatých medailí a hned v jejich průběhu tam emigrovala, když se dověděla aktuální zprávy o událostech při potlačení maďarského povstání sovětskými vojsky.

Češi na Makabejských hrách[editovat | editovat zdroj]

Čeští a českoslovenští Židé byli při vzniku Makabejských her velmi aktivní. V Praze se konaly první evropské makabejské hry v roce 1929 a v Banské Bystrici uspořádali v roce 1936 druhé zimní makabeje.[14] Čeští Židé nechyběli na startu prvních dvou ročníků Makabejských her v letech 1932 a 1935, a to se značnými úspěchy. Na druhých hrách v roce 1935 se tak například mezi vítěze zapsali pražští atleti Bedřich Waser (skok do dálky a do výšky), Vilda Retschau (devítiboj) nebo Jiří Freund (hod diskem) a skokan do vody Julius Balasz.[15]

Po druhé světové válce Československo i kvůli diplomatickým vztahům s Izraelem soutěže neobsazovalo, což se změnilo až po sametové revoluci v roce 1989. Následně komplikovaly účast českých sportovců finanční důvody. Na XIX. makabejských hrách v roce 2013 ale startovalo osm českých sportovců,[16] z nichž Vojtěch Dub získal stříbro v lukostřelbě.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maccabiah Games na anglické Wikipedii.

  1. V Jeruzalémě začaly makabejské hry. Židovský tiskový a informační servis [online]. 2013-07-19 [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-19. 
  2. a b BUČKA, Petr. K počátku modrobílých olympiád. Židovské listy [blog] [online]. 2012-07-30 [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18. 
  3. 15. Evropská Makabiáda | HAKOACH [online]. 2019-09-21 [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-11. 
  4. In A Few Figures [online]. European Maccabi Confederation [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  5. a b c d The Maccabiah Games [online]. International Jewish Sports Hall of Fame [cit. 2008-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. History and Milestones [online]. Maccabi Canada, [2015]. Dostupné online. 
  7. a b c d BARTOŠOVÁ, Beata; HROUDOVÁ, Věra. Ohlédnutí za historií Makabiády. Český rozhlas [online]. 2013-09-08. Dostupné online. 
  8. MENDELSOHN, Ezra. Jews and the Sporting Life. In: Studies in Contemporary Jewry XXIII. Oxford: Oxford University Press, 2000-03-31. ISBN 978-0195382914. S. 26.
  9. Arab Israeli wins Maccabiah gold [online]. Ynet News [cit. 2008-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Izraelská turistika je v hluboké krizi [online]. iDnes.cz [cit. 2008-05-28]. Dostupné online. 
  11. The 17th Maccabiah Games - July 2005 [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2008-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Americký plavec Lezak dal přednost židovské olympiádě před MS. Sport.cz [online]. 2009-07-06. Dostupné online. 
  13. Henry Wittenberg [online]. New York: The National Jewish Sports Hall of Fame and Museum [cit. 2015-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-08. 
  14. BUČKA, Petr. Zimní sen. S. 30–31. Židovské listy [PDF]. 2003. Čís. Únor 2003, s. 30–31. Dostupné online. 
  15. ŠTUMBAUER, Jan. Nástin historie sportovního klubu Hagibor. S. 10, 13. Studia Kinanthropologica [PDF]. Jihočeská univerzita, 2010. Roč. XI, čís. 1, s. 10, 13. Dostupné online. 
  16. THI, Lenka Do. Na židovské olympiádě budou po dvacet letech startovat i čeští sportovci. iHNed.cz [online]. 2013-07-23. Dostupné online. 
  17. Vyvrcholila "židovská olympiáda", Češi vezou stříbro. ČT sport [online]. 2013-08-02. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]