Maikaze (1941)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maikaze v roce 1941
Základní údaje Vlajka
Typ: Torpédoborec 1. třídy
Třída: Kageró
Číslo trupu: 114
Jméno podle: 舞風 ~ větrný vír
Objednána: Fudžinagata, Ósaka
Zahájení stavby: 22. dubna 1940
Spuštěna na vodu: 13. března 1941
Uvedena do služby: 15. července 1941
Osud: 17. února 1944 potopen americkými křižníky během operace Hailstone
Poloha vraku: [1]

Souřadnice: 7°45′ s. š., 151°20′ v. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 2033 T standardní
2450 T při zkouškách[2]
Délka: 111,0 m mezi svislicemi
116,2 m na vodorysce
118,5 m celkem[2]
Šířka: 10,8 m[2]
Ponor: 3,76 m[2]
Pohon: 3 kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní vrtule[2]
52 000 k (38 245,9 kW)[2][p 1]
Palivo: 500 t topného oleje[3]
Rychlost: 35 uzlů (64,8 km/h)[2]
Dosah: 5 000 námořních mil (9 260 km) při 18 uzlech (33,3 km/h)[2][3]
Posádka: 240[2][3]
Výzbroj: Po dokončení:
127 mm/50 modelu 1914 (3xII)
25 mm/60 typu 96 (2xII)
8× 610mm torpédomety (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks)
18 hlubinných náloží typu 95

Maikaze (舞風) byl torpédoborec japonského císařského námořnictva třídy Kageró. Byl dokončen v červenci 1941 jako předposlední z devatenácti torpédoborců třídy Kageró. Zúčastnil se druhé světové války v Tichomoří, během které se věnoval převážně eskortním a transportním povinnostem.

Počátkem války se věnoval doprovodu těžkých jednotek kryjících japonský postupu do Britského Malajska, na Filipíny a do Holandské východní Indie. Jako doprovod tankerů se zúčastnil výpadu do Indického oceánu. Během bitvy u Midway v červnu 1942 doprovázel Nagumovy letadlové lodě a během bitva u východních Šalamounů v srpnu doprovázel Abeho předsunutý svaz. Během bojů o Guadalcanal se zúčastnil několika „krysích transportů“ a během bitvy u Santa Cruz doprovázel Nagumovy letadlové lodě. Poté se věnoval doprovodům, krysím transportům a v únoru 1943 i evakuaci Guadalcanalu. Dne 17. února byl severozápadně od atolu Truk potopen americkými křižníky v rámci americké operace Hailstone.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Třída Kageró.

Maikaze patřil do II. série třídy Kageró a byl objednán na základě doplňovacího programu pomocných plavidel z roku 1939. Jeho výzbroj tvořilo šest 127mm děl modelu 1914 ve třech dvouhlavňových věžích typu C (jedné na přídi a dvou na zádi) a dva čtyřhlavňové 610mm torpédomety typu 92 modelu 4. Zásoba šestnácti torpéd typu 93 byla v pozdější fázi války pravděpodobně redukována na osm kusů, aby se kompenzoval nárůst hmotnosti vlivem instalace dalších 25mm děl typu 96.

Pravděpodobně během údržby v Sasebu v prosinci 1943 byla odstraněna zadní 127mm dělová věž číslo 2 a nahrazena dvěma tříhlavňovými 25mm komplety.[1] Rovněž 25mm dvojčata na plošině vedle zadního komínu byla nahrazena za 25mm trojčata. Další pravděpodobně trojhlavňový komplet se nacházel na plošině před můstkem. Jako jeden z torpédoborců, které se dočkaly roku 1944, byl Maikaze pravděpodobně vybaven jedním metrovým přehledovým radarem 13 Gó pro sledování vzdušných cílů na zadním stožáru a jedním centimetrovým přehledovým radarem 22 Gó pro sledování vzdušných i hladinových cílů na předním stožáru.[4]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. února 1944 během spojenecké operace Hailstone zrovna doprovázel konvoj severně od atolu Truk. Po sérii leteckých útoků ho krátce po poledni napadla americká operační skupina TG 50.9 složená z bitevních lodí USS Iowa a USS New Jersey, lehké letadlové lodě USS Cowpens, těžkých křižníků USS Minneapolis a USS New Orleans a 4 torpédoborců pod velením admirála Raymonda A. Spruance. Boj začal asi ve 13:00 ve vzdálenosti 40 mil severozápadně od atolu, když torpédoborec Maikaze vypálil ze vzdálenosti 7000 yardů salvu torpéd, která neškodně proplula mezi oběma bitevními loděmi. Pak se Maikaze dostal do křížové palby těžkých křižníků Minneapolis a New Orleans. Začal hořet na zádi, kde pravděpodobně vybuchlo jedno skladiště střeliva, a ve 13:43 klesl s celou posádkou ke dnu. Oba americké křižníky svou palbou potopily také japonský křižník Katori a transport Akagi Maru.[1]

Dne 31. března 1944 byl Maikaze vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NEVITT, Allyn D.. IJN Maikaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-07, [cit. 2011-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i NISHIDA, Hiroshi. Kagero class 1st class destroyers [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia : A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. S. 26. (polsky) 
  4. 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.] : Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17) ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia : A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4) ISBN 978-4769808985. (japonsky) 
  • 駆逐艦 初春型・白露型・朝潮型・陽炎型・夕雲型・島風. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17.). Kapitola 朝潮型 ~ Kučikukan Hacuharu-gata, Širacuju-gata, Asašio-gata, Kageró-gata, Júgumo-gata, Šimakaze. [s.l.] : Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 17) ISBN 978-4769808183. Kapitola Kageró-gata. (japonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.
  • NEVITT, Allyn D.. IJN Maikaze: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2002-07-07, [cit. 2011-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NEVITT, Allyn D.. KAGERO Class Notes [online]. combinedfleet.com, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. (anglicky)