Iguanodon bernissartensis
Iguanodon (z latiny: „leguání zub“, český název je také iguanodon) je rod ornitopodního dinosaura, který se vývojově nacházel někde mezi prvními hbitými dvounohými hypsilofodonty a kachnozobými dinosaury, jimiž věk ornitopodů vrcholil. Paleontologové pojmenovali mnoho druhů iguanodona, pocházejících ze stupňů kimmeridž ve svrchní juře až cenoman ve svrchní křídě v Asii, Evropě a Severní Americe, ovšem jen I. bernissartensis, který žil v Evropě mezi stupni barem a apt ve spodní křídě, tj. asi před 130 až 120 milióny let, je dobře podložen bohatými nálezy. Tito velcí silní býložravci bývají řazeni do skupiny Iguanodontia. Taxonomie jejich rodu je však stále předmětem studia a mnohé dávno známé druhy paleontologové připsali jiným rodům.
Prvního iguanodona objevil roku
1822 a popsal o tři roky později anglický lékař a amatérský paleontolog
Gideon Mantell. Byl to po rodu
Megalosaurus druhý formálně pojmenovaný dinosaurus. Spolu s megalosaurem a
hyleosaurem to byl také jeden z rodů, které původně definovaly skupinu
Dinosauria. Vědecké poznatky o rodu
Iguanodon se průběžně vyvíjely podle toho, jak se objevovaly nové informace plynoucí z nálezů
fosilií. Některé z nich, mezi nimi i dvě téměř kompletní
kostry, umožnily vědcům vytvořit informované
hypotézy týkající se mnoha aspektů života těchto zvířat, včetně stravy, pohybu a sociálního
chování.
.jpg)
.svg){kind=small}
